tag:blogger.com,1999:blog-90724354484058543972024-03-13T03:35:38.047-07:00Aamhi SatarkarSunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.comBlogger35125tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-83224810595266087242015-09-15T06:56:00.000-07:002017-07-18T10:11:05.144-07:00सावलीचा राजा (सार्वजनिक क्रीडा गणेशोत्सव मंडळ सावली)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: left;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-W0oodvXYgT4/VfeyL2poBwI/AAAAAAAAAb0/ki4h8N-kkW4/s1600/577394_539600786065757_79084711_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-W0oodvXYgT4/VfeyL2poBwI/AAAAAAAAAb0/ki4h8N-kkW4/s400/577394_539600786065757_79084711_n.jpg" width="300"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: left;">
<br></div>
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: left;">
सावली हे सातारा जिल्ह्यातील एक छोटेसे खेड़े, साताऱ्या पासून २० किलोमीटर अंतरावर असून परळी पासून ७ किलोमीटर अंतरावर आहे. १५० उम्बर्त्यांच्या या गावामधे सगळे सण अगदी आनंदाने आणि एकजुटीने साजरे केले जातात. शेकडो वर्षा पूर्वीच्या या गवामधे दोन शिवलिंग आहेत जी परळी भागामधे खुप प्रसिद्ध आहेत कारण दोन शिवलिंग सहसा आढळत नाहीत. <br>
<br>
इथे साजरा केला जाणारा एक सण म्हणजे सार्वजनिक गणेशोत्सव. सावली गावामध्ये सार्वजनिक गणेशोत्सवाची सुरुवात १९८४ साली झाली. १९९४ साली "सार्वजनिक गणेशोत्सव मंडळ सावली" ची नोंदणी करण्यात आली.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-dQJDXD6ib1A/Vfe0EPmqv5I/AAAAAAAAAcE/2f851oDxv0o/s1600/Croped.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="http://1.bp.blogspot.com/-dQJDXD6ib1A/Vfe0EPmqv5I/AAAAAAAAAcE/2f851oDxv0o/s400/Croped.png" width="400"></a></div>
<br>
कालांतराने या गणेशाची प्रसिद्धी होत गेली. आणि आता तो इच्यापुर्ती गणेश म्हणून प्रसिद्ध आहे. त्याला सावलीचा राजा, नवसाचा राजा अश्या अनेक नावानी ओळखले जाते. भाविकांची अशी श्रद्धा आहे कि इथे केलेला नवस पूर्ण होतो. आणि याचा प्रतेय ही खूप भक्तांनी उपभोगला आहे. आपलाही नवस पूर्ण व्हावा याच आशेने पर गावातून अनेक भाविक दर्शनाला सावली येथे येतात. सावलीकर सुद्धा त्यांच्यासाठी सगळ्या सोयी उपलब्ध करून ठेवतात. या सावलीच्या राजाला आता पर्यंत ४ गणराया अवार्ड मिळाले आहेत, त्यामधील ३ अवार्ड तालुक्यात प्रथम क्रमांकाचे आहेत. सातारा तालुका पोलीस आणि सायक्लो उद्योग समुह यांच्या संयुक्त विद्यमाने गणराया अवार्ड अंतर्गत शांततेत गणेशोत्सव साजरा करण्याचे ध्येय ठेवले होते आणि सावली गावाने लागोपाठ ४ वेळा गणराया अवार्ड जिंकून त्यांच्या प्रयत्नांचे सोने केले.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-OcSVW9A-F5c/Vfe0jz5XvUI/AAAAAAAAAcM/6L9Z9jCeeWI/s1600/10660294_10203923756990361_8295189365268080037_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://1.bp.blogspot.com/-OcSVW9A-F5c/Vfe0jz5XvUI/AAAAAAAAAcM/6L9Z9jCeeWI/s320/10660294_10203923756990361_8295189365268080037_n.jpg" width="320"></a></div>
</div>
</div>
</div>
<div style="text-align: left;">
<br></div>
<div style="text-align: left;">
सावलीकर भाविकांच्या सोयीसाठी अनेक कार्यक्रम राबवतात. सावलीच्या या राजाच्या महालात मोठ मोठे देखावे उभारले जातात. गावातीलच लहान थोर मंडळी आणि सहकारी मिळून हे देखावे बनवितात. दरवर्षी या देखाव्यातून काहीतरी नवीन शिकवण्याचा प्रयत्न असतो. समाजप्रबोधन आणि समाजसेवा यासाठी मंडळ नेहमी प्रयत्नशील असते.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-nWRDwyum7kk/Vfe6lYnuZII/AAAAAAAAAdU/MR73jvZofZ8/s1600/14469_10201285337831531_1650729524_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://1.bp.blogspot.com/-nWRDwyum7kk/Vfe6lYnuZII/AAAAAAAAAdU/MR73jvZofZ8/s320/14469_10201285337831531_1650729524_n.jpg" width="320"></a></div>
<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-5s_rbOI0iRU/Vfe6lU7gjGI/AAAAAAAAAdI/nHRxjfDvH_c/s1600/lek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-5s_rbOI0iRU/Vfe6lU7gjGI/AAAAAAAAAdI/nHRxjfDvH_c/s320/lek.jpg" width="320"></a></div>
<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-FasDUaSHjew/Vfe6lW5sAxI/AAAAAAAAAdM/AFTKdTBuzzg/s1600/1529714_10203857446812648_5413616487891403144_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="168" src="http://3.bp.blogspot.com/-FasDUaSHjew/Vfe6lW5sAxI/AAAAAAAAAdM/AFTKdTBuzzg/s320/1529714_10203857446812648_5413616487891403144_o.jpg" width="320"></a></div>
<br>
आपल्या विद्यार्थ्यांनी हे देखावे बघुन चांगल्या गोष्टी शिकाव्या या उद्देशाने आजूबाजूच्या गावातील (सायली, वेनेखोल, रोहोट) शाळांमधील शिक्षक आपल्या विद्यार्थ्यांस घेऊन गणेश मंडळास भेट देतात.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-ayoFdQawxpE/Vfe0xfq6mfI/AAAAAAAAAcY/iyNrnsOrc1M/s1600/3458_534778346548569_1052339097_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-ayoFdQawxpE/Vfe0xfq6mfI/AAAAAAAAAcY/iyNrnsOrc1M/s320/3458_534778346548569_1052339097_n.jpg" width="320"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-3Z4JsTXVgeA/Vfe0xKn9f3I/AAAAAAAAAcc/sF0Xqc0RAGs/s1600/150313_534781976548206_197777618_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://2.bp.blogspot.com/-3Z4JsTXVgeA/Vfe0xKn9f3I/AAAAAAAAAcc/sF0Xqc0RAGs/s320/150313_534781976548206_197777618_n.jpg" width="320"></a></div>
<br>
सावलीकर येणाऱ्या प्रत्येक भाविकाच्या सोयीसाठी तयार असतात. या सगळ्या कामांसाठी येणारा खर्च जास्त असला तरी तो गणरायाला येणाऱ्या देणगीतुन केला जातो. गावातील कोणाकडूनही वर्गणी घेतली जात नाही. याचा अहवाल हि दरवर्षी सदर केला जातो.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-QrDItUHEHwY/Vfe0xV1hzLI/AAAAAAAAAco/vgHnymbZqw0/s1600/1374351_739796189380116_1542860814_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-QrDItUHEHwY/Vfe0xV1hzLI/AAAAAAAAAco/vgHnymbZqw0/s320/1374351_739796189380116_1542860814_n.jpg" width="320"></a></div>
<br>
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: left;">
गणेश चतुर्थी दिवशी गणरायाचे अगदी वाजत गाजत आगमन होते. अनंत चतुर्थीच्या आदल्या दिवशी सत्यनारायणाची महापूजा आयोजित केली जाते. परगावावरून येणाऱ्या पाहुण्यांसाठी जेवणाची उत्तम सोय असते. रात्री व्याख्यान, प्रवचन, भजन, अश्या प्रकारचे सांस्कृतिक आणि पारंपारिक कार्यक्रम असतात. आजूबाजूच्या गावातून ( कुरूळ, वडगाव, सायळी, पेट्री,) भजन मंडळ येउन आपले कार्यक्रम सादर करतात.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/--P6vZsyVeA0/Vfe56F83qOI/AAAAAAAAAdA/zMxNNUsRVvY/s1600/10702227_10203994746205047_917780451255703117_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/--P6vZsyVeA0/Vfe56F83qOI/AAAAAAAAAdA/zMxNNUsRVvY/s320/10702227_10203994746205047_917780451255703117_n.jpg" width="320"></a></div>
<br>
अनंत चतुर्थीला सावलीच्या राजाची भव्य मिरवणूक निघते. मिरवणुकीला परागावावरूनही लोक हजेरी लावतात. मिरवणूक पारंपारिक पद्धतीने दिंडी, भजन करत निघते. मिरवणुकीत गुलाल, डॉल्बी साउंड यांचा सामावेश नसतो. सदर कार्यक्रम हा सातारा पोलिसांच्या नियमानुसार केला जातो.<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-Bd4HYAAnGHY/Vfe5yAsmVzI/AAAAAAAAAc4/vZAOteXpuic/s1600/10703618_10203994831527180_7461490880940412028_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-Bd4HYAAnGHY/Vfe5yAsmVzI/AAAAAAAAAc4/vZAOteXpuic/s320/10703618_10203994831527180_7461490880940412028_n.jpg" width="320"></a></div>
<br>
तुम्ही सुद्धा एकदा नक्की भेट दया. <br>
<br>
<br>
<br>
मंडळाने आतापर्यंत राबवलेले काही महत्वाचे समाजप्रबोधनाचे कार्यक्रम:<br>
१. लेक वाचवा देश वाचवा<br>
२. एक तरी रुजावूया बी<br>
३. अण्णा हजारे एक आदर्श व्यक्तिमत्व<br>
४. संतांची शिकवण</div>
<div style="text-align: left;">
</div>
<div style="text-align: left;">
फोटो:</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-lSgJU-Bmhqg/Vfe8W_eU4bI/AAAAAAAAAdo/ERkJG0l1oBQ/s1600/1237005_10201418371117280_693077329_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="243" src="http://2.bp.blogspot.com/-lSgJU-Bmhqg/Vfe8W_eU4bI/AAAAAAAAAdo/ERkJG0l1oBQ/s400/1237005_10201418371117280_693077329_n.jpg" width="400"></a></div>
<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-PM9_aPsJwcE/Vfe8W9elRuI/AAAAAAAAAdk/cXOR4xK14Fw/s1600/1379603_10201662299615340_1114735603_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="242" src="http://4.bp.blogspot.com/-PM9_aPsJwcE/Vfe8W9elRuI/AAAAAAAAAdk/cXOR4xK14Fw/s400/1379603_10201662299615340_1114735603_n.jpg" width="400"></a></div>
<br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-2QOhXpppDAs/Vfe8WkMIBhI/AAAAAAAAAds/gVXG-RQxQDE/s1600/10644902_10203994785806037_878235794370824044_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://3.bp.blogspot.com/-2QOhXpppDAs/Vfe8WkMIBhI/AAAAAAAAAds/gVXG-RQxQDE/s400/10644902_10203994785806037_878235794370824044_n.jpg" width="400"></a></div>
<div style="text-align: left;">
<br>
<br></div>
</div>
<br></div>
</div>
</div>
Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-41919700810368332282012-01-19T14:48:00.000-08:002012-01-19T14:50:04.899-08:00किल्ले चंदन वंदन<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;">कथा आणि कादंबरी मध्ये जुळ्या भावा विषयी आपण नेहमीच ऐकत असतो मात्र दुर्गविश्र्वातही अशी जुळी भावंडे आढळतात त्यांच्यापैकीच एक चंदन-वंदन. सातारच्या अलीकडे २४ कि.मी. अंतरावर ही दुर्गजोडी उभी आहे. ऊसाच्या पिकामुळे सधन झालेला हा सर्व परिसर त्यामुळे रस्ते, वीज, एस्.टी. या सर्व प्राथमिक सुविधा गावा गावा पर्यंत पोहोचल्या आहेत. सपाट माथा असल्यामुळे पुणे-सातारा मार्गावरून हे किल्ले सहजच ओळखता येतात. यांच्या पूर्वेस जरंडेश्र्वर कल्याणगड, भवानीचा डोंगर, पश्चिमेस वैराट्गड, पांडवगड. एकीकडे महाबळेश्र्वर प्रांत तर दुसरीकडे सातारा शहर यांच्या सीमेवर हे किल्ले उभे आहेत.<br />
<br />
इतिहास :<br />
<br />
इ.स. ११९१-११९२ सालच्या ताम्रलेखानुसार हे किल्ले शिलाहार राजा दुसरा भोज याने बांधले. १६७३ च्या सुमारास शिवरायांनी सातारा प्रांत जिंकला आणि त्याचवेळी सज्जनगड, कल्याणगड, अजिंक्यतारा या किल्ल्यांसोबत यांना देखील स्वराज्यात सामील करून घेतले. पुढे संभाजी राजांच्या कारकिर्दीत सन १६८५ मध्ये फेब्रुवारी महिन्यात अमानुल्ला खानाने चंदन-वंदन येथे असणा-या मराठांच्या तुकडीवर हल्ला केला. या चकमकीत मोघलांच्या हातात २५ घोडी, २० बंदुका, २ निशाणे, १ नगारा सापडला. पुढे १६८९ पर्यंत हा सर्व परिसर मराठांच्या ताब्यात होता. नंतर मात्र तो मोगलांच्या हातात पडला. छत्रपती शाहुमहाराजांनी सन १७०७ मध्ये पावसाळ्यात हा प्रदेश जिंकून घेतला. पुढे सन १७५२ मध्ये ताराबाईवर लक्ष ठेवण्यास पुरेसा फौजफाटा देऊन बाळाजी विश्र्वनाथांनी या किल्ल्यावर दादोपंत यांची नेमणूक केली. नंतर हा किल्ला इंग्रजांच्या<br />
हातात पडला.<br />
<br />
<br />
<img height="291" src="http://72.78.249.110/SM3/(S(q4jzqgire3chiz45ikor3rij))/10190E094B8E5F1DBC907D6A8DED43A01D79F653BD85BCAE4786B77775804F3B8443F5653BE70A27.file" width="400" /><br />
<br />
<br />
</span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;"><br />
गडावरील पहाण्यासारखी ठिकाणे :<br />
<br />
चंदनच्या प्रवेशद्वाराजवळील रस्ता पूर्वी बराच कठीण होता. मात्र सध्या तेथे असलेल्या मशिदीमुळे हा रस्ता बराच रुंद झाला आहे. दोन अर्धवट पडलेले बुरूज आपणास प्रवेशद्वाराची जाणीव करून देतात.<br />
येथून साधारण १५ पाय-या वर गेले असता डाव्या बाजूस एक पडकी वास्तू दिसते. तिच्या वरच्या अंगास एक वडाचे झाड<br />
आहे. पाच वडांचा मिळून बनलेला असल्यामुळे त्यास 'पाचवड' म्हणतात. बाजूलाच एक शंकराचे मंदिर आहे. यातील दोन्ही<br />
महादेवाच्या पिंडी या पाच लिंगांच्या आहेत. ग्रामस्थांनी मंदिराचा जीर्णोद्धार केला आहे. श्रावणात येथे यात्रा असते. (येथून दहा<br />
एक पाय-या चढून गेल्यावर समोरच मोठा मोठा शिळा रचलेल्या दिसतात. )वंदनप्रमाणेच येथेही एक दर्गा आहे. दर्ग्याच्या<br />
बाजूस एखाद्या वाड्याच्या भिंतीसारखे बांधकाम आढळते. एका अर्धवट दरवाजासारखे काहीतरी दिसते. साधारण सदरेसारखे<br />
येथील बांधकामाचे अवशेष दिसतात.<br />
याच्या मागील भागात सुद्धा अनेक उद्ध्वस्त अवशेष आपणास दिसतात. हीच गडावरील<br />
मुख्य वस्ती असावी. गडाच्या उत्तर टोकावर मजबूत बांधणीचा अगदी सुस्थितीत असलेला एक बुरूज आढळतो. याच वाटेवर<br />
एक समाधी आढळते. याच्या वरील बाजूस अस्पष्ट असे शिवलिंग आहे आणि एका बाजूस मारुतीची मूर्ती आहे. गडाच्या<br />
दक्षिणेकडे तीन कोठा असलेली पण वरचे छप्पर उडालेली वास्तू आढळते. गावक-याच्या मते हे कोठार म्हणजे दारूगोळा<br />
साठवण्याची जागा होती. गडाच्या मध्यभागी प्रशस्त चौथरा आहे. यावर काय वास्तू होती याचा मात्र अंदाज लागत नाही.<br />
<br />
गडावर जाण्याच्या वाटा :<br />
<br />
चंदन आणि वंदन या दोन्ही किल्ल्यांवर जाणा-या सयुंक्त वाटा आहेत. पुणे-सातारा मार्गावर भुईंज गाव आहे. तेथे उतरून २० कि.मी. अंतरावर किकली गाव आहे. वाई-सातारा या दोन्ही ठिकाणाहून किकलीला<br />
येण्यासाठी बस आहे. किकलीच्या जवळच बेलमाची नावाचे गाव आहे. या बेलमाची गावाचे दोन भाग आहेत. एक आहे ती खालची<br />
बेलमाची तर दुसरी वरची बेलमाची. येथूनच एक वाट चंदन आणि वंदन यांच्या खिंडीत पोहोचते. डावीकडे राहतो तो चंदन तर<br />
उजवीकडे वंदन. या चंदन किल्ल्यावर जाण्यासाठी दोन वाटा आहेत :<br />
<br />
राहण्याची सोय : दर्ग्यात रहायचे असल्यास ३० ते ४० जणांना राहता येते.<br />
जेवणाची सोय : नाही<br />
पाण्याची सोय :फक्त पावसाळ्यात अन्यथा गडावर पाणी नाही.<br />
जाण्यासाठी लागणारा वेळ : अडीच ते ३ तास</span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-29386765290625762712011-08-12T08:46:00.000-07:002011-08-12T08:46:40.342-07:00मराठी माणसाला काय येते???<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-KJrweYKORdM/TkVHJ3Yw0wI/AAAAAAAAAXY/PEEYGKVUnQc/s1600/Marathi+Manus+in+Josh.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="http://2.bp.blogspot.com/-KJrweYKORdM/TkVHJ3Yw0wI/AAAAAAAAAXY/PEEYGKVUnQc/s640/Marathi+Manus+in+Josh.jpg" width="531" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-lydzBLkHWu4/TkVHJVYT6UI/AAAAAAAAAXU/HQciPYCf8y4/s1600/Jai+shivaji+jai+Bhavani.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="http://4.bp.blogspot.com/-lydzBLkHWu4/TkVHJVYT6UI/AAAAAAAAAXU/HQciPYCf8y4/s640/Jai+shivaji+jai+Bhavani.jpg" width="513" /></a></div><br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-N4pPEMlBQKA/TkVHGanl6II/AAAAAAAAAXA/Dk2xQqZtcHI/s1600/Anandi+Gopal+Joshi+1st+Lady+Doctor+Of+India.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="221" src="http://2.bp.blogspot.com/-N4pPEMlBQKA/TkVHGanl6II/AAAAAAAAAXA/Dk2xQqZtcHI/s400/Anandi+Gopal+Joshi+1st+Lady+Doctor+Of+India.jpg" width="400" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-cyBGSCNPdWU/TkVHG1BD12I/AAAAAAAAAXE/SvBuaZlQMYs/s1600/best+play+back+singer+of+the+earth+lata+didi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="197" src="http://2.bp.blogspot.com/-cyBGSCNPdWU/TkVHG1BD12I/AAAAAAAAAXE/SvBuaZlQMYs/s400/best+play+back+singer+of+the+earth+lata+didi.jpg" width="400" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-6HEYGxRi_X8/TkVHHUQcWMI/AAAAAAAAAXI/-s4pial6ebY/s1600/Dada+saheb+Phalake+poineer+of+the+Indian+Films+bollywood.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="http://3.bp.blogspot.com/-6HEYGxRi_X8/TkVHHUQcWMI/AAAAAAAAAXI/-s4pial6ebY/s640/Dada+saheb+Phalake+poineer+of+the+Indian+Films+bollywood.jpg" width="475" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-mQ1_hs7tLQA/TkVHH3maKwI/AAAAAAAAAXM/L8slYNzGWos/s1600/dr+babasaheb+ambedkar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="http://4.bp.blogspot.com/-mQ1_hs7tLQA/TkVHH3maKwI/AAAAAAAAAXM/L8slYNzGWos/s640/dr+babasaheb+ambedkar.jpg" width="547" /></a></div><br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-nG6RLDY2E5s/TkVHKcxne0I/AAAAAAAAAXc/Z1c544E-5ak/s1600/v+d+savarkar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="222" src="http://3.bp.blogspot.com/-nG6RLDY2E5s/TkVHKcxne0I/AAAAAAAAAXc/Z1c544E-5ak/s400/v+d+savarkar.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-937JhKX74ak/TkVHGKbpX4I/AAAAAAAAAW8/dkEvZ2yX8mY/s1600/amitabh+kaun+banega+crore+pati.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="236" src="http://3.bp.blogspot.com/-937JhKX74ak/TkVHGKbpX4I/AAAAAAAAAW8/dkEvZ2yX8mY/s400/amitabh+kaun+banega+crore+pati.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-y2ktQPBdnSU/TkVHIv8O9NI/AAAAAAAAAXQ/2TkAll1Bq10/s1600/Jai+maharashtra.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="255" src="http://4.bp.blogspot.com/-y2ktQPBdnSU/TkVHIv8O9NI/AAAAAAAAAXQ/2TkAll1Bq10/s400/Jai+maharashtra.jpg" width="400" /></a></div><br />
</div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-80838414725366897782011-08-08T06:56:00.000-07:002011-08-08T06:57:19.292-07:00केंजळगड<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-pBCf0YMQ1k0/TeZYnxz9aTI/AAAAAAAAARs/RVz64iUtOXc/s1600/kenjalgad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="267" src="http://3.bp.blogspot.com/-pBCf0YMQ1k0/TeZYnxz9aTI/AAAAAAAAARs/RVz64iUtOXc/s400/kenjalgad.jpg" width="400" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b>केंजळगड</b> हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><div id="contentSub" style="color: #7d7d7d; font-size: 11px; line-height: 1.2em; margin-bottom: 1.4em; margin-left: 1em; margin-right: 0px; margin-top: 0px; width: auto;"><div class="metadata" id="anontip" style="position: absolute; right: 100px; top: 0px; z-index: 100;"><div style="font-size: 9px; text-align: right;">•</div></div></div><table cellspacing="2" class="infobox" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(170, 170, 170); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(170, 170, 170); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(170, 170, 170); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; clear: right; color: black; float: right; font-size: 12px; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding-bottom: 0.2em; padding-left: 0.2em; padding-right: 0.2em; padding-top: 0.2em; width: 21em;"><tbody>
<tr><td colspan="2" style="background-color: lavender; font-size: larger; font-weight: bold; text-align: center; vertical-align: top;">केंजळगड</td></tr>
<tr><td colspan="2" style="font-size: 10px; text-align: center; vertical-align: top;"></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>नाव</b></td><td style="vertical-align: top;">केंजळगड</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>उंची</b></td><td style="vertical-align: top;">४२६९ फूट</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>प्रकार</b></td><td style="vertical-align: top;">गिरीदुर्ग</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>चढाईची श्रेणी</b></td><td style="vertical-align: top;">मध्यम</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>ठिकाण</b></td><td style="vertical-align: top;">सातारा, महाराष्ट्र</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>जवळचे गाव</b></td><td style="vertical-align: top;">कोर्ले,वाई,रायरेश्वर</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>डोंगररांग</b></td><td style="vertical-align: top;">महाबळेश्वर</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>सध्याची अवस्था</b></td><td style="vertical-align: top;">व्यवस्थित</td></tr>
</tbody></table><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
केंजळगड हा काही फार नामांकित दुर्ग नव्हे.तो विस्तारानेही विशाल नाही.मात्र,त्याची जागा दोन नद्यांच्या खोरयातील एका पर्वतराजीवर आहे.पलीकडे आहे कृष्णेचे खोरे,तर अलीकडे निरेचे.पलीकडे धोम येथे कृष्णेवर धरण आहे , तर अलीकडे निरेवर देवघर येथे धरण आहे.केंजळला लागुनच आहे. रायरेश्वराचे पठार.त्या पठारावर जाण्यासाठी असलेल्या वाटांची नवे मोठी मजेशीर आहेत. गायदर,गनेशदरा या सोप्या वाटा; परंतु कागदरा,सुणदरा,लोह्दरा,सांबरदरा,वाघदरा ह्या वाटा मात्र अवघड आहेत.केंजळ किल्ल्याकडून रायरेश्वराकडे जाताना वाटेत सुणदरा आहे.सध्या तेथे शिडी लावली आहे.पूर्वी नव्हती.ती वाट चढून रायरेश्वरावर गेल्यावर आपल्याला ती वाट किती अनोखी आहे ते कळून येते.'रायरेश्वर' महादेवाचे देऊळ तेथे आहे.पाठीमागच्या टेकडीवर गेलो,की आपण समुद्रसपाटीपासून १६९६ मीटर उंचीवर येतो.रायगडापेक्षा १ मीटर जास्त ! येथून गोलाकार नजर फिरवली की एक अफाट दृश्य दिसते.<br />
<a name='more'></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
वैराटगड,केंजळगड,पांडवगड,कमळगड,पाचगणी,महाबळेश्वर,कोल्हेश्वर,रायगड,लिंगाणा,राजगड,तोरणा,सिंहगड,रोहीडा,पुरंदर,वज्रगड, हे दुर्ग दिसायला लागतात,तर नाकिंदा ह्या रायरेश्वराच्या पश्चिम टोकावरून प्रतापगड,चंद्रगड,मंगलगडहि दिसायला लागतात.केंजळगड नजीकच आहे.त्याचे दुसरे नाव केलंजा आणि तिसरे मनमोहनगड.हे नाव खास शिवाजी महाराजांनी दिले आहे.भोरहून कोरले,वडतुम्बीला जाऊन तेथून पायी केंजळमाचीपार्यंत चालत यायचं.इथे देवळात मुक्कामाला जागा आहे.गडावर मुक्कामाला जागा नाही.इथून उजव्या हाताने वर चढून गेल्यावर एक सपाटी लागते.इथूनच त्या आश्चर्याला सुरवात होते.इथून दगडात चोपन्न प्रशस्त पायरया खोदून काढल्या आहेत. एक अतिशय उत्तम जिना दगडात कोरला आहे.डाव्या बाजूला आधार असलेली भिंतही छीन्नी लावून व्यवस्थित केली आहे.दुसर्या बाजूला मात्र दरी आहे.या अशा रानात पायरया कश्या खोदल्या असतील याचे फार आश्चर्य वाटते.त्या कारागिरांकडे उत्तम हत्यारे असावीत;पण हा जिना कोरण्याची दृष्टी कोणाला होती आणि कोणी केला तो खर्च ? ह्या प्रश्नांची उत्तरे संदर्भ नसल्याने देता येत नाहीत.पण केंजळगड केवळ ह्या पायर्यासाठी पाहायला जायला हवे.या अशा दुर्गानीच तर औरंगजेबाला २६ वर्ष कडवी झुंज दिली.ह्यांच्याच आश्रयाने मराठे लढले.एका इंग्रजाने केंजळगडाबाबत लिहिले आहे.'जरा हा किल्ला दृढनिश्चयाने लढवला,तर तो जिंकणे फार अवघड आहे.'</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-44629478185669859292011-07-19T09:32:00.000-07:002011-07-19T09:33:29.382-07:00कल्याणगड<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Yl9gbPfWKFk/TeZX8mw-GdI/AAAAAAAAARo/IICqLNafY9M/s1600/kalyangad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="260" src="http://3.bp.blogspot.com/-Yl9gbPfWKFk/TeZX8mw-GdI/AAAAAAAAARo/IICqLNafY9M/s400/kalyangad.jpg" width="400" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><b><br />
</b></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><b>कल्याणगड</b> हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AD.E0.A5.8C.E0.A4.97.E0.A5.8B.E0.A4.B2.E0.A4.BF.E0.A4.95_.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A5.E0.A4.BE.E0.A4.A8">भौगोलिक स्थान</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुणे - बंगळूर महामार्गावर सातारा शहर वसलेले आहे. सातारा शहराच्या पूर्वेला सह्याद्रीमधील महादेव रांगेचे एक शृंग आलेले आहे. या शृंगातच नांदगिरी ऊर्फ कल्याणगड उठावलेला आहे. पुणे ते सातारा या महामार्गाच्या पूर्वेला कल्याणगड हा किल्ला आहे. सपाट माथा असलेल्या या किल्ल्याच्या माथ्यावर असलेल्या एकमेव वटवृक्षामुळे हा किल्ला दूरूनही ओळखू येतो.<br />
<a name='more'></a></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.95.E0.A4.B8.E0.A5.87_.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.B2.3F">कसे जाल?</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सातारा शहरापासून सातारा रोड रेल्वे स्टेशनकडे जाणारा मार्ग, महामार्ग ओलांडून जातो. या मार्गावर एस.टी. बसेसची सोय आहे. किंवा पुणे-मुंबईहून रेल्वेनेही येवून सातारा रोड रेल्वेस्थानकावर उतरता येते. येथून चालत नांदगिरी ऊर्फ कल्याणगडाचा पायथा गाठता येतो. सातारा रोड रेल्वे स्थानकापासून हे अंतर तीन किलोमीटर आहे.</div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0.E0.A5.80.E0.A4.B2_.E0.A4.AA.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.96.E0.A5.80_.E0.A4.A0.E0.A4.BF.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.87">गडावरील पाहण्यासारखी ठिकाणे</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">कल्याणगडाच्या पूर्वेकडून गडावर जाणारी पायवाट आहे. पायथ्याला धुमाळवाडी हे गाव आहे. सध्या या गावाला नांदगिरी असेही म्हणतात. नांदगिरीमधून गडावर जाणार्या पायवाटेच्या सुरवातीला काही नव्याने बांधलेल्या पायर्या आहेत. सुरवातीच्या पायर्या संपल्यानंतर वाट मुरवाड अशी आहे. या वाटेने आपण चढून उजवीकडील डोंगरदांडावर येतो. या मार्गावर दिशा दाखवण्यासाठी पिवळ्या रंगाचे बाण जागोजाग रंगवलेले असल्यामुळे रस्त्यात भरकटण्याची शक्यता नाही. या दांडावर आल्यानंतर अर्ध्याडोंगरात एक कोरलेली गुहा आहे. आत पाच सहा दगडी खांब आहेत. यात सध्या पाणी भरलेले आहे. येथून पुढे गडावर जाणारे विजेचे खांब लागतात. या खांबांना धरुनच वाट गडावर पोहोचते. पूर्व बाजूला असला तरी उत्तराभिमुख असा कल्याणगडाचा पहिला दरवाजा आहे. या दरवाजाच्या खालच्या पायर्यांचा दुरुस्तीचे काम सध्या चालू आहे. या दरवाजामध्ये गावकर्यांनी लोखंडी जाळी बसवलेली आहे. या किल्ल्याला भेट देणार्या किल्ले प्रेमी मंडळीपेक्षा भक्त मंडळीच मोठ्या संख्येने असतात.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">कल्याणगडाचे एक वेगळेपण इथे दडलेले आहे. दरवाजातून आत शिरताच समोर कातळकडा आहे. या कातळकड्याच्या डावीकडे खाली काही पायर्या उतरल्यावर एक गुहा आहे. या गुहेत शिरण्या अगोदर काही काळजी घेणे क्रमप्राप्त आहे. या कड्यातील गुहेचे जे तोंड आहे. याच्यावर आठ दहा फूट ते वीस फूट उंची वर मधमाशांची एक दोन पासून पाच सात अशी पोळी लटकलेली असतात. कांदा - लसूण अथवा धुम्रपान याने मोहोळ उठण्याची शक्यता असते. गुहेमधे पूर्णपणे अंधार आहे. त्यामुळे टॉर्चच्या उजेडातच आत शिरावे लागते. गुहेमधे पाणी आहे. हे पाणी पिण्यासाठी वापरले जाते. त्यामुळे चप्पल बूट बाहेर काढूनच आपल्याला आत जावे लागते. आत मार्गदर्शक अशा सळई रेलिंग सारख्या लावलेल्या आहेत. पहिले दहा पंधरा फूट गुहेची उंची कमी असल्यामुळे वाकून जावे लागते. पुढे उंची वाढल्यामुळे उभे राहून जाता येते. या मार्गावर कधी पाणी गुडघ्याएवढे असते तर कधी कमरे एवढे असते. सध्या गुहेतील वाट बांधून काढण्याचे काम गावकर्यांनी सुरू केलेले आहे. ते पूर्णही होत आले आहे. तीस पस्तीस फूट आत गेल्यावर नवव्या शतकातील एक पार्श्वनाथाची मूर्ती आहे. बाजूलाच दत्ताचे छोटेखानी मंदिर आहे. शेजारीच सध्या देवी मूर्तीही विराजमान झालेली आहे. हा सगळा भाग अंधार असल्यामुळे टॉर्चच्या उजेडातच पहावा लागतो. हे पाहून गोंगाट न करताच गुहेपासून दूर जावे लागते. पुन्हा दरवाजाच्याकडे येवून येथून वरच्या दरवाजाकडे जाणारी वाट पकडावी लागते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">वरचा दरवाजा पूर्वाभिमुख असून दोन्हीकडून बुरुजांनी संरक्षित केलेला आहे. या दरवाजाच्या आत गेल्यावर समोर हनुमानाचे मंदिर आहे. शिखरावर गणपतीची मूर्ती बसवलेली आहे. मंदिराच्या डावीकडे कड्यावर एक गोलाकार पर्णकुटी उभारून सध्या एका महाराजांनी मठ स्थापन केलेला आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">कल्याणगडाचा माथा दक्षिणोत्तर पसरलेला असून आटोपशीर आहे. माथ्यावरील एका वास्तुचे नुतनीकरण करून भक्त मंडळीसाठी निवासस्थान उभारलेले आहे. या वास्तू समोरच एक समाधी असून बाजूला पाण्याचे मोठे तळे आहे. पाण्याचा उपसा नसल्यामुळे पाणी शेवाळलेले आहे. माथ्यावर वाड्याचे व शिबंदीच्या घरट्यांची जोती आहेत. मध्यभागी वडाचे मोठे झाड आहे. झाडाखाली कबर आहे. दक्षिण टोकावर कोरडे पडलेले पाण्याचे टाके आहे. या टोकावरुन समोरच जरंडेश्वराचा डोंगर दिसतो. सातारा शहर आणि अजिंक्यतारा किल्ला तसेच यवतेश्वराही दृष्टिपथात येतात. पूर्वेकडे किन्हईमधील यमाई देवीच्या डोंगर तसेच एकांबेचा डोंगर दिसतो. त्यामागे भाडळीकुंडल रांगेतील वर्धनगडही दृष्टीत पडतो. पूर्णगड पाहण्यात तासभर पुरतो. गड पाहून आपण पुन्हा आल्यामार्गानेच गड उतरायला लागतो. कल्याणगडावरील वैशिष्ट्यपूर्ण असे जलमंदिर मात्र आपल्या स्मृतीपटलावर कायमचे कोरले जाते.</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-1966260859078376902011-07-11T04:37:00.000-07:002011-07-11T05:05:11.371-07:00ठोसेघर (ठोसेघरचा धबधबा)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><br />
<div style="font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-jlmwIkNZRuI/Tf90w7vdfSI/AAAAAAAAAWA/sxMpLcjzuv0/s1600/thoseghar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="288" src="http://3.bp.blogspot.com/-jlmwIkNZRuI/Tf90w7vdfSI/AAAAAAAAAWA/sxMpLcjzuv0/s400/thoseghar.jpg" width="400" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;">साताऱ्यातील ठोसेघरचा धबधबा पर्यटकांना आवर्जून पावसाळ्यात आपल्याकडे ओढून घेतो. कारण स्वतःच्या डोळ्यांनी पाहाल तर नक्कीच समजेल. अगदी तोंडातून " लई भारी" निघण्यासारखे दृश्य असते. दरवर्षी हजारो पर्यटक आवर्जून इथे येतात आणि तिथल्या निसर्गसौन्दार्याचा आनंद लुटतात. आपण हि एकदा नक्की भेट द्या.</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><br />
</span></div><div style="font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-fZHWz-5YsLU/Tf90tLb43cI/AAAAAAAAAVw/29hpu2QiCyI/s1600/20070317191943_thoseghar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="170" src="http://4.bp.blogspot.com/-fZHWz-5YsLU/Tf90tLb43cI/AAAAAAAAAVw/29hpu2QiCyI/s400/20070317191943_thoseghar.jpg" width="400" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;">डोंगर कपारीतून फेसाळत पडणाऱ्या छोट्या-मोठ्या धबधब्यांचे वरदान लाभलेल्या ठोसेघरला धुक्याची झालर पांघरलेली हिरवाई, कधी संथ तर कधी मुसळधार पावसात भिजपण्याचा आनंद पर्यटक लुटतात. </span></span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;"> </span></span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-mWswZNOuSYg/Tf9xKOHy0II/AAAAAAAAAVM/RMhU3kloyQA/s1600/thoseghar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="298" src="http://2.bp.blogspot.com/-mWswZNOuSYg/Tf9xKOHy0II/AAAAAAAAAVM/RMhU3kloyQA/s400/thoseghar.jpg" width="400" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;"><br />
</span></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;"> ठोसेघर धबधबा, पवनचक्क्यांचे विस्तीर्ण पठार, हिरवेगार डोंगर, सांडवली धबधबा </span></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;">पाहण्यासाठी हजारो पर्यटक येत असतात.</span></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"> ते </span><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: normal;">प्रशासनाने ठिकठिकाणी दिशादर्शक फलक, त्या ठिकाणाची माहिती असणारे फलक, धबधब्याकडे रेलिंग आदी उपाय योजना</span></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"> केल्या आहेत. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-A0lLVzaEwiM/ThrXaK9_HdI/AAAAAAAAAWY/u_sTF0rLqU0/s1600/37.1284634491.cheerful-st-bus-on-thoseghar-road.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://3.bp.blogspot.com/-A0lLVzaEwiM/ThrXaK9_HdI/AAAAAAAAAWY/u_sTF0rLqU0/s320/37.1284634491.cheerful-st-bus-on-thoseghar-road.jpg" width="320" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><br />
</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif;"><br />
</span></div><div style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पर्यटकांचे मुख्य आकर्षन असणारा <b>ठोसेघर धबधबा</b> दरवर्षी जुन जुलै महिन्यात सुरु होणा-या पावसामुळे उशिरा वाहतो.परंतु यावेळी जुन महिन्याच्या सुरुवातीला झालेल्या पावसामुळे या धबधब्याचं तांडवनृत्य आता सुरु झालं आहे.त्यामुळे गेले कित्येक दिवस उन्हाने हैराण झालेल्या पर्यंटकांनी आंगावर रोंमाच उभे करण्या-या धबधब्याचा प्रपात पाहण्यासाठी ठोसेघर धाव घेतली आहे.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-cftUlZCiuk8/Tf9xMK8fF8I/AAAAAAAAAVc/XA-3nFhqZe0/s1600/images+%25289%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-cftUlZCiuk8/Tf9xMK8fF8I/AAAAAAAAAVc/XA-3nFhqZe0/s400/images+%25289%2529.jpg" width="298" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">संपुर्ण जिल्हा मे महिन्यात रखरखत्या उन्हात होरपळुन निघाला.जिवाची घालमेल करणारा हा उन्हाळा कधी एकदा संपतोय अन् कधी पाउसधारा बरसताहेत याची जणु चातकाप्रमाणे प्रत्येकजण वाट पाहत होता.परंतु यावेळी वेळेत पावसाचे आगमन झाले.पाहिल्याच पावसानं धो धो बरसुन जीवसृष्टी तृप्त केलं.गेली कित्येक दिवस ओसाढ पडलेले नदी नाले अगदी तुडुंब भरुन वाहु लागले आहेत तर निसर्गानेदेखील आपल रुप हळुहळु बदलण्यास सुरुवात केली आहे.चोहुकडे गर्द हिरवळ पसरली आहे.जिल्ह्याचे पर्यटनस्थळ म्हणुन ओळखला जाणारा ठोसेघर धबधबा यापासुन अलिस कसा राहणार ? धो धो कोसळणा-या या धबधब्याचं मनोहरी रुप पाहण्यासपर्यंटकांची झुबंड उडत आहे.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-F7oF4zt5gKQ/Thra0pua8tI/AAAAAAAAAWc/5uunk-VzTQQ/s1600/DSCN6078.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://2.bp.blogspot.com/-F7oF4zt5gKQ/Thra0pua8tI/AAAAAAAAAWc/5uunk-VzTQQ/s400/DSCN6078.JPG" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><br />
</div><div style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">खळखळ वाहणा-या पांढ-या शुभ्र पाण्यात पोहण्यासाठी पर्यंटकांची संख्या वाढत आहे.विस्तीर्ण अशा झाडाझुडपातुन वाट काढत वाहणारा हा धबधबा पाहण्यासाठी येणा-या पर्यंटकांचे जुलै महिन्याच्या सुरुवातीला आगमन होते परतुं या वेळी जुन महिन्याच्या सुरुवातीलाच झालेल्या पावसाने पर्यटक मोठ्या संख्येने धबधबा पाहण्य़ास येत आहेत.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-9IN1TssvlfM/ThrbElyLvMI/AAAAAAAAAWg/lV0xqPBAiR4/s1600/Image_121.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="307" src="http://2.bp.blogspot.com/-9IN1TssvlfM/ThrbElyLvMI/AAAAAAAAAWg/lV0xqPBAiR4/s400/Image_121.jpg" width="400" /></a></div><br />
आगदी थोरपासून ते वयोवृध्दोंपर्य़ंत सारेजण ही धबधबा अन् येथील नैसर्गिक सौदर्यं आणि खळखळ वाहणा-या पाण्याचा आणंद मनमोकळ्या पणापणे लुटत आहे.तरुनाई साठी ठोसेघर धबधबा एक पिंकनिक पोईँट बनला आहे.उन्हाने हैराण झालेले पर्यटक निसर्ग सौदर्याचा पुरेसा आणंद घेत आहेत,त्यामुळे तेथे येणा-या पत्येक पर्यंटकांडुन उत्साह भरभरुन वाहत आहे.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Fey-10InIdA/ThrblJFeG6I/AAAAAAAAAWk/yG4MrQX6mb8/s1600/images+%252811%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://3.bp.blogspot.com/-Fey-10InIdA/ThrblJFeG6I/AAAAAAAAAWk/yG4MrQX6mb8/s400/images+%252811%2529.jpg" width="400" /></a></div><br />
या ठिकाणी भेट देणा-या पर्यटकांच्या संख्येत वाढ होत आहे.यापुर्वी अनेकांना आपले प्राण गमवावे लागले आहेत.त्यांमुळे पर्यटकांच्या सुरक्षित पणे निसर्गाचा आणंद लुटता यावा,यासाठी गॅलरी बांधण्यात आली आहे.ठिकठिकाणी सुचना फलक लावण्यात आहेत.पर्यटकांना पावसाचा आणंद घेत असताना त्यांना चहा नाष्टा तसेच घरगुती पदार्थांचे जेवण या ठिकाणी मिळते.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-YwOZGQpd__8/ThreI0kKt5I/AAAAAAAAAWo/smBMBWs2KM4/s1600/images+%25283%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="299" src="http://2.bp.blogspot.com/-YwOZGQpd__8/ThreI0kKt5I/AAAAAAAAAWo/smBMBWs2KM4/s400/images+%25283%2529.jpg" width="400" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-nzQqZ3M4P2w/ThreJx9fz8I/AAAAAAAAAWs/EpDp2j90h5g/s1600/images+%25286%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="257" src="http://2.bp.blogspot.com/-nzQqZ3M4P2w/ThreJx9fz8I/AAAAAAAAAWs/EpDp2j90h5g/s400/images+%25286%2529.jpg" width="400" /></a></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-O-SBD_4eWGo/ThreK-0YOII/AAAAAAAAAWw/jbvDBvg02_4/s1600/images+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://2.bp.blogspot.com/-O-SBD_4eWGo/ThreK-0YOII/AAAAAAAAAWw/jbvDBvg02_4/s400/images+%25282%2529.jpg" width="299" /></a></div><br />
गेल्या दोन ते तीन वर्षाच्या तुलनेने यावेळी जिल्ह्य़ात लवकर सुरु झालेल्या पावसाने पर्यंटक मोठ्या संख्येने ठोसेघर धबधबा पाहण्यासाठी येत आहेत.</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-31580833424593515772011-06-10T09:00:00.001-07:002017-07-14T02:39:43.913-07:00प्रचितगड.<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;">संगमेश्वर तालुक्याच्या शृंगारपूर या ऐतिहासिक गावाजवळ प्रचितगड आहे. या गडावर सह्याद्री पर्वतामधून वाट काढत जायचे म्हणजे बिकट परिस्थितीची व अनेक संकटांची प्रचिती घ्यावी लागते.<br>
<br>
<br>
<img src="http://72.78.249.110/SM3/(S(0rz3mtfuek2gmr451s2togms))/10190E094B8E5F1DBC907D6A8DED43A060409C714B39F8B53E418BF0B51403465C2584572462DA33.file"><br><br>
</span></div><div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;">गडावर जाण्याच्या वाटा<br>
<br>
* शृंगारपूर गावामधून साडेचार तासांची अवघड चढण पार केल्यावर प्रचितगडावर पोहोचता येते.<br>
* कंधारडोह येथून तीन तासांचे अंतर चालून गेल्यानंतर संगमेश्वर तालुक्यातील सह्याद्रीचा मुकुटमणी असलेल्या प्रचितगडावर पोहोचता येते.<br>
* नेरदवाडी येथून किमान सहा तासांची पायपीट करावी लागते. नेरदवाडीतून तीन तासांचे अंतर मळेघाटमार्गे पार केल्यावर सातारा जिल्ह्याची हद्द लागते.<br>
<br>
सातारा जिल्ह्याच्या हद्दीतून मार्गक्रमण करीत कंधार या प्रसिद्ध डोहावर जावे लागते. कंधार डोहाची छायाचित्रे व माहिती इंटरनेटवर असल्याने देशाच्या विविध राज्यांतून असंख्य तरुण पर्यटक हा प्रसिद्ध डोह पाहण्यासाठी येतात.<br>
<br>
<br>
महत्वाची सुचना<br>
<br>
चांदोली अभयारण्यातून वाट काढत जाण्यासाठी सोबत वाटाडे असणे महत्त्वाचे आहे. प्रचितगडावर चार तोफा व पडिक वास्तू असून येथील कातळाच्या तळघरात असणारे थंडगार पाणी म्हणजे निसर्गाचा एक चमत्कारच म्हटले पाहिजे.</span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-30366054694269713722011-06-10T08:13:00.001-07:002011-06-11T04:43:30.093-07:00कासचे पठार<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-4YaL_qfqKMQ/TfMap4edQNI/AAAAAAAAAVE/01pXh8oEF3M/s1600/kaas%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="239" src="http://1.bp.blogspot.com/-4YaL_qfqKMQ/TfMap4edQNI/AAAAAAAAAVE/01pXh8oEF3M/s320/kaas%25282%2529.jpg" width="320" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;">खरेतर <span style="color: #990000;">'व्हॅली ऑफ फ्लॉवर्स'</span> म्हटले की, हिमालयातील ती<span style="color: #990000;">'पुष्प घाटी'</span> डोळ्यांपुढे येते. पण असेच एक पठार इथे ऐन महाराष्ट्रात साता-याजवळ या दगडधोंडय़ांच्या देशातही दडले आहे. साता-याजवळ यवतेश्वरचा घाट ओलांडत २७ किलोमीटरवर आलो की, हा कासचा तलाव आहे.<br />
<br />
या तलावाच्या अलीकडे जांभळ्या-काळ्या कातळाचे (बेसॉल्ट-लॅटराईट रॉक) पठार पसरलेले आहे. हेच <span style="color: #990000;">कासचे पठार</span>. भारतातील <span style="color: #990000;">जैववैविध्याचा एक हॉटस्पॉट! </span></span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: Georgia, 'Times New Roman', Times, serif; line-height: 23px;"><br />
<br />
<img src="http://72.78.249.110/SM3/(S(53re333kjw2f3355iyjtcn45))/7AC06824EE608148B13528B48A31C5A53EC331D70E88C2A5.file" style="float: left; padding-bottom: 5px; padding-left: 5px; padding-right: 5px; padding-top: 5px;" /><br />
साता-याच्या पाणी पुरवठय़ासाठी इथे कधी १८७५ मध्ये ब्रिटिशांनी हा तलाव बांधला. कधी दीडशे वर्षांपूर्वी या तलावातून खापरी नळ्यांवाटे सायफन पद्धतीने सुरू केलेला साता-याचा हा पाणीपुरवठा आजही सुरू आहे. या कास तलावाच्या प्रवाहातूनच उरमोडी नदीचा उगम होतो. या तलावाच्याच पुढे वजराई धबधब्यातून ही उरमोडी खाली खोल दरीत उडी घेते. अशा या <span style="color: #990000;">कास तलावा</span>पर्यंत येताना काळावेळाचे भान सुटते.<br />
<br />
एकीकडे घाटाईची देवराई. त्याला लागूनच धावणारा बामणोली-महाबळेश्वरचा मार्ग आणि या वाटेभोवतीच काळ्या कातळाच्या तटबंदीत पसरलेले हे कासचे पठार! बारा-साडेबाराशे मीटर उंचीवरच्या या जांभ्या पठारावर मातीचा थर फारसा नाही. मोठाले वृक्ष नाहीत. एरवी रूक्ष असे हे पठार पाऊस कोसळू लागला की, मात्र फुलांनी बहरून येते. जवळपास साडेआठशेपेक्षा जास्त <img src="http://72.78.249.110/SM3/(S(53re333kjw2f3355iyjtcn45))/B84CC0C0C7B680C9E17569398B97263D193D3B18CD6960C5.file" style="float: right; padding-bottom: 5px; padding-left: 5px; padding-right: 5px; padding-top: 5px;" />प्रजातींच्या वनस्पती-ऑर्किड्सचा हा फुलोरा! मान्सूनचे घनगंभीर बरसून झाल्यावर, ऊन-पावसाचा खेळ सुरू झाला की, जणू निळी परडी पालथी व्हावी तशी ही पानफुले सडाभर सांडलेली दिसतात. निळी, जांभळी, पांढरी, लाल, गुलाबी, पिवळी अशा कित्येक रंगांची आणि नाना आकारांची..<br />
<br />
मध्यरात्री उमलणारी, सूर्योदयी उमलणारी, थोडय़ा मिनिटांचे आयुष्य असणारी, महिना महिना राहणारी, सुगंधी असलेली, कोणताही वास नसलेली, विषारी किंवा कीटकभक्षी, सात वर्षांनी उमलणारी, फुलो-यानंतर मरून जाणारी, टिचभर टिकलीएवढी आणि डोळ्यांतही न भरणारी.. लाल, निळी, जांभळी, रंगीबेरंगी, फुलेच फुले.. आणि या फुलांनी भरलेले पठार!<br />
कास! </span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-76744193385724670782011-06-10T07:37:00.000-07:002011-06-11T04:42:33.257-07:00पुरंदर किल्ला<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-k2ST2Su_-3A/TeZTankwfXI/AAAAAAAAARk/qGPQwe5aB9I/s1600/purandar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="http://2.bp.blogspot.com/-k2ST2Su_-3A/TeZTankwfXI/AAAAAAAAARk/qGPQwe5aB9I/s320/purandar.jpg" width="320" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><b>पुरंदर किल्ला</b> हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">सह्याद्रीच्या दक्षिणोत्तर पसरलेल्या मूळ रांगेतून काही फाटे पूर्व दिशेकडे फुटले आहेत. त्यापैकी एका फाट्यावरसिंहगड आहे. तोच फाटा पूर्वेकाडे अदमासे २४ कि. मी. धावून भुलेश्वर जवळ लोप पावतो. याच डोंगररांगेवर पुरंदर, वज्रगड वसलेला आहे. कात्रज घाट, बापदेव घाट, दिवे घाट हे तीन घाट ओलांडून पुरंदरच्या पायथ्याशी जाता येते. किल्ल्याच्या चौफेर माच्या आहेत. किल्ला पुण्याच्या आग्नेय दिशेला अंदाजे २० मैलांवर तर सासवडच्या नेऋत्येला ६ मैलांवर आहे. गडाच्या पूर्वेला बहुतांशी प्रदेश सपाट आहे तर पश्चिमेला डोंगराळ प्रदेश आहे. वायव्येला १३-१४ मैलांवर सिंहगड आहे. तर पश्चिमेला १९-२० मैलांवर राजगड आहे.</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुरंदर किल्ला तसा विस्ताराने मोठा आहे. किल्ला मजबूत आसून बचावाला जागा उत्तम आहे. गडावर मोठी शिबंदी राहू शकते. दारुगोळा व धान्याचा मोठा साठा करून गड दीर्घकाळ लढवता येऊ शकत असे. एक बाजू सोडली तर गडाच्या इतर सर्व बाजू दुर्गम आहेत. गडावरुन सभोवारच्या प्रदेशावर बारीक नजर ठेवता येते.<br />
<a name='more'></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.87.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8">इतिहास</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुरंदर म्हणजे इंद्र. ज्याप्रमाणे इंद्राचे स्थान बलाढ्य तसाच हा पुरंदर. पुराणात या डोंगराचे नाव आहे 'इंद्रनील पर्वत'. हनुमंताने द्रोणागिरी उचलून नेत असताना त्या पर्वतचा काही भाग खाली पडला तोच हा इंद्रनील पर्वत. बहामनीकाळी बेदरचे चंद्रसंपत देशपांडे यांनी बहामनी शासनाच्या वतीने पुरंदर ताब्यात घेतला. त्यांनी पुरंदरच्या पुनर्निर्माणास प्रारंभ केला. त्याच घराण्यातील महादजी नीळकंठ याने कसोशीने हे काम पूर्ण केले. येथील शेंदर्या बुरूज बंधाताना तो सारखा ढासळत असे. तेव्हा बाहिरनाक सोननाक याने आपला पुत्र नाथनाक आणि सून देवाकाई अशी दोन मुले त्यात गाडण्यासाठी दिली. त्यांचा बळी घेतल्यावरच हा बुरूज उभा राहिला. हा किल्ला सन १४८९ च्या सुमारास निजामशाही सरदार मलिक अहमद याने जिंकून घेतला. पुढे शके १५५० मध्ये तो आदिलशाहीत आला.<br />
<br />
इ. स. १६४९ मध्ये आदिलशहाने शहाजीराजांना कैदेत टाकले. याच वेळी शिवाजी महाराजांनी अनेक आदिलशाही किल्ले आपल्या ताब्यात घेतले. म्हणून शिवरायांचा बंदोबस्त करण्यासाठी आदिलशहाने फत्तेखानास रवाना केले. परिस्थिती फारच बिकट होती. एकीकडे आपले वडील कैदेत होते तर दुसरीकडे फत्तेखानाच्या स्वारीमूळे स्वराज्य धोक्यात येणार होते. महाराजांनी यावेळी लढाईसाठी पुरंदर किल्ल्याची जागा निवडली. मात्र यावेळी गड मराठ्यांच्या ताब्यात नव्हता. महादजी निळकंठराव यांच्या ताब्यात किल्ला होता. त्यांच्या भावभावांमधील भांडणाचा फायदा उठवून महाराजांनी किल्ल्यात प्रवेश करण्यात यश मिळवले. या पुरंदर किल्ल्याच्या सहाय्याने मराठ्यांनी फत्तेखानाशी झुंज दिली आणि लढाई जिंकली. शिवाजी महाराजांना या पहिल्या लढाईतच मोठे यश प्राप्त झाले. सन १६५५ मध्ये शिवाजीराजांनी नेताजी पालकर यास गडाचा सरनौबत नेमले. वैशाख शु. १२ शके १५७९ म्हणजेच १२ मे १६५७ गुरुवार या दिवशी संभाजी राजांचा जन्म पुरंदरावर झाला.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AA.E0.A5.81.E0.A4.B0.E0.A4.82.E0.A4.A6.E0.A4.B0.E0.A4.9A.E0.A4.BE_.E0.A4.A4.E0.A4.B9">पुरंदरचा तह</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शके १५८७ म्हणजेच १६६५ मध्ये मोगल सरदार जयसिंगाने पुरंदराला वेढा घातला. या युद्धाचे वर्णन सभासद बखरीमध्ये असे आढळते.<br />
<br />
'तेव्हा पूरंधरावरी नामजाद लोकांचा सरदार राजियाचा मुरारबाजी परभू म्हणून होता. त्याजबरोबर हजार माणूस होते. याखेरीज किल्ल्याचे एक हजारे असे दोन हजारे लोक होते. त्यात निवड करून मुरारबाजी याने सातशे माणूस घेऊन ते गडाखाली दिलेरखानावरी आले. दिलेरखान तालेदार जोरावर पठान पाच हजार याखेरीज बैईल वगैरे लोक ऐशी गडास चौतरफा चढत होती. त्यात होऊन सरमिसळ जाहले. मोठे धूरंधर युद्ध जहले. मावळे लोकांनी व खासां मुरारबाजी यानी निदान करून भांडण केले. पाचशे पठाण लष्कर ठार जाहले. तसेच बहिले मारले.'<br />
<br />
मुरारबाजी देशपांडेचे हे शौर्य पाहून दिलेरखान बोलिला,<br />
<br />
'अरे तू कौल घे. मोठा मर्दाना शिपाई तुज नावाजितो.' ऐसे बोलीता मुरारबाजी बोलिला, 'तुझा कौल म्हणजे काय? मी शिवाजी महाराजांचा शिपाई तुझा कौल घेतो की काय?' म्हणोनि नीट खानावरी चालिला. खानावरी तलवारीचा वार करावा तो खानने आपले तीन तीर मारुन पुरा केला. तो पडला. मग खानाने तोंडात आंगोळी घातली, 'असा शिपाई खुदाने पैदा केला.'<br />
<br />
खानाने वज्रगड ताब्यात घेतला आणि पुरंदरावर हल्ला केला व पुरंदर माचीचा ताबा घेतला. माचीवर खानाचे आणि मुरारबाजीचे घनघोर युद्ध झाले. मुरारबाजी पडला आणि त्याच बरोबर पुरंदरही पडला. हे वर्तमान जेव्हा राजांना कळले तेव्हा त्यांनी जयसिंगाशी तहाचे बोलणे सुरू केले आणि ११ जून १६६५ साली इतिहास प्रसिद्ध 'पुरंदरचा तह' झाला. यात २३ किल्ले राजांना मोगलांना द्यावे लागले. त्यांची नवे अशी,</div><ol style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; margin-bottom: 0px; margin-left: 3.2em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">पुरंदर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">रुद्रमाळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">कोंढाणा</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">रोहिडा</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">लोहगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">विसापूर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">तुंग</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">तिकोना</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">प्रबळगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">माहुली</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मनरंजन</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">कोहोज</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">कर्नाळा</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">सोनगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">पळसगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">भंडारगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">नरदुर्ग</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मार्गगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">वसंतगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">नंगगड</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">अंकोला</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">खिरदुर्ग (सागरगड)</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मानगड<br />
<br />
८ मार्च १६७० मध्ये निळोपंत मुजुमदाराने किल्ला स्वराज्यात आणला. संभाजी राजांच्या मृत्यूनंतर किल्ला औरंगजेबाने जिंकला व त्याचे नाव 'आजमगड' ठेवले. पुढे मराठ्यांच्या वतीने शंकराजी नारायण सचिवांनी मोगलांशी भांडून पुरंदर घेतला. शके १६९५ मध्ये छत्रपती शाहू यांनी किल्ला पेशवे यांस दिला. अनेक दिवस किल्ल्यावर पेशव्यांची राजधानी होती. शके १६९७ मध्ये गंगाबाई पेशवे यांना गडावर मुलगा झाला, त्याचे नाव सवाई माधवराव ठेवण्यात आले. इ. स. १८१८ मध्ये इंग्रजांनी गड आपल्या ताब्यात घेतला. </li>
</ol><div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0.E0.A5.80.E0.A4.B2_.E0.A4.AA.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.96.E0.A5.80_.E0.A4.A0.E0.A4.BF.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.87">गडावरील पाहण्यासारखी ठिकाणे</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुरंदर आणि वज्रगड जरी एकाच डोंगरसोंडेवर वसलेले असले तरी ते दोन स्वतंत्र किल्ले आहेत.</div><ol style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; margin-bottom: 0px; margin-left: 3.2em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>बिनी दरवाजा:</b> पुरंदर माचीवरील हा एकमेव दरवाजा. नारायणपूर गावातून किल्ल्यावर जाताना हा दरवाजा लागतो. दरवाज्यातून आत शिरल्यावर पहारेकर्याच्या देवड्या आहेत. समोरच पुरंदरचा खंदकडा आपले लक्ष वेधून घेतो. आत शिरल्यावर दोन रस्ते लागतात, एक सरळ पुढे जातो तर दुसरा डावीकडे मागच्या बाजूस वळतो. आपण सरळ रस्त्याने पुढे गेल्यावर उतारावर लष्कराच्या बराकी आणि काही बंगले दिसतात. थोडे पुढे गेल्यावर उजवीकडे बालेकिल्ल्याच्या पायथ्याशी एक मंदिर दिसते. त्याचे नाव 'पुरंदरेश्वर'.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>पुरंदरेश्वर मंदिर:</b> हे मंदिर महादेवाचे आहे. मंदिरात इंद्राची सव्वा ते दीड फुटापर्यंतची मूर्ती आहे. हे साधारणपणे हेमाडपंती धाटणीचे असावे. थोरल्या बाजीरावाने या मंदिराचा जिर्णोद्धार केला.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>रामेश्वर मंदिर:</b> पुरंदेश्वर मंदिराच्या मागील कोपर्यात पेशवे घराण्याचे रामेश्वर मंदिर आहे. हे पेशव्यांचे खाजगी मंदिर होते. या मंदिरात थोडे वरती गेल्यावर पेशवांच्या दुमजली वाड्याचे आवशेष दिसतात. पेशवाईच्या आरंभी बाळाजी विश्वनाथने तो बांधला. या वाड्याच्या मागे विहीर आहे. येथून थोडे पुढे गेल्यावर दोन वाटा लागतात. एक वाट बालेकिल्ल्याच्या दिशेने वर जाते तर दुसरी खाली भैरवखिंडीच्या दिशेने जाते. बालेकिल्ल्याच्या दिशेने वर गेल्यावर १५ मिनिटातच दिल्ली दरवाजापाशी येतो.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>दिल्ली दरवाजा:</b> हा उत्तराभिमुख दरवाजा आहे. दरवाज्याच्या वळणावर श्री लक्ष्मी मातेचे देवालय आहे. आत गेल्यावर उजवीकडे आणखी एक दरवाजा दिसतो. डावीकडची वाट बालेकिल्ल्याच्या दुसर्या टोकापर्यंत जाते. या वाटेने पुढे गेल्यावर काही पाण्याची टाकी लागतात.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>खंदकडा:</b> दिल्ली दरवज्यातून आत शिरल्यावर डावीकडे एक कडा थेट पूर्वेकडे गेलेला दिसतो. हाच तो खंदकडा. या कड्याच्या शेवटी एक बुरूज आहे. बुरूज पाहून आल्यावर परत दरवाज्यापाशी यावे. येथून एक वाट पुढे जाते. या वाटेतच आजूबाजूला पाण्याची काही टाकी लागतात. थोडे पुढे गेल्यावर उजवीकडे एक उंचवटा लागतो. त्याच्या मागे पडक्या जोत्यांचे अवशेष आहेत. येथेच अंबरखाना असल्याचे आवशेष दिसतात. थोडे वर चढून पाहिल्यास वाड्याचे आवशेष दिसतात. वाटेवर पुढे गेल्यावर काही पाण्याचे हौद लागतात. या वाटेवरून पुढे जाताना एक वाट डावीकडे खाली गेली आहे. या वाटेने गेल्यावर केदार दरवाजा लागतो.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>पद्मावती तळे:</b> मुरारबजींच्या पुतळ्यापासून पुढे गेल्यावर पद्मावती तळे लागते.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>शेंदर्या बुरूज:</b> पद्मावती तळ्याच्या मागे बालेकिल्ल्याच्या वायव्येस, तटबंदीच्या बरोबरीने एक बुरूज बांधला आहे. त्याचे नाव शेंदर्या बुरूज.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>केदारेश्वर:</b> केदार दरवाजा पाहून मूळ वाटेने १५ मिनिटे चालून गेल्यावर काही पायर्या लागतात. त्या आपल्याला थेट केदारेश्वर मंदिरापर्यंत घेऊन जातात. पुरंदरचे मूळ दैवत म्हणजे केदारेश्वर. मंदिराचा जिर्णोद्धार केलेला आहे. महाशिवरात्रीला हजारो भाविक येथे दर्शनाला येतात. मंदिराच्या समोरच एक दगडी दीपमाळ आहे. सभोवती दगडी फरसबंदी आहे. केदारेश्वराचे मंदिर म्हणजे किल्ल्यावरील अत्युच्च भाग. येथून राजगड, तोरणा, सिंहगड, रायरेश्वर, रोहिडा,मल्हारगड, कर्हेपठार हा सर्व परिसर दिसतो. या केदार टेकडीच्या मागे एक बुरूज आहे त्याला कोकण्या बुरूज असे नाव आहे.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>पुरंदर माची:</b> आल्या वाटेने माघारी फिरून दिल्ली दरवाज्यातून जाणार्या वाटेने थेट पुढे यावे म्हणजे आपण मचीवरील भैरावखींडीत जाऊन पोहोचतो. वाटेत वाड्याचे अनेक आवशेष दिसतात.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>भैरवगड:</b> याच खिंडीतून वज्रगडावर जाण्यासाठी वाट आहे. खिंडीत शिवाजी महाराजांचा पुतळा आहे. या खिंडीपर्यंत गाडी रस्ता आलेला असल्याने त्या रस्त्यावरून गेल्यावर वाटेतच उजवीकडे राजाळे तलाव लागतो. पुरंदरमाचीवर याच तलावाचे पाणी वापरले जाते.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>वीर मुरारबाजी:</b> बिनी दरवाजातून आत शिरल्यावर उजवीकडे गेल्यावर समोरच वीर मुरारबाजीचा पुतळा दिसतो. इ. स. १९७० मध्ये हा पुतळा उभा केला आहे.</li>
</ol><div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0_.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.9A.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE_.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.9F.E0.A4.BE">गडावर जाण्याच्या वाटा</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुरंदर किल्ल्यावर जाण्यासाठी दोन वाटा आहेत.</div><ol style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; margin-bottom: 0px; margin-left: 3.2em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>सासवडहून:</b> सासवडहून सासवड - भोर गाडी पकडावी. या गाडीने नारायणपूर गावाच्या पुढे असणार्या 'पुरंदर घाटमाथा' या थांब्यावर उतरावे. हा घाटमाथा म्हणजे पुरंदर किल्ला आणि समोर असणारा सूर्यपर्वत यामधील खिंड होय. या थांब्यावर उतरल्यावर समोरच डोंगरावर एक दोन घरे दिसतात. या घरामागूनच एक पायवाट डावीकडे वर जाते. ही वाट पुढे गाडी रस्त्याला जाऊन मिळते. या वाटेने पाऊण तासात पुरंदर माचीवरील बिनीदरवाजा गाठता येतो.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><b>पुण्याहून:</b> पुण्याहून ३० कि. मी. अंतरावर असणार्या सासवड या गावी यावे. सासवड ते नारायणपूर ही अशी एस्. टी. सेवा देखील आहे. नारायणपूर हे किल्ल्याच्या पायथ्याचे गाव आहे. गावातूनच गाडी रस्ता थेट किल्ल्या पर्यंत गेलेला आहे. पुणे ते नारायणपूर अशी बस सेवा देखील आहे. नारायणपूर गावातून गडावर जाण्यास दोन मार्ग आहेत. एक म्हणजे गाडी रस्ता. या रस्त्याने गड गाठण्यास २ तास पुरतात. तर दुसरी म्हणजे जंगलातून जाणारी पायवाट. या पायवाटेने एक तासात आपण पुरंदर माचीवरच्या बिनी दरवाज्यापाशी पोहोचतो.</li>
</ol><div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.9A.E0.A5.80_.E0.A4.B8.E0.A5.8B.E0.A4.AF">राहण्याची सोय</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">किल्ल्यावर मिलिटरीचे बंगले आहेत. यामध्ये राहण्याची सोय होऊ शकते. मात्र त्यासाठी तेथे असणार्या त्यांच्या ऑफिसरची परवानगी घेणे आवश्यक आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.87.E0.A4.B5.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.9A.E0.A5.80_.E0.A4.B8.E0.A5.8B.E0.A4.AF">जेवण्याची सोय</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">जेवण्याची सोय स्वतः करावी. पिण्याचे पाणी मात्र बारमाही उपलब्ध आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">Reference: Wikipedia.com</div></div></div></div><br />
<br />
</div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-37196162703945919792011-06-06T08:04:00.000-07:002011-06-08T05:46:53.669-07:00छत्रपती संभाजीराजे भोसले<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-umfjQ5OIP8k/TeZQlMgSCTI/AAAAAAAAARg/-_w4STlkDeE/s1600/sambhaji.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-umfjQ5OIP8k/TeZQlMgSCTI/AAAAAAAAARg/-_w4STlkDeE/s320/sambhaji.jpg" width="213" /></a></div><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B2.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.A8.E0.A4.AA.E0.A4.A3">लहानपण</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">संभाजीराजांचा जन्म मे १४, इ.स. १६५७ रोजी किल्ले पुरंदर येथे झाला. <a href="http://aamhisatarkar.blogspot.com/2011/03/blog-post_22.html">शिवाजी महाराजां</a>सारख्या युगपुरुषाचे पुत्र असल्यामुळे रणांगणावरील मोहिमा आणि राजकारणातील डावपेच यांचे बाळकडू त्यांना लहानपणापासूनच मिळाले. संभाजीराजांच्या आईचे, सईबाईंचे निधन राजे अगदी लहान असताना झाले. त्यानंतर पुण्याजवळील कापूरहोळ गावची धाराऊ नावाची स्त्री त्यांची <i>दूध आई</i> बनली. त्यांचा सांभाळ त्यांची आजी जिजाबाई यांनी केला. सुरुवातीच्या काळात त्यांची सावत्र आई, सोयराबाई यांनीदेखील त्यांच्यावर खूप माया केली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अनेक ऐतिहासिक नोंदींप्रमाणे संभाजीराजे अत्यंत देखणे आणि शूर होते. राजकारणातील बारकावे त्यांनी भराभर आत्मसात केले. मोंगल दरबारातील घडामोडी आणि राजकारण त्यांना लहान वयातच कळले तर त्याचा त्यांना भविष्यात उपयोग होईल या विचाराने शिवाजी महाराजांनी त्यांना आग्रा भेटीच्या वेळी बरोबर नेले. त्यावेळी संभाजीराजे ९ वर्षाचे होते. शिवाजी महाराज आग्र्याच्या कैदेतून निसटल्यानंतर स्वराज्यापर्यंतची धावपळ संभाजी राजांना सोसली नसती आणि त्यामुळे त्यांना काही काळ सुरक्षित ठिकाणी ठेवणे गरजेचे होते.त्यामुळे शिवाजी महाराजांनी त्यांना मोरोपंत पेशव्यांच्या मेहुण्याच्या घरीमथुरेला ठेवले. मोंगली सैनिकांचा संभाजीराजांच्या मागचा ससेमिरा थांबवण्याच्या उद्देशाने शिवाजी महाराजांनी संभाजीराजांचे निधन झाल्याची अफवा पसरवून दिली. ते स्वराज्यात पोहोचल्यानंतर काही काळाने संभाजीराजे सुखरूपपणे स्वराज्यात येऊन पोहोचले.<br />
<a name='more'></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.A4.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.82.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF_.E0.A4.86.E0.A4.A3.E0.A4.BF_.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.B6.E0.A5.80_.E0.A4.AE.E0.A4.A4.E0.A4.AD.E0.A5.87.E0.A4.A6">तारूण्य आणि राजकारण्यांशी मतभेद</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१६७४ मध्ये शिवाजी महाराजांचा राज्याभिषेक झाला तोपर्यंत संभाजीराजे राजकारणातील बारकावे आणि रणांगणातील डावपेचांमध्ये तरबेज झाले होते.त्यांच्या विनम्र स्वभावाने राज्याभिषेकासाठी रायगडावरआलेल्या प्रतिनिधींना जिंकून घेतले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शिवाजी महाराजांचा राज्याभिषेक झाल्यानंतर १२ दिवसात जिजाबाईंचे निधन झाले. त्यानंतर संभाजीराजांकडे मायेने लक्ष देणारे कोणी राहिले नाही. शिवाजी महाराज स्वराज्याच्या राजकारणात आणि रणांगणावर गुंतले होते. सळसळत्या रक्ताच्या तरुण संभाजीराजांचे शिवाजी महाराजांच्या दरबारातील अनुभवी मानकर्यांशी अनेकदा मतभेद होऊ लागले. महाराजांचे अमात्य संभाजीराजांचा अण्णाजी दत्तोंच्या भ्रष्ट कारभाराला सक्त विरोध होता. शिवाजी महाराजांनी अनेकदा अण्णाजी हे अनुभवी आणि कुशल प्रशासक असल्यामुळे त्यांच्या भ्रष्ट कारभाराकडे दुर्लक्ष केले. पण संभाजीराजांना ते मान्य करणे कठीण होते. एकदा भर दरबारात अण्णाजी येताच संभाजीराजांनी, 'आबासाहेब, हे बघा आपले लबाड अमात्य आले' असे उद्गार काढल्याचे इतिहासात नमूद केले आहे. या कारणांमुळे अण्णाजी दत्तो आणि इतर अनुभवी मानकरी संभाजीराजांच्या विरोधात गेले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सोयराबाई आणि दरबारातील काही मानकरी संभाजीराजांना अपमानास्पद वागणूक देऊ लागले. त्यांच्या विरोधामुळे त्यांना शिवाजी महाराजांबरोबर दक्षिण हिन्दुस्थानच्या मोहिमेवर जाता आले नाही. तसेच शिवाजी महाराजांच्या अनुपस्थितीत संभाजीराजांचे हुकूम पाळण्यास अष्टप्रधानमंडळाने नकार दिला. त्यामुळे शिवाजी महाराजांना कोकणातील शृंगारपूरचे सुभेदार म्हणून संभाजीराजांना पाठवावे लागले. अफझलखान, शाहिस्तेखान यांच्यासारख्या बलाढय शत्रूंना खडे चारणारे युगपुरुष शिवाजी महाराज घरातील बेबनावापुढे दुर्दैवाने हतबल ठरले. आपल्याला दक्षिण हिन्दुस्थानच्या मोहिमेपासून जाणीवपूर्वक दूर ठेवले गेल्याचा सल संभाजीराजांच्या मनात कायम राहिला.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शृंगारपूरचे सुभेदार म्हणून संभाजीराजांनी दुष्काळग्रस्त प्रजेकडून एक वर्ष करवसुली न करायचा निर्णय घेतला. तेव्हा सोयराबाई आणि दरबारातील मानकर्यांनी संभाजीराजे हे बेजबाबदार प्रशासक आहेत आणि राज्याचे वारस म्हणून योग्य नाहीत असा प्रचार सुरू केला. सोयराबाईंची अपेक्षा होती की शिवाजी महाराज राज्याचे वारस म्हणून राजारामांचे नाव जाहीर करतील.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AE.E0.A5.8B.E0.A4.97.E0.A4.B2_.E0.A4.B8.E0.A4.B0.E0.A4.A6.E0.A4.BE.E0.A4.B0">मोगल सरदार</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">या सगळ्या घडामोडींमुळे संभाजीराजे अत्यंत व्यथित झाले आणि त्यांनी शिवाजी महाराजांचे स्वराज्य सोडून औरंगजेबाचा सरदार दिलेरखानाला सामील व्हायचा निर्णय घेतला. त्यांना पुढे करून दिलेरखानाने स्वराज्यातील भूपाळगड या किल्ल्यावर हल्ला केला. किल्लेदार फिरंगोजी नरसाळाने किल्ला नेटाने लढवला पण शत्रुपक्षात युवराज संभाजीराजे आहेत हे कळताच शरणागती पत्करली. संभाजीराजांनी गडावरील सैनिकांना सुरक्षितपणे जाऊ द्यायची मागणी दिलेरखानाकडे केली. पण विजयोन्मादाने हर्षभरित झालेल्या दिलेरखानाने ७०० मराठी सैनिकांचा प्रत्येकी एक हात तोडायचा आदेश दिला. संभाजीराजांना त्याचा भयंकर संताप आला. त्यानंतर दिलेरखानाच्या सैन्याने अथणीवर हल्ला करून तेथील जनतेवर अनन्वित अत्याचार केले. संभाजीराजांनी दिलेरखानाकडे या अत्याचारांचा जाब विचारला. पण दिलेरखानाने त्यांना जुमानले नाही. संभाजीराजांना त्यांची चूक कळली आणि ते विजापूरमार्गे स्वराज्यातील पन्हाळगडावर येऊन दाखल झाले. ते स्वराज्यापासून सुमारे एक वर्ष दूर होते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">संभाजीराजांचे स्वराज्य सोडून जाणे शिवाजी महाराजांना जिव्हारी लागले. त्यांनी त्यांची पन्हाळगडावर भेट घेतली. त्यांनी संभाजीराजांना शिक्षा केली नाही. संभाजीराजांची त्यांनी स्वतः समजूत काढली. मात्र संभाजीराजांच्या स्वराज्य सोडून जाण्यामुळे त्यांच्यात आणि सोयराबाई, अण्णाजी दत्तो आणि इतर मानकर्यांमधील दरी अजूनच रूंदावली. सोयराबाईंनी संभाजीराजांना राजारामच्या विवाहासाठी रायगडावर बोलावले नाही. शिवाजी महाराजांचे राजारामच्या विवाहानंतर काही दिवसात निधन झाले. ही बातमी सोयराबाईंनी संभाजीराजांना पन्हाळगडावर कळवलीच नाही.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सोयराबाई आणि अण्णाजी दत्तो यांनी संभाजीराजांना पन्हाळगडावर कैद करायचा हुकूम पन्हाळ्याचा किल्लेदारास सोडला. त्यांना कैद करून राजारामांचा राज्याभिषेक करायचा त्यांचा डाव होता. या अवघड प्रसंगी सरनोबत हंबीरराव मोहिते यांनी संभाजीराजांची बाजू घेतली. वास्तविक हंबीरराव मोहिते हे सोयराबाईंचे सख्खे बंधू होते. पण संभाजीराजे हे गादीचे हक्काचे वारसदार होते. तसेच शिवाजी महाराजांच्या अखेरच्या दिवसात लवकरच औरंगजेब सर्व सामर्थ्यानिशी स्वराज्यावर हल्ला करणार अश्या बातम्या येत होत्या. अशा प्रसंगी संभाजीराजांसारखा खंबीर राजा गादीवर असणे गरजेचे होते. राजारामासारखा अननुभवी राजा अशावेळी असणे दौलतीसाठी हानिकारक ठरेल याची हंबीररावांना जाणीव होती. हंबीररावांनी सैन्याच्या मदतीने कट उधळून लावला आणि अण्णाजी दत्तो आणि मोरोपंत पेशव्यांना कैद केले. मोरोपंत पेशव्यांना त्यांच्या इच्छेविरूद्ध सोयराबाई आणि अण्णाजी दत्तो यांनी कटात सहभागी केले होते. सोयराबाईंनी संभाजीराज्यांना जेवणातून विष खाऊ घालण्याचाही प्रयत्न केला होता, अशी इतिहासात नोंद आढळते; पण ते बचावले असे वाचायला मिळते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9B.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AA.E0.A4.A4.E0.A5.80">छत्रपती</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१६ जानेवारी १६८१ मध्ये संभाजीराजांचा राज्याभिषेक झाला. त्यांनी उदार अंतःकरणाने अण्णाजी दत्तो आणि मोरोपंत पेशव्यांना माफ केले आणि त्यांना अष्टप्रधान मंडळात पुन्हा स्थान दिले. मात्र काही काळानंतर अण्णाजी दत्तो आणि सोयराबाईंनी पुन्हा संभाजीराजांविरुद्ध कट केला आणि त्यांना कैद करून राजारामांचा राज्याभिषेक करायचा घाट घातला. तेव्हा संभाजीराजांनी अण्णाजी दत्तो आणि त्यांच्या सहकार्यांना हत्तीच्या पायी देऊन ठार मारले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">औरंगजेबाने १६८२ मध्ये स्वराज्यावर हल्ला केला. औरंगजेबाचे सामर्थ्य सर्वच बाबतीत संभाजीराजांपेक्षा जास्त होते. त्याचे सैन्य स्वराज्याच्या सैन्याच्या पाचपटीने जास्त होते तर त्याचे राज्य स्वराज्यापेक्षा कमीतकमी १५ पटींनी मोठे होते. जगातीला सर्वांत शक्तिशाली सैन्यांमध्ये औरंगजेबाच्या सैन्याचा समावेश होत होता. तरीही संभाजीराजांच्या नेतृत्त्वाखाली मराठयांनी हिमतीने लढा दिला. मराठयांच्या प्रबळ इच्छाशक्ती आणि झुंझारपणाचे ठळक उदाहरण म्हणजे नाशिकजवळील रामशेज किल्ल्याचा लढा! औरंगजेबाच्या सरदारांची अशी अपेक्षा होती की तो किल्ला काही तासांतच शरणागती पत्करेल. पण मराठयांनी असा चिवट प्रतिकार केला की तो किल्ला जिंकण्यासाठी त्यांना तब्बल साडेसहा वर्षे लढावे लागले. संभाजीराजांनी गोव्याचे पोर्तुगीज, जंजिर्याचा सिद्दी आणि म्हैसूरचा चिक्कदेवराय या शत्रूंना असा जोरदार धडा शिकवला की त्यांची संभाजीविरूद्ध औरंगजेबाला मदत करायची हिंमत झाली नाही. यांपैकी कोणत्याही शत्रूचा पूर्णपणे बिमोड करणे संभाजीराजांना शक्य झाले नाही. पण त्यांपैकी कोणीही त्यांच्याविरूद्ध उलटू शकला नाही. संभाजीराजांच्या नेतृत्वाखाली मराठयांनी सर्व शत्रूंशी एकहाती झुंज दिली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१६८७-८८ मध्ये महाराष्ट्रात मोठा दुष्काळ पडला.त्यामुळे परिस्थिती कठीण झाली. त्यातच संभाजीराजांच्या पाठीत खंजीर खुपसायला अनेक फितुर सदैव तत्पर होते. संभाजीराजांच्या दुर्दैवाने त्यांचे सख्खे मेहुणे-- गणोजी शिर्के, महादजी निंबाळकर आणि हरजीराजे महाडिक काही गावांच्या वतनासाठी शत्रूला सामील झाले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.A6.E0.A4.97.E0.A4.BE.E0.A4.AB.E0.A4.9F.E0.A4.95.E0.A4.BE">दगाफटका</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१६८९ च्या सुरवातीला संभाजीराजांनी त्यांच्या महत्त्वाच्या सरदारांना बैठकीसाठी कोकणात संगमेश्वर येथे बोलावले. ती बैठक संपवून संभाजीराजे रायगडाकडे रवाना होत असतानाच त्यांचा मेहुणा गणोजी शिर्के आणि औरंगजेबाचा सरदार मुकर्रबखान यांनी संगमेश्वरवर हल्ला केला. या कारवाईसाठी गणोजी शिर्केने कमालीची गुप्तता बाळगली आणि सर्व कारवाईची आखणी खूपच काळजीपूर्वक केली. मराठयांत आणि शत्रूचे सैन्यात चकमक झाली. मराठयांचे संख्याबळ कमी होते.प्रयत्नांची शर्थ करूनही मराठे शत्रूचा हल्ला परतवून लावू शकले नाहित. शत्रूने संभाजीराजांना जिवंत पकडले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.80.E0.A4.B0.E0.A4.BF.E0.A4.95_.E0.A4.9B.E0.A4.B3_.E0.A4.B5_.E0.A4.AE.E0.A5.83.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.82">शारीरिक छळ व मृत्यू</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">त्यानंतर संभाजीराजे आणि त्यांचे सल्लागार कवी कलश यांना औरंगजेबापुढे बहादूरगड आता धर्मवीरगड येथे आणण्यात आले. औरंगजेबाने संभाजीराजांना सर्व किल्ले त्याच्या स्वाधीन करून धर्मांतर केल्यास जीवदान देण्याचे मान्य केले. पण संभाजीराजांनी त्याला स्पष्टपणे नकार दिला. औरंगजेबाने संभाजीराजे आणि कवी कलश यांची विदूषकाचे कपडे घालून धिंड अत्यंत मानहानीकारक अशी धिंड काढण्यात आली. तरीही संभाजीराजांनी शरणागती पत्करण्यास नकार दिला. तेव्हा औरंगजेबाने त्यांना क्रूरपणे अत्यंत हालहाल करून ठार मारायचा आदेश दिला. सुमारे ४० दिवसांपर्यंत असह्य यातना सहन करूनही संभाजीराजांनी स्वराज्यनिष्ठा आणि धर्मनिष्ठा सोडली नाही.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">बहादुरगडावर (मौजे पेडगाव, ता.श्रीगोंदा) संभाजी महाराजांची धिंड काढलेली होती. एका बोडख्या घाणेरड्या उंटावर संभाजी महाराजांना व कवि कलशांना उलटे बसवले होते. साखळदंडाने बांधलेले. त्या दोघांच्या अंगावर विदुशकासारखे झिरमिळ्यांचे चट्ट्यापट्टयाचे कपडे चढवलेले होते. गळ्यातील शिवरायांनी चढवलेली कवड्याची माळ उतरवून गुरांनाही सहन होणार नाही अशी काथ्याची पेंढी बांधलेली होती. दोघांच्याही डोक्यावर एखाद्या अट्टल गुन्हेगारांना बांधाव्यात अशा, कुराणमध्ये सांगितलेल्या आदेशानूसार इराणी लाकडी टोप्या बसवलेल्या होत्या. त्याच प्रमाणे 'तख्तेकुलाह' म्हणजे लाकडी फळ्यांचा खोडा मानेवर ठेऊन त्याला दोन्ही हात बांधलेले होते. त्या खोड्याला घुंगरे बांधलेली होती अन् त्यावर छोटी छोटी निशाणे चितारलेली होती.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अशी ती धिंड मोगली फौजेमधून काढलेली होती. मोगलांमध्ये ईदपेक्षाही उत्साहाचे वातावरण होते. दुतर्फा फौजेतील सैनीक महाराजांवर व कवी कलशांवर दगडे भिरकावीत होते. त्यांना भाल्याने टोचीत होते. त्यांचे नगारे वाजत होते, कर्णे थरारत होते. बारा ईमामांचे झेंडे फडकत होते. रायगडचा राजा, महाराजांचा व जीजाआऊचा शंभूबाळ आज रांडा पोरांच्या विटंबनेचा विषय झालेला होता.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुढे औरंगजेबाने आपला मुक्काम तुळापूर येथे हालवला. इथे तुळापूरच्या संगमावर त्याला हिंदू राजास हलाल करावयाचे होते. संभाजी महाराजांची तेजस्वी नेत्रकमले काढण्यासाठी हशम सरसावले. रांजणातून रवी जशी फिरवावी, तशा त्या तप्त - लालजर्द सळया शंभू राजांच्या डोळ्यातून फिरल्या. चर्र चर्र आवाज करीत चर्येवरील कातडी होरपळून गेली. सारी छावणी थरारली पण संभाजी महाराजांच्या मुखातून आक्रोशाची लकेरही उमटली नाही. यामुळे औरंगजेबाचा पारा मात्र जास्तच चढला. कवि कलशाचेही डोळे काढण्यात आले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">बलिष्ठ शरीर यष्टीचा एक पठाण कविराजांच्या छातीवर बसला. दोघांनी त्यांचे पाय उसाचे कांडे पिळगटावे तसे मागे खेचले. दोघांनी आपल्या राकट हातांनी कविराजांची मुंडी धरली. त्या पठाणाने कविराजांच्या जबड्यात हात घातला. कविराजांचे मुख रक्ताने भरून गेले. त्या धटींगणाने कविराजांची जीभ हाताने बाहेर खसकन खेचली. एकाने ती वीतभर लांब बाहेर आलेली जीभ कट्यारीने खचकन छाटली. कविराजांच्या तोंडातून रक्ताचा डोंब उबळला. संभाजी महाराजांचीही जीव्हा अशीच छाटली गेली. पहाणार्यांचेही डोळे पांढरे पडले. असूरी आनंदाने आवघी छावणी गर्जत होती.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">कवी कलशांवर होणारे अत्याचार ही जणू संभाजी महाराजांवर होणार्या अत्याचारांची रंगीत तालीमच असायची. संध्याकाळ झाली. शंभू महादेव खांबास घट्ट बांधून ठेवलेले होते. स्वाभीमानाने तळपत झळकणार्या तेजस्वी योग्यासारखे. ज्यांच्या तेजाने शेशही डळमळून जावा अशा तेजस्वी श्रीकृष्णासारखे. अविचल. अभेद्य ! आभाळात अभिमानाने मस्तक उंचावून बाणेदारपणे उभे असलेल्या रायगडाच्या टकमक टोकासारखे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">दोन दैत्य पुढे सरसावले. एकाने पाठीच्या वरच्या मणक्यापासून आणि दुसर्याने समोरून गळ्यापासून शंभूराजांच्या अंगात वाघनख्या घुसवल्या. त्या राक्षसांना जोर चढावा म्हणून कुराणातील आयते वाचले जात होते. रण वाद्यांचा दणदणाट होत होता. "दीन दीन" "अल्लाहो अकबर" च्या घोषात राजांची त्वचा डाळिंबाच्या टरफला सारखी सोलली जात होती. जास्वंदीसारखा लाल बुंद देह यातनांनी तळमळत होता. रक्ता मासाच्या चिंध्या होत होत्या. संपूर्ण देहाची चाळणी झाल्यावर मग फरशा व खांडे पेलत दोन गाझी (धर्मेवीर) पुढे आले. त्या दोघांचेही हात पाय असे अवयव एक एक करून तोडून टाकले. एकाने खांड्याचे धारधार पाते संभाजी राजांच्या मानेत घुसवले. व हळू हळू कुराणातील आज्ञेप्रमाणे 'हलाल' करीत शिर चिरत धडावेगळे केले !!!</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मार्च ११, १६८९ रोजी संभाजीराजांची शिरच्छेद करून भीमा आणि इंद्रायणी नदीच्या संगमावरील तुळापूर येथे हत्या करण्यात आली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
Reference: Wikipedia.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
</div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-76269404336531100002011-06-01T05:57:00.000-07:002011-06-01T07:22:09.068-07:00महाराणी ताराबाई<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-W_bsux0mYow/TeY2YA5_BFI/AAAAAAAAARc/vFV7XHvNEs8/s1600/tarabai.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://4.bp.blogspot.com/-W_bsux0mYow/TeY2YA5_BFI/AAAAAAAAARc/vFV7XHvNEs8/s320/tarabai.jpg" width="214" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><br />
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">"दिल्ली झाली दीनवाणी| दिल्लीशाचे गेले पाणी |<br />
ताराबाई रामराणी | भद्रकाली कोपली ||<br />
ताराबाईच्या बखते | दिल्लीपतीची तखते |<br />
खचो लागली तेवि मते | कुराणेही खंडली ||<br />
रामराणी भद्रकाली | रणरंगी कृद्ध झाली |<br />
प्रलायाची वेळ आली | मुगलहो सांभाळा || "</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">कवि गोविंद</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">मी ताराबाईबर लिहीन्याची गरज आहे का? वरच्या कवितेत तत्कालिन कवि गोविंद यांनी ताराबाईचे जे वर्णन केले आहे ते बढवुन चढवुन नाही तर त्यातील शब्दनशब्द खरा आहे. केवळ २४ ते २५ वर्षाची एक विधवा बाई, औरंगजेबासारख्या मुत्सदी सम्राटाशी लढा देन्यास उभी राहते आणि सलग साडेसात वर्षे त्याचाशी लढा देते व त्या लढ्यात स्वतः पराजित होत नाही ही घटनाच तिच्या कर्तूत्वाबद्दल सगळे काही सांगुन जाते.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">मराठी स्वराज्याचे शिवाजी महाराजांनंतर तिन स्वतंत्र कालखंड आहेत. प्रत्येक कालखंडाला एक विशिष्ट महत्व आहे. येनारा प्रत्येक राजा वा राणी हे एका वेगळ्याच लढ्यातुन गेलेले आहेत. त्यांचा लढ्यातुन महाराष्ट्र तावुन सुलाखुन निघाला. प्रत्येक पुढार्याने ( संभाजी, राजाराम, ताराबाई ) अनेक कर्त्तत्ववान पुरुषांना निर्मान केले आहे. हा काळच मोठ्या धामधुमीचा होता. छत्रपती संभाजींनी औरंगजेबाला थोपवुन धरले त्यामुळे संभाजीच्या काळात औरंगजेबाला मराठा राज्य सोडुन विजापुर व गोवळकोंडा राज्य घ्यावे लागले. राजारामचा कालावधी आपण गेल्या लेखात पाहीला. आज ह्या भद्रकालीचा कालखंड पाहु.<br />
<a name='more'></a></div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;"><strong style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; font-size: 14px; font-weight: bold; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">मराठेशाही सन १७०० ते १७०७ </strong></div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">भद्रकाली खरी कोपली होती ती राजाराम ह्ययात असतानाच. पति जिंवत असतना ही बाई स्वतंत्र मोहीमा चालवायची व मोगलांना सळो की पळो करुन सोडायची. मोगली सरदार खाफीखानाने औरगंजेबाला एक पत्र लिहीले आहे. त्याचा थोडक्यात गोषवारा असा " ताराबाई ही राजारामाची थोरली बायको आहे. ती बुध्दीमान आणि शहानी आहे. सैन्याची व्यवस्था आणि राज्यकारभार या बाबतीत नवर्याच्या ह्ययातीतच तिचा लौकीक झाला आहे."<br />
राजारामाच्या मृत्यू नंतर ताराबाईने आपल्या सावत्र मुलाला संभाजीला गादीवर बसवले व राज्याची सर्व सुत्रे हातात घेतली. धामधुमीच्या काळात राज्यातच असल्यामुळे सर्व सरदार, हुकुमत्पन्हा, प्रतिनिधी हे तीचा सल्ला घेऊन चालायचे. गेली १८ वर्षे ( संभाजी गादीवर आल्या पासुन) सतत चालनारा मोगली, विजापुरी संघर्ष मराठ्यांचा जणू अंगीच पडला होता. १७०० ते १७०७ या कालखंडात शेकड्याने लढाया मराठी भुमीवर झाल्या पण त्याला समर्थपणे तोंड देऊन ताराबाईने राज्य जिंवत ठेवले ईतकेच नाही तर वाढविले सुध्दा.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">राजाराम जायच्या आधीच मोगलांनी सातार्याला वेढा घातला होता. सात्यार्यासोबत पन्हाळा, विशाळगड, पावनगड अश्या अनेक गडांवर वेढे पडले होते. ताराराणी सर्व वेढ्यांना एकाच वेळेस तोंड देत होती. ज्यांना सातारा, विशाळगड, परळी, पन्हाळा हा महाराष्ट्रातला भाग फिरुन माहीती आहे त्यांना कळेल की अवघ्या १५० किलोमिटर मध्ये हे सर्व प्रदेश येतात व स्वत ओरंगजेबासोबत १५०००० सैन्य या भागात वावरत होते. सर जदुनाथ सरकार लिहीतात " किल्ल्याला संपुर्णपणे वेढा घालनेही मोगलांना जमले नाही. शेवटपर्यंत मराठे त्यांना हवे तेव्हा आत बाहेर करु शकत होते. ऊलट मोगलाचेंच सैन्य कोंडल्या सारखे झाले, मराठी सैन्य बाहेरुन घिरट्या घालत व मोगलांची रसद तोडत. येन्याजान्याचे सर्व मार्ग मराठ्यांनी व्यापले होते. कुणालाच संरक्षनासाठी मोठ्या तुकडी शिवाय बाहेर पडता येने अशक्य झाले होते." बघा म्हणजे मराठ्यांनीच मोगलांना घेरले अशी परिस्तिथी निर्मान झाली. हे धैर्य, ही जिद्द कुठन पैदा झाली?<br />
विशाळगडच्या वेढ्यात बादशहाचे फार मोठे नुकसान् झाले. मराठ्यांसोबत, सह्याद्री व पाऊस ह्यांनी त्याला हैरान केले. शेवटी बेदारबख्तच्या मध्यस्थीने मराठ्यांना २ लाख रुपये दिले व किल्ला ताब्यात घेतला. अनेक किल्ले मरठ्यांनी मोगलांकडुन पैसे घेऊन सोडुन दिले व त्या पैशातुन फौज भरती सुरु केली. विशाळगडच्या मोहीमेत बादशहाची ६००० माणसे कामास आली ह्यावरुन मराठ्यांनी केवढा प्रतिकार केला हे लक्षात येऊ शकते. ह्या लढ्यामुळे हैरान होऊन बादशहा बहादुरगडास गेला पण तिथे त्याला नेमाजी शिंद्याने गाठले. बादशहाला बगल देऊन नेमाजी शिंदे माळव्यात घुसला. ३०००० मराठ्यांनी खुद्द बादशहा दक्षिनेते असताना उत्तरेत हल्ला केला. भोपाळच्या उत्तरेला मोठी गडबड नेमाजीने ऊडवली. उत्तरेत घुसन्याचा पहीला मान ह्या नेमाजीला.<br />
माळव्यात गडबड उडवुन दिल्यावर बाद्शाहाने रागात येऊन आणखी सैन्य आणले व एकाच वेळेस सिंहगड, तोरणा व राजगडला वेढा घातला. सिंहगडाने ३ महीने तोंड दिले. पण मराठ्यांनी नंतर ५०००० रु घेऊन किल्ला सोडला. बादशहाने किल्याचे नामकरन केले व "बक्षिंदाबक्ष" हे नाव सिंहगडास दिले. पातशाहा पुण्यास आला व तिथे सहा ते आठ महीने राहीला. फेब, मार्च, ऐप्रील १७०३ मध्ये अनुक्रमे वरिल किल्ले बादशहाकडे गेले. अनेक किल्ले लढत होते, जिथे माणूसबळ कमी पडत होते ते किल्ले पैसे घेऊन मोगलांना दिले जात होते.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">तिकडे धनाजी जाधव आपल्या १५००० खड्या फौजेस घेऊन गुजरातेत गेला व त्यांने बादशहाच्या हंगामी सुभेदारास (अब्दुल हमीद) कैद केले. भले शाब्बस. मोगली सैन्याची दाणादाण उडवुन प्रंचड लुट घेऊन तो स्वराज्यात वापस आला. (१७०६)</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">१५०००० फौज, तोफा, हत्ती, घोडे काय वाट्टेल ते सोबत असुनही औरंगजेबास हार पत्कारावी लागत होती. ह्या सर्व गोष्टीमुळे तो अंत्यत निराश झाला होता. अल्लाकडे जास्त मदत होता पण अल्ला सध्या भद्रकालीच्या बाजुने होता त्यामुळे त्याला यश हाती येत न्हवते. मोगली लश्करातील एक आख्खी पिढी ( २५ वर्षे) त्याने दक्षिनेत राबविली पण कोरडाच राहीला. निराश होऊन तो २० फेब १७०७ रोजी वारला. तो वारल्या बरोबर राणीने अनेक चढाया मारत अवघ्या तिन महिन्यात सिंहगड, पुरंदर, पन्हाळा, सातारा, परळी हे व असे अनेक किल्ले जिंकुन घेतले व स्वराज्यात आणले.<br />
बादशहा १३ नोव्हेंबर १६८१ ला दक्षिनेत आला. तेव्हा पासुन ते १७०७ ह्या २८ वर्षात मोगली नेतृत्वात एकदाही बदल झाला नाही. तो स्वत दक्षिनेत राहुन स्वार्या करत होता तर स्वराज्याचा नेतृत्वात तिन वेळेस बदल झाला. आधी संभाजी नंतर राजाराम व पुढे ताराबाई. एवढे बदल होऊनही त्या सम्राटाला स्वराज्य घेता आले नाही.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">ताराबाईने महाराष्ट्रातील सर्वांना भगव्या झेंड्याखाली एकत्र आणले. कवि विठ्ठलदास लिहीतो<br />
" पाटील सेटे कुणबी जुलाई<br />
चांभार कुंभार परीट न्हावी<br />
सोनार कोळी उदिमी फुलारी<br />
या वेगळे लोक किती बेगारी"</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">ह्या लढाईत फार मोठी बाजु गनिमी काव्याने लढविली आहे. मराठे यायचे, हल्ला चढवायचे व पळुन जायचे, मोगल सरदार खुश होऊन बादशहाला कळवायचे के मराठे हारले. एका पत्रात मराठ्यांनी काय करावे हे लिहीले आहे व त्यानी काय केल आहे हे मल्हाररावाने मांडले त्या पत्रातील काही भाग देतो.<br />
" आपले सैन्य थोडे. यास्तव मनुष्य राखून जाया होऊ न देता, मसलतीने त्यांचा सैन्यासभोवते हिंडोन, फिरोन त्यांस लांडगेतोड करावी; रयतेची मात्र वैरण राखुन रानातील वैरण जाळुन टाकावी: रसद चालु देऊ नये; आपल्या फौजेत मनाची धारन, त्यांचा लषकरात शेराची; अशा तर्हेने करीत मराथी फौज किती आहे हा अदमास ध्यानात येऊ देऊ नये .. मोगलांचे घोडे पाण्यावर आले असता पाणी न पीत त्यास मोगली लोकांनी म्हणावे जे पाण्यामध्ये धनाजी व संताजी दिसतो की काय? रात्री दिवसा कोणीकडुन येतील, काय करतील, असे केले. मोगलाई फौजेत आष्टो प्रह भय बाळगीत. पादशाही बहुत आश्चर्य जाहले की, " मराठी फौज बळावत आहे. अकस्मात यावे, बक मच्छ उचलुन नेतो तस्स घाला घालावा, शिपाईगिरिची शर्त करावी, प्रसंग पडल्यास माघारीपळुन जावे; खाण्यापिन्यास दरकार बाळगीत नाही. पाऊस, ऊन, थंडी, अंधारी काही न पाहता घोड्यावरच हरभरे व भाकरी, चटनी, कांदे खाऊन धावतात. त्यांस कसे जिंकावे? एक्या मुलकात फौज आली म्हणोन त्याजवर रवानगी करावी तो दुसरेकडे जाउन ठाणे घेतात; मुलूख मारीतात; हे आदमी न्हवत, भुतखाना आहे"</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">स्वतः ताराराणीने अनेक चढाया मारलेल्या आहेत. सैन्याची व्यवस्था, राज्यकारभाराची व्यवस्था, पैसा, गुजरात व माळव्यातील स्वारीची आखनी, किल्ले लढविने ह्या सर्व गोष्टींचा तिने निट मेळ घातला. वैध्यव्याचा नावाखाली रडत बसन्यापेक्षा तिने मराठी सैन्याच्या रक्तात जान फुकांयचे काम केले. १७०० ते १७०७ ह्या कालावधीत तिने स्वतंत्रपणे राज्यकारभार पाहीला व धामधुमीच्या काळात मराठा राज्याची निट व्यवस्था लावली.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">औरंगजेब मेल्यावर स्वस्त बसतील ते मोगल कसले. माळव्याच्या सुभेदारीवर आलेल्या आज्जम शहाने स्वतःला बादशहा घोषीत केले पण तिकडे शहा आलमचा विरोध मोडन्यासाठी तो लगबगीने उत्तरेत गेला. त्याने व झुल्फीकार खानाने ( जो गेली २० वर्षे दक्षिनेत होता) सल्लामसलत करुन शाहूला कैदेतुन मुक्त केले. ( ८ मे १७०७). शाहूला मुक्त करन्यामागे मराठेशाहीत फूट पडनार हे दिर्ध राजकारण त्या दोघांनी खेळले. शाहु हा संभाजीचा पुत्र असल्यामुळे तो दक्षिनेत जाऊन राज्य वापस मागेल व त्याला जिवत सोडल्याच्या उपकाराला जागुन तो मोगलांचा सांगन्यात राहील हे झुल्फीकाराला वाटले. ऑगस्ट २००७ ला शाहु अहमदनगर ला आला व त्याने तोच राज्याच्या खरा वारस असल्याचे घोषीत केले. मराठी राज्यात ठिनगी पडली. नेमाजी शिंदे, हैबतराव निंबाळकर, परसोजी भोसला , रुस्तुमराव जाधव असे मातब्बर सरदार शाहुला येऊन मिळाले.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">ताराबाईला हे मान्य न्हवते. तिचे असे म्हणने होते की संभाजीच्या काळातील स्वराज्य आता नाही, ते आधी राजारामने राखले व सात वर्षे आपले छोटेस राज्य तिने स्वतः औरंगजेबाशी झुंज देऊन राखले. आज्जमशहाने टाकलेला डाव यशस्वी झाला. बरेच सरदार शाहु कडुन तर धनाजी जाधवांसारखे मातब्बर सरसेनापती ताराबाई कडुन झाले. शाहुच्या म्हणन्यानुसार राजारामास राज्य राखन्या साठी दिले होते व राज्य राखने ऐवढेच त्याचे काम होत. स्वत राजाराम देखील तसेच माणत होता. पण जे राज्य ताराबाईने पुन्हा निर्मान केले त्यावर ताराबाई हक्क सोडायला तयार न्हवती. दोन्ही बाजुने प्रश्न सुटेना. सामोपचाराचा मार्गाने शाहुला आपल्याला राज्य मिळेल असे वाटले नाही व त्याने युध्दाची सुरुवात केली. धनाजी जाधव जो पर्यंत शाहुच्या पक्षात येनार नाही तो पर्यंत आपली जित नाही हे शाहूला उमजले. त्याने बाळाजी विश्वनाथला (पहीला पेशवा) धनाजीस आपल्या बाजुस वळवायला पाठविले. बाळाजी ते कार्य सफल केले. धनाजी शाहुला मिळाला. खेडला उर्वरित सैन्यात चकमक ऊडाली पण त्यात शाहू विजयी झाला. या विजयामूळे त्याचे धैर्य वाढले. सेना ही वाढली.<br />
कान्होजी आंग्रेने बंडावा करुन स्वराज्यातले काही किल्ल्यांवर कब्जा केला व प्रतिनिधीस अटक केली. शाहुने ते बंड मोडन्यासाठी बाळाजी विश्वनाथला पेशवेपद देऊन पाठविले व पेशवा ते कार्य यशस्वी करुन आला.<br />
सर्व मोठे सरदार, महत्वाचे किल्ले शाहू कडे आल्यामुळे ताराबाईची बाजु लंगडी पडली. तिने वारंवार शाहूशी भांडन मांडले पण ते पुर्ण झाले नाही. होता होता शाहूच बळकट झाला. १२ फेंब १७०८ रोजी शाहूने राज्याभिषेक केला तो स्वतः छत्रपती असल्याची द्वाही फिरवली.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">इकडे ही धामधुम चालत असताना तिकडे उत्तरेत आज्जमशाहा व शहा आलमचे युध्द झाले त्यात शहा आलम विजयी झाला. त्याने बहादुरशहा ही पदवी धारण करुन तो पातशाह बनला. पण कामबक्षाला तो बादशहा म्हणुन मान्य न्हवते, त्याला स्वतःला बादशहा व्हायचे होते. बहादुरशहाने कामबक्षा विरुध्द शाहूची मदत मागीतली. नेमाजी शिंदे बहादुरशहाकडुन लढला. ही मदत देन्यामागे शाहूला असे वाटत होते की आज्जम शहा ने जे कागदपत्र त्याला दिले त्यावर ह्या नविन बादशहाची मोहर लावता येईल. १७०९ मध्ये बहादुरशहाने कामबक्षाला पकडुन ठार मारले. अहमदनगच्या मुक्कामात त्याला मरठ्यांकडुन गदादर प्रल्हाद भेटायला गेला व त्याने बादशहास दक्षिनेची चौथाई मागीतली. झुल्फीकारखाणाने ही मागनी उचलून धरली. त्याला परत युध्द नको होते. याच सुमारात कोल्हापुरहून ताराबाईची लोक बादशहाला भेटायला आली व त्यांनीही चौथ मागीतली. ही मागणी झुल्फीकारखाणाचा प्रतिस्पर्धी पण बादशहाचा वजीर मुनीमखान याने उचलुन धरली. बादशाहाने निर्णय दिला की आधी वारसा हक्काचा निकाल लावा मग मी सनदा देतो. सनदांचे कार्य अपुरेच राहीले. शाहू आणि ताराबाई यांनी आपसात युध्दाला सुरु केली. १७०९ साली तो वापस दिल्लीला गेला व २६ वर्षांनंतर थोडीफार शांतता मराठी राज्यास लाभली.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 1em; line-height: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;">सत्ता शाहूकडे न जाता ताराबाईकडे राहीली असती तर वेगळे काही घडले असते का ह्याचे उत्तर मात्र मिळनार नाही कारण ईतिहास फक्त घडलेल्या घटनांचाच विचार करतो. जर, तर ची मात्रा ईथे उपयोगी नाही. शाहूने शक्यतो सांभाळुन राहन्याचा प्रयत्न केला. तो एक व्यक्ती म्हणून निश्चीतच फार मोठा होता. त्याने कोल्हापुर व सातारा ह्या दोन्ही गाद्या एकत्र आणन्याचा विफल प्रयत्न केला पण ते जमले नाही.<br />
पुढे महाराणी ताराबाईचे तिच्या सावत्र मुलाशी पटेना झाले. कोल्हापुरकर संभाजी तिचे ऐकेनासे झाला. शाहू ने त्याला मात दिली व ताराराणीस घेऊन तो सातार्यास आला. मध्ये तिने आणखी एक औरस वारस पैदा करन्याचे नाटक केले पण ते उघडे पडले. १७०० ते १७०७ मराठी राज्यावर सत्ता गाजविनार्या ताराबाईला नंतर घरकैदेत राहावे लागले. तिचा मृत्यू सातार्यास शाहू कडेच झाला. एका शुर बाईचा दुर्दैवी अंत झाला. तिने मराठी राज्यासाठी जे केले ते आधी शिवाजी महाराजांनी नंतर संभाजी व त्यांनंतर राजारामाने केले. तिच्या सोबतच भोसले घरान्यातील मर्द लोक संपले असे खेदाने मला नमुद करावे वाटते. तिचे व तिच्या नवर्याचे कार्य मराठी राज्यासाठी फार मोलाचे होते.</div><div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: transparent; background-image: initial; background-origin: initial; border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; outline-color: initial; outline-style: initial; outline-width: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px; vertical-align: baseline;"><span class="Apple-style-span" style="color: #333333; font-family: CDAC-GISTYogesh, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 14px; line-height: 21px;">Reference: maayboli.com</span><span class="Apple-style-span" style="font-size: 1em; line-height: 1.5em;"> </span></span></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-26292277720131979152011-05-12T00:17:00.000-07:002011-05-13T13:31:33.064-07:00का मी मराठी?????<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-pcKYoRtaVDg/TcuK0Sr1JOI/AAAAAAAAARY/ZUMUDw7oJb8/s1600/%25C2%25A4MI+MARATHI%25C2%25A4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://2.bp.blogspot.com/-pcKYoRtaVDg/TcuK0Sr1JOI/AAAAAAAAARY/ZUMUDw7oJb8/s320/%25C2%25A4MI+MARATHI%25C2%25A4.jpg" width="320" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><br />
</span><br />
<br />
<div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;">मी मराठी आहे कारन </span></div><div style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: left;">घरी येताना पिज्जा खाल्ला</div><div style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: left;">तरी वरणभात साजुक </div><div style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: left;">तुपशिवय माझ पोट</div><div style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: left;">भरत नाही...</div><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><br />
</span></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मी मराठी आहे कारन </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">कितीही ब्रान्डेड पर्फुम्स </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">वापरले तरी उत्तन्या</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">शिवाय दिवाली साजरी होत</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">नाही.......</div></span><div style="text-align: left;"><br />
</div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मी मराठी आहे कारन</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">गाडीतून जाताना जिकडे </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मंदिर दिसेल तिकडे न </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">कळत हात जोडले जातात...</div></span><div style="text-align: left;"><br />
</div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मी मराठी आहे कारन</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मला ठेच लागल्यावर </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">माझ्या तोंडातून न कळत</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">आई ग येत ...</div></span><div style="text-align: left;"><br />
</div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">माझ्यातला मराठीपन </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">जोपसायचा मला अभिमान </div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">आहे !!!!!!</div></span><div style="text-align: left;"><br />
</div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">"म्हणून</div></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">मी मराठी"</div></span><div style="text-align: left;"><br />
</div><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px;"><div style="text-align: left;">"जय महाराष्ट्र "</div></span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-18472287674245450732011-05-02T06:07:00.000-07:002011-05-02T06:08:26.423-07:00भाऊराव पाटील<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-7kVIPz7_-t4/Tbvy48l3lDI/AAAAAAAAARQ/X2U6MotcH1E/s1600/anna93.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-7kVIPz7_-t4/Tbvy48l3lDI/AAAAAAAAARQ/X2U6MotcH1E/s1600/anna93.jpg" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br />
</div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><span class="Apple-style-span" style="color: #741b47; font-family: Verdana, sans-serif;">डॉ. <i>कर्मवीर</i> <b>भाऊराव पाटील</b> (२२ सप्टेंबर, इ.स. १८८७; कुंभोज, महाराष्ट्र - ९ मे, इ.स. १९५९) हे मराठीसमाजसुधारक आणि शिक्षणप्रसारक होते. सर्वसामान्य जनतेपर्यंत शिक्षणप्रसार करण्यासाठी त्यांनी रयत शिक्षण संस्था स्थापली. भाऊरावांनी मागास व गरीब वर्गांमध्ये शिक्षणप्रसार करण्यासाठी 'कमवा व शिका' हे तत्त्व स्वीकारून मोठी भूमिका पार पाडली. ते जोतिबा फुले यांनी सुरू केलेल्या सत्यशोधक समाजाचेमहत्त्वाचे सदस्य होते. त्यांनी भारतीय स्वातंत्र्यलढ्यातही सहभाग घेतला होता.</span></span></div><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif; line-height: 19px;">रयत शिक्षण संस्थेचे संस्थापक भाऊराव पाटील यांचा जन्म कोल्हापूर जिल्ह्यातील कुंभोज या गावी झाला.सांगली जिल्ह्यातील ऐतवडे बुद्रुक हे त्यांचे मूळ गाव होय. लहानपणापासूनच भाऊराव बंडखोर होते. अन्यायाची त्यांना प्रचंड चीड होती. अस्पृश्यतेबद्दल त्यांच्या मनात राग होता. अस्पृश्य समाजातील लोकांना पाणी दिले जात नाही म्हणून त्यांनी एका विहिरीचा रहाटच मोडून टाकला होता. त्यांचे प्राथमिक शिक्षण सांगली जिल्ह्यातील विटा या गावी झाले. पुढील शिक्षणासाठी त्यांना कोल्हापूरच्या राजाराम हायस्कूलमध्ये दाखल करण्यात आले. त्यांची राहण्याची सोय जैन बोर्डिंगमध्ये करण्यात आली होती. याच काळात त्यांच्यावर राजर्षी शाहू महाराजांच्या विचारांचा व कार्याचा प्रभाव पडला.</span><br />
<a name='more'></a><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif; line-height: 19px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif; line-height: 24px;">पुढील काळात ते सातार्यात जाऊन शिकवण्या घेऊ लागले. याच काळात त्यांनी मदवानमास्तर, भाऊसाहेब कुदळे, नानासाहेब येडेकर आदी मंडळींबरोबर दुधगावात ‘दुधगाव शिक्षण मंडळ’ स्थापन केले. याच संस्थेमार्फत सर्व जातीधर्मांच्या मुलांसाठी एक वसतिगृहही त्यांनी सुरू केले. रयत शिक्षण संस्थेचे बीज येथेच रोवले गेले. पुढे त्यांनी ओगल्यांच्या काच कारखान्यात व किर्लोस्करांच्या नांगराच्या कारखान्यातकाही काळ काम केले. याच काळात त्यांचा सत्यशोधक समाजाच्या कार्याशी जवळून संबंध आला.</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; font-family: sans-serif; font-size: 13px; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-3DpyGEcCqq8/Tbvz_aPnsTI/AAAAAAAAARU/ugMCUe6mvMQ/s1600/713-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="209" src="http://2.bp.blogspot.com/-3DpyGEcCqq8/Tbvz_aPnsTI/AAAAAAAAARU/ugMCUe6mvMQ/s320/713-1.jpg" width="320" /></a></div><div style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">दिनांक ४ ऑक्टोबर, इ.स. १९१९ रोजी भाऊराव पाटील यांनी ‘रयत शिक्षण संस्थेची स्थापना सातारा जिल्ह्यातील काले या गावी केली. पुढे या संस्थेचे मुख्यालय सातारायेथे नेण्यात आले. संस्थेची काही उद्दिष्टे होती -</span></div><ol style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; margin-bottom: 0px; margin-left: 3.2em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मागासलेल्या वर्गात शिक्षणाची आवड निर्माण करणे व ती वाढवणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मागासलेल्या वर्गातील गरीब मुलांना शक्यतो मोफत शिक्षण देणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">निरनिराळ्या जातीधर्मातील विद्यार्थ्यांत प्रेमभाव निर्माण करणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">अयोग्य रूढींना फाटा देऊन खर्या विकासाचे वळण लावणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">संघशक्तीचे महत्त्व जरूर तर कृतीने पटवून देणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">सर्व मुले काटकसरी, स्वावलंबी, शीलवान, उत्साही बनवण्याचा प्रयत्न करणे.</span></li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">बहुजन समाजाच्या शिक्षण प्रसारासाठी जरूर पडेल, तेव्हा संस्थेचे कार्यक्षेत्र वाढवणे.</span></li>
</ol><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">ही उद्दिष्टे साध्य करण्यासाठी भाऊरावांनी केवळ क्रमिक शिक्षण नव्हे तर, समता, बंधुता, श्रमप्रतिष्ठा, सामाजिक बांधिलकी आदी मूल्यांची शिकवण विद्यार्थ्यांना दिली.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">सातार्यात त्यांनी एक मोठे वसतिगृह स्थापन केले. हे वसतिगृह चालवण्यासाठी त्यांना आपल्या पत्नीचे दागिनेही विकावे लागले. अतिशय प्रतिकूल परिस्थितीत त्यांनी वसतिगृहे व शिक्षण संस्था चालविण्याचा यशस्वी प्रयोग केला. या कार्यात त्यांना त्यांच्या पत्नी लक्ष्मीबाई यांची अतिशय मोलाची साथ लाभली. २५ फेब्रुवारी, इ.स. १९२७ रोजी महात्मा गांधींच्या हस्ते या वसतिगृहाचे ‘श्री छत्रपती शाहू बोर्डिंग हाउस’ असे नामाभिधान केले गेले. महात्माजींनी संस्थेला आपल्या हरिजन सेवक फंडातून वार्षिक ५०० रुपयांची मदत सुरू केली. १६ जून, इ.स. १९३५ रोजी रयत शिक्षण संस्था नोंदणीकृत (रजिस्टर) झाली. याच साली सातार्यात भाऊरावांनी ‘सिल्व्हर ज्युबिली ट्रेनिंग कॉलेज’ सुरू केले.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">भाऊरावांनी देशातले ‘कमवा आणि शिका’ या तत्त्वानुसार चालणारे पहिले ‘फ्री अँड रेसिडेन्शियल हायस्कूल’ सातारा येथेच सुरू केले आणि त्याला नाव दिले ‘महाराजा सयाजीराव हायस्कूल’. यानंतर शाळांची मालिकाच महाराष्ट्रभर सुरू झाली. इ.स. १९४७ साली भाऊराव पाटलांनी सातार्यात ‘छत्रपती शिवाजी कॉलेज’ची, तर इ.स. १९५४ साली कर्हाड येथे ‘सद्गुरू गाडगे महाराज कॉलेज‘ची स्थापना केली. शाळा व महाविद्यालयांसाठी प्रशिक्षित शिक्षकांची उणीव जाणवू लागली म्हणून त्यांनी प्रथम महात्मा फुले अध्यापक विद्यालय व पुढे इ.स. १९५५ मध्ये सातारा येथे मौलाना आझाद यांच्या नावाने‘आझाद कॉलेज ऑफ एज्युकेशन’ सुरू केले. या सर्व शाळांच्या, महाविद्यालयांच्या व वसतिगृहांच्या स्थापनेमागे शिक्षणाचा प्रसार व त्यातून बहुजन समाजाचा सर्वांगीण विकास हीच उद्दिष्टे भाऊरावांच्या डोळ्यासमोर होती. त्यांच्या एकूण कार्याचा आढावा घेतला असता त्यांच्यावरील महात्मा फुले यांच्या विचारांचा प्रभाव स्पष्टपणे दिसून येतो. महात्मा फुले यांना गुरू मानूनच त्यांनी शैक्षणिक प्रसाराचे कार्य केले. ‘प्रत्येक गावात शाळा’; ‘बहुजन समाजातील शिक्षक’ व ‘शिक्षक प्रशिक्षण’ - या सूत्रांचा त्यांनी सातत्याने पाठपुरावा केला.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">महाराष्टाच्या जनतेने त्यांचा <i>कर्मवीर</i> ही पदवी देऊन गौरव केला. तसेच भारतीय केंद्रशासनाने त्यांना पद्मभूषण पुरस्कार देऊन गौरवले. पुणे विद्यापीठाने त्यांचा इसवी सन १९५९मध्ये सन्माननीय डी. लिट. ही पदवी दिली होती. श्री. ह. रा. महाजनी यांनी ‘महाराष्ट्राचे बुकर टी. वॉशिंग्टन’ या यथार्थ शब्दांत कर्मवीरांचे वर्णन केले आहे. सातारा येथे कर्मवीरांचे समाधिस्थान व कर्मवीर स्मृतिभवन आहे. तेथे भाऊराव पाटलांच्या स्मृती जतन करण्यात आल्या आहेत. अशा या शिक्षणाची गंगोत्री बहुजन समाजापर्यंत पोहोचवणार्या- आधुनिक भगीरथाची प्राणज्योत ९ मे, इ.स. १९५९ रोजी मालवली.</span></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif; line-height: 1.5em;">Source: </span><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 24px;">Wikipedia.</span></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-44928406512832597682011-04-02T00:41:00.000-07:002011-04-20T06:57:21.624-07:00शिखर शिंगणापूर (शंभू महादेव म्हणजे महाराष्टातील अनेकांचे कुलदैवत.)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="font-size: 13px; line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"> <img height="261" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/1/1d/Mandir_1.jpg" width="320" /></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">शिखर शिंगणापूरचा शंभू महादेव म्हणजे महाराष्टातील अनेकांचे कुलदैवत. सातारा सोलापूर व पुणे या तीन जिल्ह्यांच्या सीमेवर शंभू महादेवाच्या डोंगररांगेतील शिखरावर हे मंदिर प्रचीन काळा पासून प्रसिध्द आहे. देवगिरीच्या यादव घराण्यातील सिंघण राजा येथे येवून राहिला होता. त्यानेच शिंगणापुर गांव वसविले. शंभू महादेव हे भोसले घराण्याचे कुलदैवत. मालोजीराजे आपल्या परिवारासह देवदर्शनासाठी येथे येत. पाण्याच्या दुर्भिक्षेमुळे भाविकांचे होणारे हाल पाहून मालोजी राजांनी एक मोठे तळे येथे बांधले, त्यास पुष्करथिर्थ असे म्हणतात. पुर्वीचे देऊळ पडल्यामुळे १७३५ मध्ये शाहू महाराजांनी सध्याचे देऊळ बांधले. १९७८ मध्ये त्याचा जिर्णोध्दार झाला. दक्षिणेतील रामस्वामी स्थापत्यतज्ञाकडून शिखराची व मंदिराची डागडुजी करून आकर्षक रंग देण्यात आला आहे.</span><br />
<a name='more'></a><br />
<span class="Apple-style-span"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"> </span><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Linga.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; color: #0645ad; font-size: 12px; text-decoration: none;"><img alt="" class="thumbimage" height="200" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/8/80/Linga.jpg" style="border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="200" /></a></span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A5.E0.A4.BE.E0.A4.A8" style="font-size: 19px;">स्थान</span></h2><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; font-size: 13px; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 152px;"><div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Linga.jpg" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; color: #0645ad; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div></div></div></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">सातारा जिल्ह्यातल्या माण तालुक्यामध्ये दहिवडी गावापासून २० कि.मी. अंतरावर शिखर शिंगणापूर वसले आहे. इथे असलेल्या डोंगराला शंभू महादेवाचा डोंगर म्हणतात. या डोंगराच्या पायथ्याशी शिंगणापूर गाव आहे. हा डोंगर म्हणजे सह्याद्रीचाच एक फाटा असल्याने डोंगरावर दाट झाडी आहे. महादेवाचे मंदिर याच डोंगरावर आहे. मंदिरात जायला जवळपास ४०० पायर्या चढून जावे लागते. त्यापुढे आणखी थोडे चढून गेल्यावर खडकेश्वर मंदिर आहे.</span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AC.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.A7.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.AE">बांधकाम</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">या मंदिराचे शिखर हा स्थापत्यकलेचा उत्कृष्ट नमुना आहे. शिखरावर अगदी नाजुक नक्षीकाम केले आहे. मंदिराच्या आवारात अनेक दिपमाळा आहेत. या मंदिराच्या पश्चिमेकडे अमृतेश्वराचे हेमाडपंथी मंदिर आहे.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 19px; line-height: normal;"><br />
</span><br />
<div style="font-size: 13px;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 19px; line-height: normal;">आध्यात्मिक महत्व</span></div></div><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; font-size: 13px; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 222px;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Kavad.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0645ad; text-decoration: none;"><img alt="" class="thumbimage" height="183" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/2/2f/Kavad.jpg/220px-Kavad.jpg" style="border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="220" /></a><br />
<div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Kavad.jpg" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; color: #0645ad; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div>मुंगी घाटातुन कावड आणताना</div></div></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मंदिरात चार वेळा पुजा केली जाते. दरवर्षी चैत्र शु. अष्टमीला शंकर पार्वती विवाह सोहळा अगदी साग्रसंगीत साजरा केला जातो. पंचमीला हळदीचा कार्यक्रम असतो. या लग्नासाठी एक भले मोठे ५५० फुट लांब पागोटे विणले जाते. ज्या कुटूंबाला हे काम दिले जाते ते कुटूंब पूर्ण वर्षभर यासाठी मेहनत करते. विवाहाच्या दिवशी या पागोट्याचे एक टोक महादेवाच्या कळसाला तर दुसरे टोक अमृतेश्वराच्या देवळाच्या कळसाला बांधतात.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">या महादेवाला अभिषेक करण्यासाठी खालून कावडीत पाणी आणतात. या कावडींमध्ये सगळ्यात मोठी कावड असते ती भुत्या तेल्याची. या कावडीला दोन मोठे मोठे रांजण लावलेले असतात. ते वर घेऊन जाणे हे तसे कष्टाचे काम. आणि मग ज्याच्या अभिषेकासाठी हे पाणी न्यायचे त्यालाच मदतीला बोलवतात. आणि हाकही हक्काचे माणूस असावे तशी म्हणजे, हे म्हादया, धाव, मला सांभाळ अशी. असा सगळा द्रविडी प्राणायाम करत ही कावड वर नेली जाते आणि महादेवाचा अभिषेक होतो.</span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.90.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A4.BF.E0.A4.95_.E0.A4.AE.E0.A4.B9.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B5"><br />
ऐतिहासिक महत्व</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">महादेवाचे हे मंदिर आणि शिंगणापूर गाव यादव कुळातील सिंधण राजाने वसवले आहे असे म्हणतात. मंदिराला दगडी तटबंदी आहे आणि या मंदिराच्या आवारात पाच मोठ्ठे मोठ्ठे नंदी आहेत. शिवाजी महाराजांच्या घराण्यामध्ये शिखर शिंगणापूरच्या महादेवाचे अतिशय महत्त्व होते. इथे असणारा तलाव शिवतीर्थ असे म्हणतात. शिवाजी महाराजांचे आजोबा मालोजी भोसले यांनी १६०० मध्ये बांधला.</span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A5.87.E0.A4.95.E0.A5.8D.E0.A4.B7.E0.A4.A3.E0.A5.80.E0.A4.AF_.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A5.E0.A4.B3.E0.A5.87"><br />
प्रेक्षणीय स्थळे</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मंदिराचे आणखी एक वैशिष्ट्य म्हणजे मोठ्या घंटा आहेत. या घंटापैकी एक घंटा ब्रिटीशांकडून मंदिराला मिळाली आहे. मंदिराच्या गाभार्यामध्ये दोन शिवलिंग आहेत. त्यांनाच शिव पार्वतीचे प्रतिक मानतात.</span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9A.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AA.E0.A4.9F">चित्रपट</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><i>शंभू माझा नवसाचा</i> हा या अध्यात्मिक स्थानावर चित्रीत चित्रपट आहे. अलका कुबल-आठल्ये,मिलिंद गुणाजी या प्रमुख कलाकारांच्या यात भुमिका आहेत.</span></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-77671701122132644902011-03-31T20:23:00.000-07:002011-03-31T20:23:49.295-07:00प्रतापगड ( महाराष्ट्रातील एक किल्ला )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; text-align: left; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.87.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8"><span class="Apple-style-span" style="-webkit-border-horizontal-spacing: 2px; -webkit-border-vertical-spacing: 2px; font-size: 14px; font-weight: bold; line-height: normal;">प्रतापगड</span></span></h2><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.87.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="चित्र:Pratapgad panorama.jpg" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Pratapgad_panorama.jpg/800px-Pratapgad_panorama.jpg" /></span></h2><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.87.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8"><span class="Apple-style-span" style="font-size: 13px;"><table cellspacing="2" class="infobox" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(170, 170, 170); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(170, 170, 170); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(170, 170, 170); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; clear: right; color: black; font-size: 12px; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding-bottom: 0.2em; padding-left: 0.2em; padding-right: 0.2em; padding-top: 0.2em; width: 21em;"><tbody>
<tr><td colspan="2" style="background-color: lavender; font-size: larger; font-weight: bold; text-align: center; vertical-align: top;">प्रतापगड</td></tr>
<tr><td colspan="2" style="font-size: 10px; text-align: center; vertical-align: top;"></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>नाव</b></td><td style="vertical-align: top;">प्रतापगड</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>उंची</b></td><td style="vertical-align: top;">३५५६ फूट</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>प्रकार</b></td><td style="vertical-align: top;">गिरीदुर्ग</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>चढाईची श्रेणी</b></td><td style="vertical-align: top;">मध्यम</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>ठिकाण</b></td><td style="vertical-align: top;">सातारा, महाराष्ट्र</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>जवळचे गाव</b></td><td style="vertical-align: top;">महाबळेश्वर,आंबेनळी घाट</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>डोंगररांग</b></td><td style="vertical-align: top;">सातारा</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>सध्याची अवस्था</b></td><td style="vertical-align: top;">व्यवस्थित</td></tr>
</tbody></table></span></span></h2><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.87.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B8">इतिहास</span></h2><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या आज्ञेनुसार पेशवे मोरोपंत पिंगळे यांच्या देखरेखीखाली प्रतापगडाचे बांधकाम सुरू झाले.निरा आणि कोयनानद्यांचे संरक्षण हा यामागचा मुख्य उद्देश होता .इ.स.१६५६ प्रतापगडाचे बांधकाम पूर्ण झाले. दि.१० नोव्हेंबर १६५९ रोजीशिवाजी महाराज आणिअफझलखान यांच्यात प्रतापगडाचे युध्द झाले. अफझलखान वधाने राजांचे नाव हिंदुस्थानभर झाले आणि खर्या अर्थाने स्वराज्याचा पाया मजबूत झाला.इ.स.१६५९ ते इ.स.१८१८ या प्रदीर्घ कालावधीत इ.स.१६८९ मधील काही महिन्यांचा अपवाद वगळता प्रतापगड शत्रूला कधीच मिळाला नाही.<br />
<a name='more'></a></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"></h2><div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0.E0.A5.80.E0.A4.B2_.E0.A4.AA.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.96.E0.A5.80_.E0.A4.A0.E0.A4.BF.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.87">गडावरील पाहण्यासारखी ठिकाणे</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">वाहनतळावरून गडाच्या दक्षिणेच्या टेहळणी बुरूजाखालून सरळ जाणार्या पायवाटेने आपण थोड्या वेळातच तटबंदीत लपविलेल्या पश्चिमाभिमुख महादरवाज्यात येवून पोहोचतो वैशिष्ट्य म्हणजे शिवकालीन रितीप्रमाणे आजही हा दरवाजा सूर्यास्तानंतर बंद ठेवला जातो व सूर्योदयापूर्वी उघडला जातो.महादरवाज्यातून आत गेल कि उजव्या हातालाच चिलखती बांधणीचा बुरूज दिसतो,हा बुरूज पाहून परत पायर्यांच्या मार्गाने भवानी मंदिराकडे कूच करायचं.मंदिरात प्रवेश करताच आपणास भवानीमातेची सालंकृत प्रसन्न मूर्ती दिसते. ही मूर्ती महराजांनी नेपाळमधील गंडकी नदीतून शाळीग्राम शिळा आणून त्यातून घडवून घेतली.या मूर्ती शेजारीच महराजांच्या नित्य पूजेतील स्फटिकाचे शिवलिंग व सरसेनापती हंबीरराव मोहिते यांची तलवार आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">हा मंदिर परिसर पाहून बालेकिल्ल्याकडे चालू लागल्यास मंदिरासमोरून बालेकिल्ल्याकडे जात असताना उजव्या हातालाच आपणास समर्थस्थापित हनुमानाची मूर्ती दिसते,पुढे बालेकिल्ल्याचे प्रवेशद्वार ओलांडल्यानंतर आपण केदारेश्वर महादेवाच्या मंदिराजवळ येवून पोहोचतो,मंदिरात भव्य शिवलिंग आहे.या मंदिराशेजारीच प्रशस्त सदर आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">केदारेश्वर मंदिराच्या मागील बाजूस राजमाता जिजाऊंच्या वाड्याचे अवशेष आहेत.येथे उजवीकडेच बगीचाच्या मधोमध छ.शिवाजी महाराजांचा अश्वारूढ पुतळा आहे.या पुतळ्याच्या जागीच पूर्वी राजांचा राहता वाडा होता.या पुतळ्याशेजारीच शासकीय विश्रामधाम असून येथील बागेतून उजव्या बाजूच्या वाटेने तटावर जायचं.या तट्बम्दीवरून फेरफटका मारताना जावळी खोर्याचे विहंगम द्रुष्य दिसते.पहिल्यांदा लागतो घोरपडीचे चित्र असणारा राजपहार्याचा दिंदी दरवाजा नंतर लागतो रेडका बुरूज पुढे यशवंत बुरूज तर त्याच्यापुढे सूर्य बुरूज.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अफजलखानाने दगा केल्यावर शिवाजी महाराजांनी त्याला मारले त्याप्रसंगी संभाजी कावजी या मर्दानी गड्याने अफजलखानाचे शिर या बुरुजात पुरले, असे इतिहास सांगतो. भवानीच्या नगरखान्याची खिडकी उघडून पाहिल्यानंतर देवीचा चेहरा दिसतो. या देवीचीही एक कथा सांगितले जाते. शिवाजी महाराजांनी या देवीसाठी रोज सनई चौघडा वाजविण्याची प्रथा सुरु केली होती. हडप आडनावाचा पुजारी तिला पंचामृतासह नैवेद्य दाखवित असे. या भवानीमंदिरात सभामंडप, नगारखाना आहे. मंदिरापासून शे-दोनशे पावले चढल्यावर एक छोटेखानी दरवाजा लागतो आणि तेथूनच बालेकिल्ल्यात प्रवेश होतो. त्याच्यापुढे पडित चौथरा आहे. विमानातून प्रतापगड पाहिला तर त्याचा आकार फूलपाखरासारखा दिसतो. १४०० फूट लांबी आणि ४०० फूट लांबी एवढा त्याचा विस्तार आहे. इतर गडापेक्षा या गडाला विशेष तटबंदी आहे. पश्चिमोत्तर कडे ८०० फूटाहून अधिक उंच आहे. बालेकिल्ल्याच्या उत्तरपूर्व किल्याला दोन तळी लागतात. तेथून कोयनेचे खोरे सुंदर दिसते. आणि ही किल्ल्याची फेरीही पूर्ण होते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.95.E0.A4.B8.E0.A5.87_.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A5.87.3F">कसे जावे?</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">प्रतापगडाला जाण्यासाठी जवळचे ठिकाण - महाबळेश्वर, जिल्हा : सातारा.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">उत्तर सातारा जिल्ह्याच्या जावळी तालुक्यात महाबळेश्वराच्या पश्चिमेस ८ मैलावर प्रतापगडाचा डोंगर आहे. पार आणि किनेश्वर या दोन गावांमधल्या डोपर्या नावाच्या एका टेंभावर या किल्ल्याची बांधणी झाली आहे. महाबळेश्वरहून महाडला जाणारी गाडी कुमरोशी गावाजवळ आली की तेथून अर्ध्या तासाच्या प्रवासात प्रतापगडला जाता येते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अशा या जावळीच्या प्रांतात पायथ्यापासून प्रतापगड सुरु होतो. त्या गडाच्या खाली डाव्या हाताला एक पायवाट दिसते. दर्गा शरीफकडे जाण्याची वाट अशी पाटी दिसते. दर्गा शरीफ म्हणजे अफजलखानाची कबर. या गडाला एकच महाद्वार आहे. त्याच्या खालच्या बाजुला वरुन आलेले पाणी खाली लोटणारा पावसाळी ओढा आहे. थोड्या पायर्या चढून गेल्यावर दरवाज्यात उभे राहता येते. दरवाज्याच्या आतल्या बाजूला द्वार रक्षकांची ठिकाणे दिसतात. हा बुरुज सोमसुत्री प्रदक्षिणा करून पाहता येतो.<br />
<br />
Source: Unknown </div></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-88692731136141915732011-03-22T02:21:00.000-07:002011-06-01T08:55:32.103-07:00छत्रपती शिवाजीराजे भोसले<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><br />
<br />
<table class="infobox" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(170, 170, 170); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(170, 170, 170); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(170, 170, 170); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; clear: right; color: black; float: right; font-family: sans-serif; font-size: 12px; line-height: 19px; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding-bottom: 0.2em; padding-left: 0.2em; padding-right: 0.2em; padding-top: 0.2em; width: 280px;"><tbody>
<tr><th align="center" colspan="3" style="background-color: #c1d8ff; color: black; font-size: 14px; vertical-align: top;"><b style="font-size: 12px; line-height: normal;">छत्रपती शिवाजीराजे भोसले</b></th></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="vertical-align: top;"><i>छत्रपती</i><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-XpbQP0uNwJo/TeZguZcx-0I/AAAAAAAAATY/8xi0J9JAjBs/s1600/Dhanraj.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="http://3.bp.blogspot.com/-XpbQP0uNwJo/TeZguZcx-0I/AAAAAAAAATY/8xi0J9JAjBs/s200/Dhanraj.jpg" width="200" /></a></div><i><br />
</i></td></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="vertical-align: top;"></td></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">छत्रपती शिवाजीराजे भोसले यांचे चित्र</span></td></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="vertical-align: top;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; color: #0645ad; line-height: normal; text-decoration: none;"><img alt="Shivaji Maharaj Rajmudra.jpg" height="164" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/3/36/Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg/200px-Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">छत्रपती शिवाजीराजे भोसले यांची राजमुद्रा</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">अधिकारकाळ</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">जून ६, १६७४ - एप्रिल ३, १६८०</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">राज्याभिषेक</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">जून ६, १६७४</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">राज्यव्याप्ती</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">पश्चिम महाराष्ट्र, कोकण,<br />
सह्याद्री डॊंगररांगांपासून नागपूरपर्यंत<br />
आणि<br />
उत्तर महाराष्ट्र, खानदेशापासून<br />
दक्षिण भारतात तंजावर पर्यंत</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">राजधानी</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">रायगड</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">पूर्ण नाव</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">शिवाजीराजे शहाजीराजे भोसले</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">पदव्या</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">गोब्राह्मणप्रतिपालक</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">जन्म</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">फेब्रुवारी १९<sup>१</sup>, १६३०</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">शिवनेरी किल्ला, पुणे</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">मृत्यू</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">एप्रिल ३, १६८०</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">रायगड</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">उत्तराधिकारी</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">छत्रपती संभाजीराजे भोसले</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">वडील</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">शहाजीराजे भोसले</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">आई</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;">जिजाबाई</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">पत्नी</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">सईबाई,<br />
सोयराबाई,<br />
पुतळाबाई,<br />
काशीबाई,<br />
सकवारबाई</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">संतती</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">छत्रपती संभाजीराजे भोसले,<br />
छत्रपती राजारामराजे भोसले</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">राजघराणे</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">भोसले</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">राजब्रीदवाक्य</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">'प्रतिपच्चंद्रलेखेव वर्धिष्णुर्विश्ववंदिता शाहसुनोः शिवस्यैषा मुद्रा भद्राय राजते।'</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b style="line-height: normal;">चलन</b></td><td colspan="2" style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;">होन, शिवराई (सुवर्ण होन, रुप्य होन??)</span></td></tr>
<tr><td align="center" colspan="3" style="font-size: smaller; vertical-align: top;"><i style="font-size: 12px; line-height: normal;">१ - जन्मदिनांकाच्या निश्चितीबद्दल मतमतांतरे आहेत.</i></td></tr>
</tbody></table><br />
<div style="text-align: -webkit-auto;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: x-small;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><br />
<h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.93.E0.A4.B3.E0.A4.96">ओळख</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मराठी साम्राज्याचे संस्थापक आणि एक आदर्श शासनकर्ता म्हणून ओळखले जाणारे <b>छत्रपती शिवाजीराजे भोसले</b> एक सर्वसमावेशक, सहिष्णू राजा म्हणून महाराष्ट्रात आणि इतरत्रही वंदिले जातात. शत्रूविरुद्ध लढ्याकरता महाराष्ट्रातल्या डोंगर-दर्यांमधेअनुकूल असलेली गनिमी काव्याची पद्धत वापरून त्यांनी तत्कालीन विजापूरची आदिलशाही, अहमदनगरची निजामशाही आणि बलाढ्य मुघल साम्राज्यशाही ह्यांच्याशी लढा दिला, आणि मराठी साम्राज्याचे बीजारोपण केले. आदिलशाही, निजामशाही आणि मुघलसाम्राज्य बलाढ्य असली तरी महाराष्ट्रात त्यांची सगळी भिस्त स्थानिक सरदारांवर आणि किल्लेदारांवर होती. ते सरदार/किल्लेदार जनतेवर अन्याय-अत्याचार करत असत. शिवाजीमहाराजांनी त्या अन्याय-अत्याचारातून जनतेची सुटका केली, आणि उत्तम शासनाचे एक उदाहरण भावी राज्यकर्त्यांसमोर ठेवले.<br />
<a name='more'></a></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A4.A8.E0.A5.8D.E0.A4.AE">जन्म</span></h2><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 152px;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivneri.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; text-decoration: none;"><span class="Apple-style-span" style="color: black;"><img alt="" class="thumbimage" height="113" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/0/09/Shivneri.jpg/150px-Shivneri.jpg" style="border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="150" /></span></a><br />
<div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivneri.jpg" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div>शिवाजी महाराजांचे जन्मस्थळ,शिवनेरी</div></div></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">जिजाबाई ह्या शहाजीराजांच्या प्रथम पत्नी. शिवाजीमहाराजांचा जन्म जिजाबाईंच्या पोटी इ.स. १९ फेब्रुवारी १६२७ (फाल्गुन कृष्ण तृतीया) रोजी पुण्यापासून ४० मैलांवर असलेल्या शिवनेरी किल्ल्यावर झाला.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.87">शहाजीराजे</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शहाजीराजे प्रथम अहमदनगरच्या निजामशहाच्या पदरी एक सरदार म्हणून होते. मलिक अंबर ह्या निजामशहाच्या प्रभावी वजिराच्यामृत्यूनंतर मुघल सम्राट शहाजहानच्या सैन्याने इ.स. १६३६ मधे अहमदनगरवर चाल करून ते शहर आपल्या ताब्यात घेतल्यानंतर शहाजीराजे विजापूरच्या आदिलशहाच्या पदरी सरदार म्हणून रुजू झाले. आदिलशहाने त्यांना पुण्याची जहागिरी दिली. शहाजीराजांनीतुकाबाईंशी आपला दुसरा विवाह केला. लहान शिवाजीराजांना घेऊन जिजाबाई पुण्याला रहायला आल्या. तुकाबाई आणि शहाजीराजे ह्यांच्या एकोजी भोसले (व्यंकोजी भोसले) ह्या पुत्रांनी पुढे सध्याच्या तामिळनाडूमधील तंजावरला आपले राज्य स्थापन केले.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A4.BF.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.AC.E0.A4.BE.E0.A4.88">जिजाबाई</span></h3><div class="floatright" style="border-bottom-width: 0px; border-color: initial; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; border-style: initial; border-top-width: 0px; clear: right; float: right; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0px; position: relative;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_jijamata.JPG" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; text-decoration: none;"><span class="Apple-style-span" style="color: black;"><img alt="Shivaji jijamata.JPG" height="400" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Shivaji_jijamata.JPG/300px-Shivaji_jijamata.JPG" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="300" /></span></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">जिजाबाई पुण्यात रहायला गेल्या त्यावेळी पुण्याची फार दुरवस्था झालेली होती. तेव्हा छोटे शिवाजीराजे आणि कारभारी दादोजी कोंडदेव ह्यांच्या हस्ते पुण्यात एका शेतात प्रतीकादाखल सोन्याच्या मुलाम्याचा नांगर फिरवून, जिजाबाईंनी पुण्याची पुन:स्थापना करायला सुरवात केली. शिवाजीराजे लहानाचे मोठे होत असताना आणि मोठे झाल्यावरही (मोठेपणीच्या सिंहगडावरच्यास्वारीसारख्या) प्रत्येक महत्त्वाच्या प्रसंगी त्यांना जिजाबाईंनी खंबीर मार्गदर्शन दिले. शिवाजीमहाराजांच्या त्या आद्यगुरू होत. हिंदवी स्वराज्यस्थापनेचे स्वप्न साकार करायला शिवाजीमहाराजांना जिजाबाईंनी स्फूर्ती दिली असे काही इतिहासकार मानतात.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.97.E0.A4.A6.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.B6.E0.A4.95">मार्गदर्शक</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">लोककथा आणि इतिहास ह्यांमधे कालौघात पुष्कळदा सरमिसळ होते, आणि त्यामुळे इतिहासाचा नेमका मागोवा घेणे कठीण होते. शिवाजीमहाराजांच्या बाबतीत ती सरमिसळ खूपच आहे; परिणामी शिवाजीराजांना कोणाचे मार्गदर्शन किती मिळाले हे नक्की ठरवणे निदान आज तरी कठीण आहे. युद्धाभ्यासआणि रणनीती तसेच राजकारभार ह्यांसबंधी प्राथमिक मार्गदर्शन त्यांना शहाजीराजांकडून, तर परकीय सत्तेविरूद्ध लढा करण्याकरता आवश्यक असलेल्या शिस्तीचे शिक्षण जिजाबाईंकडून मिळाले असे मात्र उपलब्ध ऐतिहासिक माहितीरून निश्चितपणे सांगता येते. शहाजी राजांनी नेमलेले पुणे जहागिरीचे कारभारीदादोजी कोंडदेव यांनी बाल शिवाजीच्या शिक्षणाची जबाबदारी घेऊन त्यांस युद्धकला व राजनीती-शास्त्राचे शिक्षण देवविले. पालक व स्वराज्याच्या प्राथमिक अवस्थेतील मार्गदर्शक या नात्याने दादोजी कोंडदेव यांची भूमिका महत्त्वाची होती. संत तुकाराममहाराज ह्यांचे महत्त्वाचे आध्यात्मिक मार्गदर्शनही शिवाजीराजांना लाभले होते. शिवाजी महाराजांनी अनेक साधू-संतांचे उपदेश घेतले असे म्हटले जात असले तरी समर्थ रामदास व शिवाजी महाराज यांचे गुरु-शिष्य नाते वेगळेच मानावे लागेल. संत तुकारामांनीच शिवाजीराजांना कर्मयोगाचे पुरस्कर्ते समर्थ रामदास यांचेकडे पाठवले असेही मानले जाते. काही इतिहास संशोधक व संघटना, संकुचित व जातीयवादी दृष्टीने दादोजी कोंडदेव व समर्थ रामदास यांचे श्रेय नाकारण्याचा प्रयत्न करीत असतात. परंतु भारतीय जन-मानसात या दोघांना शिवाजी महाराज यांचे मार्गदर्शक म्हणून मानाचे स्थान आहे.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B3_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.A4">मावळ प्रांत</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सह्याद्रीच्या दोन डोंगररांगांच्या मधल्या खोर्याला "मावळ" म्हणतात. पुण्याखाली १२ आणि जुन्नर-शिवनेरीखाली १२ अशी एकूण २४ मावळ आहेत.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AC.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.BE_.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B3">बारा मावळ</span></h4><ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: url(data:image/png; list-style-type: square; margin-bottom: 0px; margin-left: 1.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">पवन मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">आंदर मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">कानद मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मुठाखोरे</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">गुंजण मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">हिरडस मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">पौड मावळ</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">रोहिड खोरे</li>
</ul><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BF.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.80_.E0.A4.AE.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.9A.E0.A5.87_.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B3.E0.A4.BE.E0.A4.AE.E0.A4.A7.E0.A5.80.E0.A4.B2_.E0.A4.B8.E0.A4.B5.E0.A4.82.E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A5.80">शिवाजी महाराजांचे मावळामधील सवंगडी</span></h4><ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: url(data:image/png; list-style-type: square; margin-bottom: 0px; margin-left: 1.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">बाजी पासलकर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">कान्होजी जेधे</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">तानाजी मालुसरे</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">बाजी प्रभू देशपांडे</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मुरारबाजी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">नेताजी पालकर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">हंबीरराव मोहिते</li>
</ul><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BF.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.80_.E0.A4.AE.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.9A.E0.A5.87_.E0.A4.B8.E0.A4.B0.E0.A4.B8.E0.A5.87.E0.A4.A8.E0.A4.BE.E0.A4.AA.E0.A4.A4.E0.A5.80">शिवाजी महाराजांचे सरसेनापती</span></h4><ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: url(data:image/png; list-style-type: square; margin-bottom: 0px; margin-left: 1.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">नेताजी पालकर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">प्रतापराव गुजर</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">हंबीरराव मोहिते</li>
</ul><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B2.E0.A4.A2.E0.A4.BE.E0.A4.8A_.E0.A4.86.E0.A4.AF.E0.A5.81.E0.A4.B7.E0.A5.8D.E0.A4.AF">लढाऊ आयुष्य</span></h2><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 193px;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_Maharaj_2.gif" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; text-decoration: none;"><span class="Apple-style-span" style="color: black;"><img alt="" class="thumbimage" height="210" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/4/40/Shivaji_Maharaj_2.gif" style="border-bottom-style: solid; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="191" /></span></a><br />
<div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_Maharaj_2.gif" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div>शिवाजीराजांचे जवळजवळ अर्धे आयुष्य लढाया करण्यात गेले. प्रसंगी घोड्यावरून प्रवास करताना झोपदेखील ते घोड्यावरच आणि केवळ तीन-चार तास घेत असत.</div></div></div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A5.81.E0.A4.B0.E0.A5.82.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.A4.E0.A5.80.E0.A4.9A.E0.A4.BE_.E0.A4.B2.E0.A4.A2.E0.A4.BE">सुरूवातीचा लढा</span></h3><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AA.E0.A4.B9.E0.A4.BF.E0.A4.B2.E0.A5.80_.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.80_-_.E0.A4.A4.E0.A5.8B.E0.A4.B0.E0.A4.A3.E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0_.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.9C.E0.A4.AF">पहिली स्वारी - तोरणगडावर विजय</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">इ.स. १६४७ मधे सतरा वर्षांच्या शिवाजीराजांनी आदिलशहाच्या ताब्यातला तोरणगड जिंकला आणि स्वराज्याची मुहूर्तमेढ रोवली. तोरणगड हे स्वराज्याचे तोरणच ठरले. त्याच साली शिवाजीराजांनी कोंढाणा(सिंहगड), आणि पुरंदर हे किल्ले आदिलशहाकडून जिंकून पुणे प्रांतावर पूर्ण नियंत्रण मिळवले.या शिवाय तोरणगडासमोरील मुरुंबदेवाचा डोंगर जिंकून त्याची डागडुजी केली व त्याचे नाव त्यांनी राजगड असे ठेवले.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.82.E0.A4.A8.E0.A4.BE_.E0.A4.85.E0.A4.9F.E0.A4.95">शहाजीराजांना अटक</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शिवाजीराजांच्या यशस्वी स्वार्यांनी बिथरून शिवाजीराजांना आळा घालण्याची एक युक्ती म्हणून आदिलशहाने शहाजीराजांना अटक केली. शिवाय सुमारे ५००० फौज घेऊन फत्तेखान नावाच्या सरदाराला शिवाजीराजांवर हल्ला करण्यास पाठवले. शिवाजीराजांनी पुरंदरावर फत्तेखानाचा पराभव केला.बाजी पासलकर सैन्यासकट पळत्या फत्तेखानाच्या पाठलागावर सासवडपर्य़ंत गेले. सासवडजवळ झालेल्या लढाईत बाजी पासलकरांचा मॄत्यू झाला.<br />
शिवाजीराजांनी मुघल बादशाह शाहजहान यास त्याच्या दख्खनच्या सुभेदाराकरवी (शहजादा मुरादबक्ष) पत्र पाठवून शहाजीराजांसकट त्याच्या चाकरीत जायची इच्छा प्रकट केली. त्याचा परिणाम म्हणून शाहजहानाने आदिलशहावर दबाव आणला आणि परिणामी शहाजीराजांची सुटका झाली. परंतु त्यासाठी शिवाजीराजांना कोंढाणा किल्ला, आणि शहाजीराजांना बंगळूर शहर आणि कंदर्पीचा किल्ला आदिलशहाला द्यावा लागला.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B3.E0.A5.80_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.95.E0.A4.B0.E0.A4.A3">जावळी प्रकरण</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">आदिलशहाशी इमान राखणारा जावळीचा सरदार चंद्रराव मोरे शहाजीराजे आणि शिवाजीराजे यांच्याविरूद्ध आदिलशहाकडे कुरापती काढत असे. त्याला धडा शिकविण्यासाठी इ.स. १६५६ साली शिवाजीने रायरीचा किल्ला सर केला. त्यामुळे कोकण भागात स्वराज्याचा विस्तार झाला.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AA.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.9A.E0.A4.BF.E0.A4.AE_.E0.A4.98.E0.A4.BE.E0.A4.9F.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0_.E0.A4.A8.E0.A4.BF.E0.A4.AF.E0.A4.82.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.A3">पश्चिम घाटावर नियंत्रण</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">इ.स. १६५९ पर्यंत शिवाजीराजांनी जवळपासच्या पश्चिम घाटातील आणि कोकणातील चाळीस किल्ल्यांवर विजय मिळविला होता.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.86.E0.A4.A6.E0.A4.BF.E0.A4.B2.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A5.80.E0.A4.B6.E0.A5.80_.E0.A4.B8.E0.A4.82.E0.A4.98.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.B7">आदिलशाहीशी संघर्ष</span></h3><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.85.E0.A4.AB.E0.A4.9D.E0.A4.B2.E0.A4.96.E0.A4.BE.E0.A4.A8_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.95.E0.A4.B0.E0.A4.A3">अफझलखान प्रकरण</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">आदिलशहाच्या ताब्यात असणारे किल्ले जिंकत राहिल्यामुळे इ.स. १६५९ साली आदिलशहाने दरबारात शिवाजी महाराजांना संपविण्याचा विडा ठेवला. हा विडा दरबारी असलेल्या अफझलखाननावाच्या सरदाराने उचलला. मोठ्या सैन्यासह आणि लवाजम्यासह अफझलखान मोहिमेवर निघाला. अफझलखान वाईजवळ आला तेव्हा शिवाजीराजांनी सध्याच्या महाबळेश्वर जवळ असलेल्याप्रतापगडावरून त्यास तोंड देण्याचे ठरवले. तहाची बोलणी सुरू झाली आणि अंतिम बोलणीसाठी शिवाजी महाराजांनी स्वतः यावे असा अफझलखानचा आग्रह होता. पण शिवाजीराजांच्या वकिलांनी (पंताजी गोपीनाथ बोकील) अफझलखानाला गळ घालून प्रतापगडावरच भेट घेण्यास बोलावले. भेटीच्या नियमांनुसार दोन्ही पक्षांकडील मोजकीच माणसे भेटीसाठी येतील आणि दरम्यान सर्वांनी निशस्त्र राहण्याचे ठरले.<br />
शिवाजीराजांना अफझलखानच्या दगाबाजपणाची कल्पना असल्यामुळे त्यांनी सावधानी म्हणून चिलखत चढविले आणि सोबत बिचवा तसेच वाघनखे ठेवली. बिचवा चिलखतामध्ये दडविला होता तर वाघनखे हाताच्या पंजाच्या आतमध्ये वळविलेली असल्यामुळे दिसणारी नव्हती. शिवाजी महाराजांसोबत जिवा महाला हा विश्वासू सरदार होता तर अफझलखानसोबत सय्यद बंडा हा तत्कालीन प्रख्यात असा दांडपट्टेबाज होता. प्रतापगडावरील एका छावणीमध्ये भेट ठरली. भेटीच्या वेळी उंचपुर्या, बलदंड अफझलाखानने शिवाजी महाराजांना मिठी मारली आणि शिवाजीराजांचे प्राण कंठाशी आले. त्याच वेळी अफझलखानने कट्यारीचा वार शिवाजी महाराजांवर केला परंतु चिलखतामुळे शिवाजीराजे बचावले. अफझलखानाचा दगा पाहून शिवाजीराजांनी वाघनखे खानाच्या पोटात घुसवली. त्याचबरोबर अफझलखानाची प्राणांतिक आरोळी चहूकडे पसरली. सय्यद बंडाने तत्क्षणी शिवाजीवर दांडपट्ट्याचा जोरदार वार केला जो तत्पर जिवा महालाने स्वतःवर झेलला आणि शिवाजीराजांचे प्राण वाचले. यामुळेच "होता जिवा म्हणून वाचला शिवा" ही म्हण प्रचलित झाली.<br />
आधीच ठरलेल्या इशार्याप्रमाणे भेटीच्या वेळी तीन तोफांचे बार प्रतापगडावरून काढण्यात आले, आणि खानाच्या छावणीच्या जवळपासच्या झाडाझुडुपांमध्ये दडून बसलेल्या मावळ्यांनी हल्ला करून खानाच्या सैन्याची दाणादाण उडविली. खानाचा मुलगा फाजलखान आणि इतर काही सरदार लपूनछपून वाईच्या मुख्य छावणीपर्यंत आले. इथे खानाचा जनाना होता. ते पाठलागावर असलेल्या नेताजीच्या सैन्यापासून वाचण्यासाठी खजिना, हत्ती व इतर जड सामान टाकून विजापूरला जनान्यासकट पळाले.<br />
शिवाजीराजांना जनतेत मिळालेला आदर आणि प्रेम अनेक शतकांनंतरही टिकून आहे त्यामागचे त्यांची सहिष्णू वृत्ती हे फार महत्त्वाचे कारण आहे. अफझलखानाच्या मृत्यूनंतर त्यांनी त्याच्या शवाचे अंत्यसंस्कार इस्लामी पद्धतीने करून त्याची एक कबर प्रतापगडावर बांधली आणि त्या कबरीच्या कायम देखभालीची व्यवस्था केली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अफझलखानच्या मृत्यूनंतर शिवाजीराजांनी दोरोजी नावाच्या सरदाराला कोकणपट्ट्यातील आणखी किल्ले आणि प्रदेश जिंकण्यास पाठवले. स्वतः राजे सातारा प्रांतात घुसून कोल्हापूरापर्यंत गेले व त्यांनी पन्हाळा जिंकून घेतला. नेताजीने त्याच्या सैन्यासह जवळपास विजापुरापर्यंत धडक मारली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><i>पहा प्रतापगडची लढाई</i></div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.BF.E0.A4.A6.E0.A5.8D.E0.A4.A6.E0.A5.80_.E0.A4.9C.E0.A5.8C.E0.A4.B9.E0.A4.B0.E0.A4.9A.E0.A5.87_.E0.A4.86.E0.A4.95.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A4.A3">सिद्दी जौहरचे आक्रमण</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अफझलखानच्या मृत्यूमुळे चिडलेल्या आदिलशहाने त्याचा सेनापती सिद्दी जौहर यास सर्व शक्तीनिशी हल्ला करण्याचा आदेश दिला. इ.स. १६६० साली झालेले हे आक्रमण स्वराज्यावरील अनेक मोठ्या संकटांपैकी एक समजले जाते. त्यासुमारास शिवाजीराजे मिरजेच्या किल्ल्याला वेढा घालून होते. सिद्दीच्या आक्रमणाची बातमी येताच राजे पन्हाळगडावर गेले आणि सिद्दी जौहरला त्याचा सुगावा लागताच त्याने गडालाच वेढा घातला आणि गडाची रसद तोडली. काही दिवस गडावरील सर्वांनी तग धरली पण सिद्दीचा वेढा उठण्याचे काही लक्षण दिसेना तेव्हा सर्वांशी खलबत करून शिवाजीराजांनी जवळच्या विशालगडावर पोहोचावे असा निर्णय घेतला. पन्हाळगडावरून एके रात्री शिवाजीराजे आणि काही मंडळी गुप्त रस्त्याने शिताफीने निसटले. ह्याचा पत्ता लागताच सिद्दी जौहरने सिद्दी मसऊदच्या बरोबर काही सैन्य पाठलागावर रवाना केले.</div><h5 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 13px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.98.E0.A5.8B.E0.A4.A1.E0.A4.96.E0.A4.BF.E0.A4.82.E0.A4.A1.E0.A5.80.E0.A4.A4.E0.A4.B2.E0.A5.80_.E0.A4.B2.E0.A4.A2.E0.A4.BE.E0.A4.88">घोडखिंडीतली लढाई</span></h5><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><i>पहा पावनखिंडीतील लढाई</i></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पन्हाळगडापासून काही अंतरावर वाटेत सिद्दीच्या सैन्याने त्यांना घोडखिंडीत गाठले आणि हातघाईची लढाई सुरू झाली. तेव्हा शिवाजीराजांचे विश्वासू पराक्रमी सरदार बाजी प्रभू देशपांडे यांनी शिवाजीराजांना विनंती केली की त्यांनी विशालगडासाठी पुढे कूच करावी आणि खिंडीतील लढाई स्वत: लढतील. विशालगडावर पोहोचताच तोफांच्या तीन डागण्या ऐकू आल्या म्हणजे शिवाजीराजे सुखरूप गडावर पोहचले असा संदेश मिळेल. बाजी प्रभू देशपांड्यांनी वचन दिले की जो पर्यंत तोफांचे तीन आवाज ऐकू येणार नाहीत तो पर्यंत सिद्दी जौहरला खिंडीमद्ध्येच झुंजवत ठेवतील. शिवाजीराजांना ते पटेना पण 'बाजी'च्या विनंतीवजा हट्टापुढे त्यांनी यास मान्यता दिली आणि विशालगडासाठी कूच केले. बाजींनी सिद्दीच्या सैन्याला रोखून धरण्यासाठी प्रयत्नांची शर्थ केली, पण संख्येने कितीतरी पटीने अधिक सैन्यापुढे बाजीप्रभूंनी प्राणांची बाजी लावली. ते स्वतः प्राणांतिक रीतीने घायाळ झाले होते. शेवटी सैनिकांनी मृत्युपथावर असलेल्या घायाळ बाजींना एके ठिकाणी आणून बसविले, पण बाजींचे प्राण कानाशी साठले होते. थोड्या वेळाने तोफांचे तीन आवाज ऐकू आले आणि शिवाजीराजे गडावर पोहोचल्याचा तो संदेश समजल्यावरच बाजी प्रभू देशपांडे यांनी प्राण सोडले. शिवाजीराजांना ही बातमी फार चटका लावून गेली. बाजीप्रभू हे ज्या घोडखिंडीत लढले आणि स्वतःच्या प्राणांचे बलिदान दिले त्या घोडखिंडीचे नाव शिवरायांनी पावनखिंड असे बदलले. बाजीप्रभूच्या बलिदानाने पावन झालेली ती पावनखिंड.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AE.E0.A5.81.E0.A4.98.E0.A4.B2_.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.AE.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B6.E0.A5.80_.E0.A4.B8.E0.A4.82.E0.A4.98.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.B7">मुघल साम्राज्याशी संघर्ष</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मुघल सत्तेशी संघर्ष हा शिवचरित्राचा व्यापक आणि अविभाज्य भाग आहे. तत्कालीन मुघल साम्राज्य हे भारतातील सर्वांत बलाढ्य होते आणि औरंगझेब हा अतिशय कठोर आणि कडवा मुघल बादशहा दिल्ली येथे शासन करीत होता.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.BF.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.87.E0.A4.96.E0.A4.BE.E0.A4.A8_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.95.E0.A4.B0.E0.A4.A3">शाहिस्तेखान प्रकरण</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मुघल साम्राज्याचा नर्मदा नदी पलीकडे विस्तार तसेच शिवाजी महाराजांच्या राज्यविस्ताराला वेसण घालणे या दोन हेतूंसाठी औरंगझेबाने त्याचा मामा शाहिस्तेखान याला दख्खनच्या मोहिमेवर पाठविले. प्रचंड मोठा लवाजमा, सैन्य आणि फौजफाटा सोबत घेऊन शाहिस्तेखान निघाला आणि वाटेत असणार्या प्रत्येक राज्यात, गावात त्याने दहशत पसरवीत जमेल तेवढा जमेल तेथे विध्वंस केला. शेवटी पुण्याजवळील चाकणचा किल्ला जिंकून पुण्यातील शिवाजीराजांच्या लाल महालातच तळ ठोकला. शिवाजीराजांनी खानाचा बंदोबस्त करण्यासाठी एक धाडसी निर्णय घेतला तो म्हणजे लाल महालात शिरून खानाला संपविण्याचा. लाल महालात आणि अवतीभोवती खडा पहारा असे आणि महालात शिरणे अतिशय जोखमीचे काम होते. एके रात्री लाल महालाजवळून जाणार्या एका लग्नाच्या मिरवणुकीचा आधार घेऊन काही मोजक्या माणसांसह स्वतः शिवाजी महाराज लाल महालात शिरले. महालाचा कानाकोपरा माहीत असल्यामुळे लवकरच प्रत्यक्ष शाहिस्तेखानच्या खोलीत शिवाजी महाराजांनी प्रवेश केला. तोपर्यंत महालात कोठेतरी झटापट सुरू झाल्यामुळे शाहिस्तेखानला जाग आली आणि तेवढ्यातच शिवाजीराजांना समोर पाहून खानाने जीव वाचविण्यासाठी सरळ खिडकीतून खाली उडी घेतली. शिवाजी महाराजांनी चपळाईने केलेला वार हुकल्यामुळे खानाच्या प्राणावर बेतण्याऐवजी त्याची तीन बोटे कापली गेली. या प्रकरणामुळे मुघल साम्राज्याची जी नाचक्की झाली ती स्वराज्यासाठी अधिकच फायद्याची ठरली. जे राजे मुघल आश्रयामुळे शिवाजी महाराजांना जुमानत नसत ते आता शिवाजीराजांच्या पराक्रमामुळे त्यांच्या बाजूने झुकले. आणखी एक वेगळा परिणाम या प्रकरणामुळे झाला तो म्हणजे शिवाजीराजांना मिळालेला मानवी क्षमतेपेक्षा मोठा दर्जा आणि त्यामुळे जोडलेल्या दंतकथा. अनेकदा या गोष्टीचा अप्रत्यक्ष फायदा शिवाजी महाराज किंवा त्यांच्या सैन्याला मिळाला. शत्रुसैन्यामध्ये शिवाजी महाराज घुसल्याच्या केवळ अफवा पसरवून संख्येने किरकोळ असलेल्या मावळ्यांनी संख्येने अनेक पटींनी मोठ्या सैन्याची उडविलेली दाणादाण ही याच गोष्टीची साक्ष देऊ शकते. इ.स. १६६३ सालचे शाहिस्तेखान प्रकरण शिवाजीराजांच्या जीवनात आणखी एका नाट्यमय प्रसंगाची भर घालून गेले.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A5.81.E0.A4.B0.E0.A4.A4.E0.A5.87.E0.A4.9A.E0.A5.80_.E0.A4.AA.E0.A4.B9.E0.A4.BF.E0.A4.B2.E0.A5.80_.E0.A4.B2.E0.A5.82.E0.A4.9F">सुरतेची पहिली लूट</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">इ.स. १६६४. सततची युद्धे आणि त्यामुळे रिता होत असलेला खजिना यामुळे शिवाजीराजे चिंतित होते. मुघलांना किंवा इतर सुलतानांना ही चिंता फार सतावीत नसे. अन्याय्य कर लादून किंवा बळजबरीने खंडणी जनतेकडून वसूल करण्यात बादशाही कारभारास कमीपणा वाटत नव्हता. अनेक दिवसांच्या खलबतांनंतर शिवाजीराजांनी शेवटी एक उपाय शोधून काढला तो म्हणजे इतिहासाला माहीत असलेली सुरतेची पहिली लूट. आजच्या गुजरात राज्यातील सुरत शहर हे तत्कालीन मुघल राज्यात होते आणि व्यापारामुळे अतिशय श्रीमंत शहरांमध्ये गणले जात होते. सुरत शहराच्या लुटीमुळे दोन गोष्टी साध्य करता आल्या, एक म्हणजे मुघल सत्तेला आव्हान आणि राज्याच्या खजिन्यात भर. लुटीचा इतिहास भारतामध्ये अतिशय रक्तरंजित आणि विनाशक आहे. त्या पार्श्वभूमीवर सुरतेची लूट ही पूर्णपणे वेगळी जाणवते. शिवाजीराजांच्या आज्ञेनुसार स्त्रिया, मुले आणि वृद्ध यांच्या केसालाही धक्का न लावता ही लूट केली गेली. मशिदी, चर्च यासारख्या देवस्थानांनाही लुटीतून संरक्षण दिले गेले.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AE.E0.A4.BF.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.9D.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.87_.E0.A4.9C.E0.A4.AF.E0.A4.B8.E0.A4.BF.E0.A4.82.E0.A4.B9_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.95.E0.A4.B0.E0.A4.A3">मिर्झाराजे जयसिंह प्रकरण</span></h4><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">इ.स. १६६५. औरंगझेबाने त्यांचे पराक्रमी सेनापती मिर्झाराजे जयसिंह याला प्रचंड सैन्यासह पाठविले. शिवाजीराजांचा प्रतिकार थिटा पडला आणि निर्णायक लढाईनंतर पुरंदरचा तह झाला आणि शिवाजीराजांना तहाच्या अटींनुसार २३ किल्ले द्यावे लागले. त्याबरोबरच स्वत: आग्रा (तत्कालीन मुघल राजधानी) येथे पुत्र संभाजी यासह औरंगझेबासमोर हजर होण्याचे कबूल करावे लागले.</div><h4 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.86.E0.A4.97.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A5.82.E0.A4.A8_.E0.A4.B8.E0.A5.81.E0.A4.9F.E0.A4.95.E0.A4.BE">आग्र्याहून सुटका</span></h4><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 202px;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivajimaharaj.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; text-decoration: none;"><span class="Apple-style-span" style="color: black;"><img alt="" class="thumbimage" height="267" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/6/6a/Shivajimaharaj.jpg/200px-Shivajimaharaj.jpg" style="border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="200" /></span></a><br />
<div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivajimaharaj.jpg" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div>शिवाजी महाराजांना महाराष्ट्रात दैवत मानतात</div></div></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">इ.स. १६६६ साली औरंगझेबाने शिवाजीराजांना दिल्ली येथे भेटीसाठी आणि विजापूरवर त्यांनी केलेल्या आक्रमणावर चर्चा करण्यास बोलाविले. त्यानुसार शिवाजीराजे दिल्लीला पोहोचले. त्यांच्यासोबत सहा वर्षांचा संभाजी देखील होता. परंतु दरबारात त्यांना कनिष्ठ सरदारांच्या समवेत उभे करून शिवाजीसारख्या राजांचा उपमर्द केला. या अपमानामुळे अतिशय नाराज होऊन शिवाजीराजे तडक दरबाराबाहेर पडले असता त्यांना तत्क्षणी अटक करून नजरकैदेत ठेवण्यात आले. लवकरच त्यांची रवानगी जयसिंहाचे पुत्र मिर्झाराजे रामसिंग यांच्याकडे आग्रा येथे करण्यात आली. शिवाजीबद्दल आधीपासूनच धास्ती असल्यामुळे त्यांच्यावर कडक पहारा ठेवला होता. काही दिवस निघून गेले. सुटकेसाठी प्रयत्न फोल ठरले होते. शेवटी शिवाजीराजांनी एक योजना आखली. त्या योजनेनुसार त्यांनी आजारी पडल्याचे निमित्त केले आणि त्यांच्या प्रकृतीस्वास्थ्यासाठी विविध मंदिरांना मिठाईचे पेटारे पाठविण्यात येऊ लागले. सुरूवातीला पहारेकरी प्रत्येक पेटारा बारकाईने तपासून पहात पण काही दिवसांनी यात ढिलाई होऊ लागली. नंतर त्यांनी तपासण्याचेदेखील सोडले. या गोष्टीचा फायदा घेऊन एक दिवस शिवाजीराजे आणि संभाजी एकेका पेटार्यामध्ये बसून निसटण्यात यशस्वी झाले. कोणास संशय येऊ नये यास्तव शिवाजीराजांचा विश्वासू हिरोजी फर्जंद हा शिवरायांचे कपडे चढवून आणि त्यांची अंगठी दिसेल अशा पद्धतीने हात बाहेर काढून झोपल्याचे नाटक करीत होता. शिवराय दूरवर पोहोचल्याची खात्री आल्यावर तो देखील पहारेकर्यांना बगल देऊन निसटला. बराच वेळ आतमध्ये काही हालचाल नाही हे वाटून पहारेकरी आत गेले असता त्यांना तेथे कोणीही आढळले नाही तेव्हा त्यांना सत्य परिस्थिती समजली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">आग्रा येथून शिवाजीराजांनी वेषांतर केले आणि एका संन्याशाच्या वेषात महाराष्ट्रात प्रवेश केला. त्यातदेखील त्यांना अनेक खबरदार्या घ्याव्या लागल्या. संभाजीला त्यांनी वेगळ्या मार्गाने काही दुसर्या विश्वासू माणसांबरोबर पाठविले होते. ते स्वतः अतिशय लांबच्या आणि तिरकस, वाकड्या मार्गाने मजल-दरमजल करीत आले. उद्देश हाच होता की काही झाले तरी पुन्हा औरंगझेबाच्या हातात पडायचे नाही.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">यात आणखी एक गोष्ट उल्लेखनीय आहे. दिल्लीभेटीपूर्वी त्यांनी राज्यकारभारासाठी जे अष्टप्रधानमंडळ स्थापले होते, त्या मंडळाने राजांच्या अनुपस्थितीमध्ये देखील राज्याचा कारभार चोख चालविला होता. हे शिवाजीराजांचे आणि अष्टप्रधानमंडळाचे फार मोठे यश आहे.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.B5.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0_.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.9C.E0.A4.AF.E0.A5.80_.E0.A4.98.E0.A5.8B.E0.A4.A1.E0.A4.A6.E0.A5.8C.E0.A4.A1">सर्वत्र विजयी घोडदौड</span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शिवाजीराजे परतल्यानंतर त्यांनी झालेल्या अपमानाचा सूड घेण्यासाठी पुरंदरच्या तहात दिलेले सर्व तेवीस किल्ले जिंकून घेतले. त्यांनी त्यातील पहिल्यांदा कोंढाणा घ्यायचे ठरवले. कोंढाण्याच्या लढाईत सुभेदार तानाजी मालुसरे यांस लढताना वीरमरण आले.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.AD.E0.A4.BF.E0.A4.B7.E0.A5.87.E0.A4.95">राज्याभिषेक</span></h3><div class="thumb tright" style="background-color: transparent; clear: right; float: right; margin-bottom: 1.3em; margin-left: 1.4em; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em; width: auto;"><div class="thumbinner" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; font-size: 12px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: center; width: 222px;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; text-decoration: none;"><span class="Apple-style-span" style="color: black;"><img alt="" class="thumbimage" height="180" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/3/36/Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg/220px-Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg" style="border-bottom-color: rgb(204, 204, 204); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="220" /></span></a><br />
<div class="thumbcaption" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; font-size: 11px; line-height: 1.4em; padding-bottom: 3px !important; padding-left: 3px !important; padding-right: 3px !important; padding-top: 3px !important; text-align: left;"><div class="magnify" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; float: right;"><a class="internal" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Shivaji_Maharaj_Rajmudra.jpg" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; display: block; text-decoration: none;" title="मोठे करा"><img alt="" height="11" src="http://bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" style="background-attachment: initial !important; background-clip: initial !important; background-color: initial !important; background-image: none !important; background-origin: initial !important; background-position: initial initial !important; background-repeat: initial initial !important; border-bottom-style: none !important; border-color: initial !important; border-color: initial; border-left-style: none !important; border-right-style: none !important; border-top-style: none !important; border-width: initial !important; border-width: initial; display: block; vertical-align: middle;" width="15" /></a></div>शिवाजी महाराजांची राजमुद्रा</div></div></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">६ जून इ.स. १६७४ रोजी शिवाजीराजांना रायगडावर राज्याभिषेक करण्यात आला. त्या दिवसापासून शिवाजीराजांनी शिवराज्याभिषेक शक सुरू केला आणि शिवराई हे चलन जारी केले.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; font-size: 17px; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.A6.E0.A4.95.E0.A5.8D.E0.A4.B7.E0.A4.BF.E0.A4.A3_.E0.A4.A6.E0.A4.BF.E0.A4.97.E0.A5.8D.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.9C.E0.A4.AF">दक्षिण दिग्विजय</span></h3><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.A4_.E0.A4.B5_.E0.A4.95.E0.A4.B2.E0.A4.BE.E0.A4.95.E0.A5.83.E0.A4.A4.E0.A5.80.E0.A4.82.E0.A4.AE.E0.A4.A7.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.87">साहित्यात व कलाकृतींमध्ये</span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शिवाजी महाराज हे साहित्यकार, नाटककार, कलाकार, शाहिर यांच्या स्फुर्तीचे स्त्रोत आहेत. शिवाजी महाराजांच्या जीवनावर अनेक अजरामर कृती केवळ मराठीतच नव्हे तर इतरही भाषेत प्रकाशित झाल्या आहेत. केवळ मराठीतच शिवाजी महाराजांच्या जीवनावर आधारित ६० पेक्षा अधिक पुस्तके आहेत. यातील बहुतांशी पुस्तके संशोधनावर आधारित असल्याने संदर्भ ग्रंथांची मान्यता आहे. तसेच हजारो कथा, ललित कथा, स्तुतीपर लिखाणे विविध मासिके, वृतपत्रांतून प्रदर्शित होत असतात.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">शिवाजी महाराजांच्या जीवनावर आधारित भालजी पेंढारकर यांनी राजा शिवाजी हा चित्रपट दिग्दर्शित केला यात शिवाजी महाराजांची प्रमुख भूमिका चंद्रकांत मांढरे यांनी केली होती</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">२४ नोव्हेंबर २००८ पासून शिवाजींच्या जीवनावर आधारित् राजा शिवछत्रपती ही मालिका स्टार प्रवाह या चॅनेलवर दाखवली जात आहे. ही मालिका नितीन देसाई यांनी दिग्दर्शीत केली आहे.</div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BF.E0.A4.B5.E0.A4.95.E0.A4.B2.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.A3_.E0.A4.B0.E0.A4.BE.E0.A4.9C.E0.A4.BE"><b>शिवकल्याण राजा</b></span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समर्थ रामदास यांनी हिंदवी स्वराज्याचे संस्थापक छत्रपती शिवाजी महाराज यांचे महान व युगप्रवर्तक असे व्यक्तिमत्त्व परिपूर्ण, आशयघन व वजनदार अशा शब्दांत तोलले आहे. छत्रपतींच्या व्यक्तिमत्त्वाच्या व <br />
कार्यकर्तृत्वाच्या प्रत्येक पैलुचा उल्लेख शिवकल्याण राजा या कवनात केलेला आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">निश्र्चयाचा महामेरू, बहुतजनांसी आधारू, अखंडस्थितीचा निर्धारू, श्रीमंत योगी ।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">नरपती, हयपती, गजपती। गडपती, भूपती, जळपती।पुरंदर आणि शक्ति पृष्ठभागी।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">यशवंत, कीर्तीवंत, सामर्थ्यवंत। वरदवंत, पुण्यवंत, नीतीवंत। जाणता राजा ।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">आचरशील, विचारशील, दानशील। धर्मशील सर्वज्ञपणे सुशील। सकळाठाई ।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">धीर उदार गंभीर। शूर क्रियेसी तत्पर ।सावधपणे नृपवर तुच्छ केले।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">देवधर्म गोब्राह्मण, करावया संरक्षण। हृदयस्थ झाला नारायण, प्रेरणा केलीया ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">भूमंडळाचे ठाई, धर्मरक्षी ऐसा नाही। महाराष्ट्र धर्म राहिला काही, तुम्हा कारणी।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">कित्येक दृष्ट संहारली। कित्येकासी धाक सुटला । कित्येकाला आश्रयो जाहला</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">।शिवकल्याण राजा।</div><div><br />
</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-43232459463076119912011-03-21T09:51:00.000-07:002011-04-20T06:57:58.232-07:00वासोटा (हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b><img height="213" src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR3bIRPPghO1KmBWgaoC6aTl8NUQVTL2lEbZmD8MESsijT_5LgO" width="320" /></b></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b>वासोटा</b> हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
साहसाची अनुभुती देणारा वासोटा किल्ला अनेक दुर्गयात्रींचा आवडता किल्ला आहे. नैसर्गिक दुर्गमता लाभलेला वासोटा किल्ला जावळीच्या जंगलामधील एक अनोखे दुर्गरत्न आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सह्याद्रीची मुख्यरांग ही दक्षिणोत्तर पसरलेली आहे. या रांगेला समांतर अशी धावणारी घेरा दातेगडाची रांग घाटमाथ्यावर आहे. ही रांग महाबळेश्वरपासून दातेगडापर्यंत जाते. या दोन रांगाच्या मधून कोयना नदी वहाते. या जावळी खोर्यामधून वाहणार्या कोयना नदीवर हेळवाक येथे धरण बांधलेले आहे. या जलाशयाला शिवसागर म्हणतात. या शिवसागराचे पाणी वासोटा किल्ल्याच्या पायथ्याला स्पर्श करते. शिवसागराचे पाणी तापोळा पर्यंत पसरलेले आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सह्याद्रीची मुख्य रांग आणि शिवसागराचे पाणी यामधील भागात घनदाट अरण्य आहे. पुर्वेला घनदाट अरण्य आणि पश्चिमेला कोकणात कोसळणारे बेलाग कडे यामुळे वासोट्याची दुर्गमता खूप वाढली आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">वासोट्याला जाण्यासाठी प्रामुख्याने दोन मार्ग आहेत. एक कोकणामधून आणि दुसरा घाटमाथ्यावरुन. कोकणातील चिपळूण कडून वासोट्याच्या पश्चिम पायथ्याच्या चोरवणे या गावापर्यंत गाडीमार्ग असून या मार्गावर राज्य परिवहन मंडळाच्या (एस.टी.बस) गाड्या आहेत. चोरवणेपासून नागेश्वराच्या सुळक्याकडून वासोट्याकडे येता येते. दुसरा मार्ग हा जास्त सोयीचा आहे. सातारा-कास-बामणोली असा गाडीरस्ता असून यावर रा.प. च्या बसेस आहेत. बामणोली हे गाव शिवसागर जलाशयाच्या पुर्व काठावर आहे. येथून वासोट्याकडे जाण्यासाठी शिवसागर ओलांडावा लागतो. त्यासाठी बामणोलीमध्ये लॉचेस उपलब्ध होतात. येथून वनखात्याची परवानगी घेवून आपण वासोट्याकडे जावू शकतो. गडावर मुक्काम करायचा असल्यास सातारा वनविभागाकडून परवानगीचे पत्र घ्यावे लागते.<br />
<a name='more'></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">लॉच मधून साधारण ४० ते ५० मिनिटांच्या प्रवासानंतर आपण वासोट्याच्या जवळ पोहोचतो. पाण्याच्या फुगवट्यावर हे अंतर कमी जास्त होते. पायथ्याजवळ मेट इंदवाली नावाचे गाव होते. ते फार पुर्वीच उठून गेलेले आहे. त्याचे अवशेष अजूनही दिसतात.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">या अवशेषांच्या जवळूनच गडावर जाणारा धोपट मार्ग आहे. या मार्गाने काही अंतर गेल्यावर आपण पायथ्याला पोहोचतो. पायथ्याला ओढ्याकाठी मारुतीची मुर्ती आहे. येथूनच किल्ल्याची चढण आणि जंगल सुरु होते. सोबतच्या पाण्याच्या बाटल्या ओढ्यातून भरुन घेणे गरजेचे आहे. हा चढाईचा मार्ग दुतर्फा असलेल्या घनदाट जंगलामधून जातो. यात वेगवेगळ्या प्रकारची झाडे व वनस्पती आपल्याला दिसतात. या जंगलात अनेक प्रकारची वन्य श्वापदे आहेत. यात प्रामुख्याने गवे आणि अस्वले आहेत. त्यामुळे सावधगिरीने आणि गोंगाट न करता चढाई करावी लागते. कुठलाही प्राणि केव्हाही दर्शन देवू शकतो. त्यात गवा आणि अस्वलापासून अंतर राखणे सुरक्षीततेच्या दृष्टीने महत्त्वाचे आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अर्धा अधीक किल्ला चढल्यावर एक वाट उजवीकडे जाते. ही वाट केतकीच्या गाद्याजवळून पुढे नागेश्वराकडे जाते. सरळ वाटेने वर चढल्यावर जंगल विरळ होवून कारवीचे रान लागते. कारवीच्या रानातून वर चढल्यावर किल्ल्याच्या पायर्या लागतात. त्या चढून भग्न प्रवेशद्वारातून आपण गडामध्ये प्रवेश करतो.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">या प्रवेशद्वाराजवळून डावीकडील तटबंदीच्या कडेने गेल्यावर आपण पुर्वेकडील बाजूस पाहोचतो या बाजूने आपल्याला शिवसागर जलाशयाचा आणि अथांग पसरलेल्या जंगलाचा देखावा मुग्ध करतो. याच बाजूला पाण्याचे टाके आहे. हे टाके भिंतीमुळे दोन भागात विभागले गेले आहे. पिण्यायोग्य पाणी गडावर येथेच आहे. येथून झाडीतून दक्षिण टोकावर गेल्यावर समोरच जुना वासोट्याचा डोंगर दिसतो. जुन्या वासोट्याच्या बाबू कड्याचे तसेच पाताळवेरी गेलेल्या दरीचे दृष्य आपल्याला खिळवून ठेवते. येथून परत पाण्याच्या टाक्यांकडे येवून उत्तर टोकाकडे निघायचे. गडावरही सर्वत्र झाडीझाडोरा वाढला असल्यामुळे गडावरच्या वास्तू त्यात लुप्त झाल्या आहेत. वाटेवर मारुती मंदिर, मोठ्या वाड्याचे अवशेष तसेच महादेव मंदिर आहे. तेथून पुढे उत्तरेकडील माची आहे. या माचीवर बांधकाम नाही. पण येथून दूरपर्यंतचा परिसर दिसतो. नागेश्वर सुळक्याचे दर्शन उत्तम होते. कोकणातील विस्तृत प्रदेशही येथून न्याहाळता येतो.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">जावळीचा प्रदेश शिवरायांनी ताब्यात घेतल्यावर जावळी बरोबरच वासोटाही ताब्यात आला. वासोट्याचे नाव महाराजांनी व्याघ्रगड असे ठेवले. रेव्हिंग्टन व इतर इंग्रज कैदी वासोट्यावरच बंदिस्त करून ठेवले होते. येथेच शिवरायांना मोहरांचे हंडे सापडले होते. ताईतेलीनीने पेशव्यांचे सरदार बापू गोखले यांच्या विरूद्ध वासोटा किल्ला लढवला. पुढे १८१८ मध्ये किल्ला इंग्रजांच्या ताब्यात गेला.</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-2094309943866135822011-03-15T21:30:00.000-07:002011-03-16T20:33:43.861-07:00मी मराठी<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://lh3.googleusercontent.com/-hWPflr4b4Y0/TYA81Z6ZcNI/AAAAAAAAAQg/99BfAUM5U0Y/s1600/%25C2%25A4MI+MARATHI%25C2%25A4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://lh3.googleusercontent.com/-hWPflr4b4Y0/TYA81Z6ZcNI/AAAAAAAAAQg/99BfAUM5U0Y/s320/%25C2%25A4MI+MARATHI%25C2%25A4.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 22px;"><br />
</span></span></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 22px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 22px;">उत्तुंग भरारी घेऊ या !<br />
<br />
उज्ज्वल भविष्यासाठी<br />
एकदिलाने उमटू दे जयघोष आज हा ओठी<br />
दरिखो-यातून नाद घुमू दे एकच दिनराती<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....<br />
<br />
शिवबाची तलवार तळपली<br />
महाराष्ट्र अस्मिता फडकली<br />
संतांच्या अमृतवाणीने जीवन केले वैभवशाली<br />
ऋषिमुनी अन् थोर तपस्वी कल्याणास्तव इथे जन्मले<br />
आदर्शांचे अमोल लेणे या भूमीला देऊन गेले<br />
युक्ती आणि शक्तीची पुण्याई येथे मोठी<br />
एकदिलाने उमटू दे जयघोष आज हा ओठी<br />
दरिखो-यातून नाद घुमू दे एकच दिनराती<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....</span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 22px;"><br />
<br />
गणाधीश नाचतो रंगुनी<br />
नवरात्रीची अंबा भवानी<br />
यळकोटाचा भंडार उधळी खंडोबाची आण घेउनी<br />
वारक-यांची सुरेल दिंडी<br />
विठुरायाचे नाम गर्जते<br />
समृद्धीची पावनगंगा भरून येथे नित्य वाहते<br />
मनगटात यश अमुच्या आहे अमुच्या आणि किर्ती ललाटी<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....<br />
<br />
अभंग, ओवी, फटका, गवळण, धुंद पवाडा, धुंद लावणी<br />
माय मराठी भाषा अमुची नक्षीदार भरजरी पैठणी<br />
ज्ञान-कला-भक्ती-विद्येचे वैभव येथे सदा नांदते<br />
जे जे अनुपम अभिनव आहे ते ते सारे येथे घडते<br />
शिकवू आम्ही भारताला देऊन आव्हाने मोठी<br />
एकदिलाने उमटू दे जयघोष आज हा ओठी<br />
दरिखो-यातून नाद घुमू दे एकच दिनराती<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....<br />
<br />
घोर संकटे झेलून घेतील अमुचे अजिंक्य बाहू<br />
काळाशीही झुंज देउनी सदैव विजयी राहू<br />
जरी रांगडा बाणा अमुचा जीवास जीवही देऊ<br />
अंगावर कोणी आले शिंगावरती घेऊ<br />
साधे भोळी दिसतो परी गुण अमुच्या ठायी कोटी<br />
एकदिलाने उमटू दे जयघोष आज हा ओठी<br />
दरिखो-यातून नाद घुमू दे एकच दिनराती<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....<br />
<br />
महाराष्ट्र भू तुला मानतो सकळ जनांची आई<br />
तुझ्या कुशीतुन सकळांसाठी अंकुरते अंगाई<br />
संघर्षाचे शौर्य दिले तू धैर्य दिले जगण्याचे<br />
तुझ्याच ठायी कृतार्थ व्हावे अवघे जीवन अमुचे<br />
तुझाच जयजयकार असावा सदैव अमुच्या ओठी<br />
दरिखो-यातून नाद घुमू दे एकच दिनराती<br />
मी मराठी ..... मी मराठी .....<br />
<br />
<br />
गीत - <br />
संगीत - <br />
स्वर - सुरेश वाडकर, रवींद्र साठे, अवधूत गुप्ते, अमेय दाते, उदेश उमप, आरती अंकलीकर<br />
, साधना सरगम, वैशाली सामंत<br />
(शीर्षक गीत, वाहिनी:मी मराठी)</span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-35462883106575703552011-03-11T22:00:00.000-08:002011-03-11T22:06:39.963-08:00लावणीचा परिचय.<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="border-collapse: collapse; line-height: 21px;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"></span></span><br />
<div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em; text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b><br />
</b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em; text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b> <img src="" /></b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em; text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b> परिचय.</b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">मराठी वाड्मयात पोवाडे आणि लावणी यांना स्वतंत्र स्थान आहे.महानुभाव,संत,पंडित,आणि शाहिरी साहित्य, ही मराठी रथाची चार चाके,यांनी केलेली वाड्मय निर्मिती यावरच मराठी वाड्मयाचा प्रवास चालू आहे.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">संताच्या भक्तिभावातून गौळणी,अभंगाची निर्मिती झाली,याच भावनेतून पुढे लावणी अवतरली.लावणीची निर्मितीमागची प्रेरणा भक्तीची होती.या भक्तिभावात स्त्री मनाची विविध रुपे प्रकट झालेली आहेत.पुरुषमनाला असलेली स्त्रीदेहाची,आणि शृंगाराची अभिलाषा काही गौळनीतुन व्यक्त होताना दिसते.हीच अभिलाषा लावणीला कारणीभूत ठरली असावी.श्रीकृष्ण,विट्ठल,पांडुरंग यांच्याविषयीचा भक्तिभाव,अभंग,यालाच जोड मिळाली ती लोकजीवनातील लोकगीतांची.लोकगीतातील प्रेमभावना म्हणजे गौळणी,विराण्या,इत्यादी रचना दिसतात.संतांनी भागवतातील श्रीकृष्णाला नायक करून या परब्रह्माला राधेची आणि गौळणीची साथ देऊन भक्तीतून श्रुंगारभाव व्यक्त केला.राधा,गौळ्णी,आणि कान्हा,यांच्या श्रुंगारक्रिडा,आणि त्याला असलेला अध्यात्माची जोड त्यामुळे तो शृंगार अध्यात्माच्या आवरणाखाली झाकला गेला.पुढे यातील अध्यात्म गेले,आणि शृंगार राहिला.यातूनच लावणीचे रूप साकार झाले असावे,श्रीकृष्ण विषयी भक्तिभाव व्यक्त करतांना शाहीरांनी गोपी-कृष्ण,यांच्या स्त्री देहाचे वर्णन करताना अनेक शृंगारिक लावण्या लिहिल्या.लावणीची निर्मिती परंपरा प्राचीन गीतात विशेष दिसते. मराठी भाषा आणि मराठी प्रदेश यांची लावणी आणि पोवाडे ही भूषणे आहेत .लावणी वाड्मय समजून घेण्यापूर्वी लावणी ही संकल्पना लक्षात घेतली पाहिजे.</span><br />
<a name='more'></a></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">"१)'लावणी' हा शब्द संस्कृत "लू" या धातूवरून आला "लू" म्हणजे कापणी शेतातील पीक कापणीच्या वेळी म्हणायचे गीत ती "लावणी".<br />
२)'लवन' म्हणजे 'सुंदर' यावरून लावण्य-लावणी शब्द तयार झाला.<br />
३)'लावणी 'नृत्यात नर्तकी शरीर सहजपणे लववते म्हणून 'लवणी' त्यावरून लावणी.<br />
४)'लापनिका' या संस्कृत शब्दापासून 'लावणी' हा शब्द तयार झाला असावा लापनिका हा शब्द महानुभाव साहित्यात केशवराव सुरी यांनी वापरला आहे.त्यांच्या ग्रंथाचे नाव 'लापनिका' असे आहे.<br />
५)'लावणी' हा शब्द ज्ञानेश्वरांनी सोळाव्या अध्यायात वापरला आहे.-</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">तेया निरोपनाचेनि नावे ! अध्यायपद सोळावे !<br />
लावणी पाहता जाणावे ! मागितला वरी !!</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">ज्ञानेश्वरांनी लावणी हा शब्द मांडणी रचना या अर्थाने उपयोजिला आहे.लावण्य हा शब्दही ज्ञानेश्वरीत आला आहे.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">देशियेचे लावण्य ! हिरोनि आणिले तारुण्य !<br />
मग रचिले अगन्य ! गीतात्त्व !! </span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">शेतात शेतकरी पेरणी करतो,लावणी करतो. ही पेरणी किंवा लावणी करताना अगोदर नीट आखणी मांडणी करावी लागते.ठराविक अंतरावर रोपे लावली जातात शेतक-याची लावणी मोठी देखणी असते. त्या लावणीत पेरणीतही एक प्रकारची भूमीतीय सौंदर्य असते शाहिरांनी अशीच देखणी रचना करून मांडणी करून लावणी अविष्कारली.ज्ञानेश्वरांनी देशियेच्या लावण्या साठी तारुण्य हिरोनि आणले आणि गीतातत्व "रचिले", ही सुद्धा एक रचनाच आहे. अशी लावण्ययुक्त रचना करून शाहिर लावणी लिहितो.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">६) -हदयाला चटका लावते ती लावणी - अ.ब. कोल्हटकर.<br />
७) म.वा.धोंड, लावणीच्या बाबतीत म्हणतात की,"सर्व सामान्यजनांच्या मनोरंजनाकरिता त्यांना रुचतील अशा लौकिक,पौराणिक,वा आध्यात्मिक विषयावर रचलेली,ढोलकीच्या तालावर विशिष्ट ढंगाने म्हटलेली,खटकेबाज,व सफाईदार पद्मावर्तनी वा भृंगावर्तनी जातिरचना म्हणजे लावणी"</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b> </b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b> <img src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRH5MDliToEv50Pcp9aCjzYgkEIQ4Uyxjrvz8DdtfUdZ2YFVtJ-NQ" /></b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b>लावणीचे प्रकार.</b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">१)फडाची लावणी:- नाच्या,सोंगाड्या इत्यादी कलाकारांच्या साथीने नृत्य आणि अभिनयाच्या जोडीने ढोलकीवर गायली जाणारी लावणी.<br />
२)बैठकीची लावणी :- तबला,पेटी,तंबुरी यांच्या साथीने लावणी गायिका लावणी बैठकीत सादर करतात.<br />
३)बालघाटी;- विरह-दु:खाची भावना आळवणारी.<br />
४)छक्कडः- उत्तान- शृंगारिक आशय असणारी.<br />
५) सवाल -जबाबयुक्तः- कलगीतुरेवाली प्रश्नोत्तरे असलेली.<br />
६) चौकाची लावणी ;- चार चौकाची.चार वेळा चाली बदलणारी.<br />
७) प्रतिकात्मक लावणी :- स्त्री-पुरुषांच्या भावना प्रतीकातून मांडणारी उदा.'तुझ्या ऊसाला लागल,कोल्हा' या सारख्या सुलोचना चव्हाण यांनी गायिलेल्या लावण्या.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">लावणी एका अर्थाने स्तुती गीतेच आहेत.लावणीत केलेली स्त्रीदेहाची आणि सौंदर्याची वर्णनेही स्तुतीच आहे.शाहिरांच्या कवनातील स्त्रिया तत्कालीन उच्चभ्रू समाजाचे प्रतिनिधित्व करताना दिसतात. त्या यौवना आहेत.रूपवती,देखण्या आणि टंच भरलेल्या सौंदर्याच्या पुतळ्या आहेत.शृंगाराला पोषक त्यांचे व्यक्तिमत्त्व आहे. याचा अर्थ लावणीत फक्त शृंगारच आहे असे नाही.त्यातही विविधता आहे."</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">गणेश,शंकर,आणि इतरही देवतांची स्त्रोत्रे,तुळजापूर,पंढरपूर,पैठणसारख्या क्षेत्राची वर्णने: वेदांत,अध्यात्म,पंचीकरण सावित्री,हरिश्चंद्र,यासारख्या पुराणकथा,लक्ष्मी पार्वती किंवा श्रीकृष्ण- राधा संवाद, दुष्काळाचे वर्णन,सुर्योदयाचे वर्णन,सती जाण्याचे वचन देणारा कामुक नवरा, इत्या्दी कथांतील शृंगारिक भावाबरोबर,भक्ती,शांत,वीर,करुण,वत्सल,हास्य,बीभत्स,असे विविध रस ही लावणीत दिसतात.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">मुलूखगिरीत गुंतलेल्या,संसारात शिणलेल्या व विलासात आंबलेल्या मनाला परत ताजेतवाने करून जीवनात नवा रंग भरण्याकरिता शाहिरांनी लावण्या रचल्या असाव्यात.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"> </span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"> <img src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQSEUx6pVma_ByIZeAciaucpuJEa993FKfRGy5OhT9j0cQVDRTF" /></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><b>लावणीचा उद्धार.</b></span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">लावणी सामान्य रसिकांमुळेच भरभराटीला आली.उत्तर पेशवाईत लावणी-पोवाड्याला बहर आला.महत्त्वाचे शाहीर याच काळात झाले.याच काळात वीररसापेक्षा शृंगारिक लावण्याच अधिक लिहिल्या गेल्या, याचा अर्थ पेशवा आणि त्यांचे सरदार शिपाई यांच्या अंगात लावणीमुळे तेज आले,शौर्य आले असे म्हणणे हास्यास्पद ठरेल.उलट यामुळे पेशवे चैनी,विलासी,ऐषारामी,व्यसनी आणि स्त्रीलंपट तसेच नादानही झाल्याचे अनेक चर्चेतून वाचावयास मिळते.उत्तर पेशवाईत शृंगाररसास कवटाळून बसल्यामुळे,वीररस,निर्माण झाला नाही अथवा शिवछत्रपतींच्या काळात वीररसामुळे श्रुंगाररसयुक्त लावण्याची सुरुवात झाली नाही.</span></div><div style="margin-bottom: 0.9em; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">गेयता,नाट्यात्मकता आणि म-हाठीपना हे पोवाडे आणि लावणीचे खास वैशिष्ट्ये,त्यातला श्रुंगारभाव जसा मनाला भिडतो,तसाच त्याच्यातली नाट्यात्मकता अधिक परिणामकारक ठरते.( वि.का. राजवाडे,यांच्या 'महिकावतीच्या बखरीत' पोवाड्याच्या बाबतीत, शाहिराबद्दल, त्यांनी विवेचन केले आहे.पण ते येथे लिहिण्याचे टाळतो आहे.)</span></div><br />
<br />
<br />
<br />
</div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-226987251440782182011-03-11T21:46:00.000-08:002011-03-11T22:07:19.853-08:00लावणी (लावणी हा महाराष्ट्रातील कलाप्रकार आहे)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"> </span><img src="" /></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><br />
</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">लावणी हा महाराष्ट्रातील कलाप्रकार आहे. लावणी कित्येकदा तमाशाचा हिस्सा म्हणूनही सादर करतात. लवण म्हणजे सुंदर. <i>लवण</i> या शब्दावरून लावण्यगीत वा लावणी शब्द तयार झाला आहे.<sup class="reference" id="cite_ref-0">[१]</sup> 'लास्य' रसाचे दर्शन घडविणारी लावणी हा महाराष्ट्राचा अतिशय लोकप्रिय लोककला प्रकार आहे. लास्य रस म्हणजेच शृंगाराचा परिपोष असणारा रस. लावणी म्हणजे गीत, नृत्य आणि अदाकारी यांचा त्रिवेणी संगम. लावणी शृंगराची खाण आणि महाराष्ट्राची शान आहे. पॅरिसच्या ऑयफेल टॉवर समोर भारत महोत्सवात नृत्य समशेर माया जाधव यांनी लावणी सादर केली. त्यामुळे लावणीला आंतरराष्ट्रीय प्रतिष्ठा प्राप्त झाली. 'सुंदरा मनामध्ये भरली' हा लावणीवर आधारित कार्यक्रम अमेरिकास्थित मराठी कलावंत डॉ. मीना नेरुरकर यांनी सादर केला. त्यामुळे लावणीकडे अभिजनवर्ग वळला हे जरी खरे असले तरी गावोगावच्या जत्रांमधून, उत्सवांमधून लावणी पिढ्यान् पिढ्या जनसामान्यांचे रंजन करीत राहिली.</span><br />
<a name='more'></a></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">'लावणी'च्या उत्पत्ती विषयी दोन स्वतंत्र विचारप्रवाह आहेत. लावणीचे मूळ संतांच्या विराण्या, गौळणी, बाळक्रीडेचे अभंग यात दिसते. संतांचे संस्कार घेऊन तंतांनी म्हणजे शाहिरांनी ज्या विविध रसांच्या रचना केल्या त्यात लावणीही होती. आपल्याकडील संतांचे संस्कार हे तंतांवर होते. बाराव्या, तेराव्या शतकात महाराष्ट्रातच नव्हे तर संपूर्ण भारतात जी आध्यात्मिक क्रांती झाली त्या क्रांतीपर्वात अनेक संत उदयाला आले ते भिन्न जातीपातीचे होते. पश्चिम बंगालचे चैतन्य महाप्रभू, कर्नाटकचे पुरंदरदास, संत मीराबाई, तुलसीदास, महाराष्ट्रातून संत ज्ञानेश्वरांपासून नामदेव, तुकारात, एकनाथ, गोरोबा, सावता, चोखा, कान्होपात्रा, नरहरी अशी अनेक संत मंडळी विविध सामाजिक स्तरातील होती. संतांचा हा कार्यकाळ थेट १७ व्या शतकापर्यंतचा. त्यानंतर १९ व्या शतकापासून तंतांचा म्हणजेच शाहिरांचा उदय झाला. ज्यात प्रभाकर, रामजोशी, सगनभाऊ, हैबती, अनंत फंदी आदींचा समावेश होता. या शाहिरांनी अनेक गण, लावण्या रचल्या. त्या सर्वच लावण्या शृंगारिक होत्या, असे नव्हे तर भक्तीरसप्रधान, वीररसयुक्त, वात्सल्यरसप्रधानही होत्या. विसाव्या शतकात पठ्ठे बापूराव, भाऊ फक्कड, अर्जुना वाघोलीकर, हरि वडगावकर, दगडू बाबा साळी आदी तमाशा कलावंतांनी गण, गौळणी, लावण्या, कथागीते रचली. या कथागीतांचीच पुढे वगनाट्ये झाली. 'भृंगावर्ती गेय रचना' म्हणजे लावणी. लवण म्हणजे मीठ. जशी मीठाशिवाय जेवणाला चव नाही तशीच लावणीशिवाय कुठल्याही मनोरंजन कार्यक्रमाला लज्जत नाही. 'लावणी' म्हणजे चौकाचौकांचे पदबंध लावत जाणे. गाणे कृषीप्रधान संस्कृतीत श्रमपरिहारासाठी जी गीते गायली जातात त्यांची जातकुळी लावणी सारखीच असते. लावणी शब्दाचे साधर्म्य कृषी संस्कृतीतील पेरणी, लावणीशी देखील जोडली जाते. संत साहित्यानंतरचा काळ हा लावणीचा उदयकाळ मानला जातो.</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"></span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: small;"><span class="Apple-style-span" style="font-weight: normal;"><br />
</span></span></h2> <img src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQBfv9tU1CqMXLlIKPfgiQXDxBjT9wN4KCZu881JK7TtF7clca_" /><br />
<h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="editsection" style="float: right; margin-left: 5px;"><span class="Apple-style-span" style="font-weight: normal; line-height: 24px;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: small;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B2.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.A3.E0.A5.80.E0.A4.9A.E0.A5.87_.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.B0"><span class="Apple-style-span">लावणीचे प्रकार</span></span></h2></span>लावणीचे मुख्यत: तीन प्रकार आहेत. नृत्यप्रधान लावणी, गानप्रधान लावणी आणि अदाकारीप्रधान लावणी. प्रारंभकाळात लावणी गेय स्वरुपात ज्ञात होती. नृत्यप्रधान लावणी हे अगदी अलीकडच्या काळातील रुप होय. जुन्नरी, हौद्याची, बालेघाटी, छकुड, पंढरपुरीबाजाची अशी लावणीची विविध रुपे होत. जुन्नरी आणि हौद्याची लावणी प्रामुख्याने ढोलकी फडाच्या तमाशात सादर होते. बालेघाटी लावणी ही रागदारी थाटाची विलंबित लयीतील लावणी होय. पंढरपुरीबाजाची लावणी ही संगीत नाटक अकादमी पुरस्कार विजेत्या सत्यभामाबाई पंढरपूरकर यांनी पंढरपुरी बाजाच्या लावणीला प्रतिष्ठा प्राप्त करून दिली. 'छकुड' म्हणजे द्रूतलयातील, उडत्या चालीची लावणी, यमुनाबाई वाईकर यांनादेखील लावणीतील विशेष योगदानाबद्दल संगीत नाटक अकादमी पुरस्कार प्राप्त झाला आहे. त्यांनी बालेघाटी लावणीला प्रतिष्ठा प्राप्त करून दिली.</span></span></span></h2><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.85.E0.A4.A6.E0.A4.BE.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.80"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"> <img src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTGQdL0odPCA--9cm0Nc35SSp5Enn6_-kpgOlvYZDL9zZ3GM39BPg" /></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-size: large;"> अदाकारी</span></span></span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">मधुचंद्राचा अनुभव घेणार्या बालिका वधूच्या भावस्थितीचे दर्शन घडविणारी लावणी सत्यभामाबाई पंढरपूरकर सादर करीत तेंव्हा घाबरलेल्या बालिका वधूच्या दहा भावमुद्रांचे दर्शन त्या घडवित. अंगाला कंप सुटणे, ओठ कोरडे पडणे, डोळ्यातून अश्रु येणे, गाल लाल होणे आदी मुद्रा सत्यभामाबाई करून दाखवित. पंढरपूरच्या मंदिरात लावणी सम्राट बाळकोबा उत्पात यांच्यासमोर ही लावणी सादर करताना दहावी अदा कोणती असा सवाल त्यांनी सत्यभामाबाई पंढरपूरकर यांना करताच त्यांनी जवळच्या खांबाला मिठी मारुन डोळे गच्च बंद केले व ही 'दहावी अदा' असे सांगितले. यमुनाबाई वार्द्यकरांनी आंतरराष्ट्रीय कीर्तीचे कथ्थक नर्तक बिर्जू महाराज यांच्या सोबत लावणीची अदाकारी केली होती. 'तुम्ही माझे सावकार' ही विलंबित लयीतील लावणी यमुनाबाई अदाकारीसह सादर करीत असत. 'पंचकल्याणी घोडा अबलख' ही नृत्यप्रधान लावणी अथवा 'पंचबाई मुसाफीर अलबेला' ही नृत्यप्रधान लावणी लक्ष्मीबाई कोल्हापूरकर, मधु कांबीकर, राजश्री नगरकर, छाया खुटेगावकर यांनी खूपच लोकप्रिय केली होती. घुंगरांच्या बोलांचा आवाज, घोड्याच्या टापांसारखा काढण्याचे कसब या लावणी सम्राज्ञींनी आत्मसात केले होते. नृत्य, अदाकारी आणि गायन असा त्रिवेणी संगम घडविणार्या लावण्या तमाशा सम्राज्ञी विठाबाई नारायण गावकर, सुरेखा पुणेकर सादर करीत असत. 'पाहुनिया चंद्रवदन मला साहेना मदन' ही अदाकारीची लावणी गुलाबबाई संगमनेरकर यांनी लोकप्रिय केली आहे. अकलुजच्या राज्यस्तरीय लावणी महोत्सवातून तसेच शासनाच्या लावणी महोत्सवातून अलिकडच्या काळात ज्या लावणी नर्तिका प्रसिद्धीच्या झोतात आल्या त्यात राजश्री नगरकर, आरती नगरकर, छाया खुटेगावकर, माया खुटेगावकर, वैशाली परभणीकर, रेश्मा-वर्षा परितेकर आदींचा उल्लेख करवा लागेल. लावणीची मोहिनी आजही मराठी मनावर कायम आहे. ही लावणी अशी -</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">आशुक माशुक नार नाशिकची गोदे तटी रामाच्या घाटी चांदीची लोटी बसले घाशीत हशी खुशीने पदर सावरी ग भिजे लुगडे वरती आवरी ग हळदी कुंकवाचा डाव्या हाती डबा डबा उडे चालताना बाईचा झुबा झुबा पुढे रस्त्यात मैतर उभा उभा.</span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><div><span class="Apple-style-span" style="font-size: x-small;"><br />
</span></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.82.E0.A4.A6.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AD" style="font-size: 19px; font-weight: normal;"></span></span></h2></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-50335301039065186682011-02-25T07:15:00.000-08:002011-02-25T07:19:38.217-08:00मी अस्सल सातारकर..<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 16px;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"></span></b></span><br />
<div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: 'Times New Roman'; font-weight: normal;"><b><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: Verdana, sans-serif; font-size: large;"></span></b></span></span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: Verdana, sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="font-weight: 800;"><br />
</span></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><b><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: Verdana, sans-serif; font-size: large;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-a_QRjJ_3UMc/TWfHa9JZnhI/AAAAAAAAAEg/3t9D5nmPQUo/s1600/aamhi+satarkar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-a_QRjJ_3UMc/TWfHa9JZnhI/AAAAAAAAAEg/3t9D5nmPQUo/s320/aamhi+satarkar.jpg" width="320" /></a></span></b></span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><b><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: Verdana, sans-serif; font-size: large;"><br />
</span></b></span></b></div><br />
<div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मातीत जन्मतो मी ,<br />
मातीत रमतो मी,<br />
मातीतच विरून शेवटी ,<br />
मातीशी इमान राखतो मी<br />
सातारा चा - नाद नाही करायचा...<br />
सातारा चा - नाद नाही करायचा...<br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">रस्त्यावर पडलं कुणी चुकून तर अजुनही लोक उचलायला धावतात,<br />
आणि आपली कितीही सुंदर असली तरी आम्हाला साध्याच पोरी भावतात ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">मर्दानी शस्त्र आणि मर्दानी खेळ घराघरात जपले जातात,<br />
अरे चौकातुन तर सोडाच पण महापालिकेतही त्याची प्रात्यक्षिके होतात ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">'हाइड-आउट' कितीही स्वस्त झालं तरी 'टपरी'वर च गर्दी असेल,<br />
आणि मिसळच्या रश्श्यावरती पिळदार मिशी तुटून पडेल ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"></div><a name='more'></a><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
<br />
</span></b><br />
<div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">'यु एस' मधे असलो तरी 'गोदा-काठ'ची च आठवण असेल,</span></b><br />
<b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">'रॅप' कितीही ऐकले तरी 'लावणी' ऐकुनच मान डुलेल ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">'केक- पेस्ट्रीज'कितीही खा, त्याला इथल्या द्राक्षांची चव नाही,</span></b><br />
<b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">आणि 'आडिडास' च्या शूजला इथल्या 'पायताणाची' सर नाही ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">अरे कितीही मोठे झालो तरी तोंडात झणझणीत शिवी असेल,</span></b><br />
<b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">आणि फाडफाड इंग्रजी बोललो तरी रांगडी मराठी च हवी असेल ॥</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">'क्रिकेट- फुटबोल' काहीही येवो 'कबड्डी' चा मान त्याला नाही,</span></b><br />
<b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">आणि इंग्लंडच्या लंडनलाही 'सातारा 'ची शान नाही ....</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;"><br />
</span></b></div><div style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.5em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, sans-serif;">!!! " मी अस्सल सातारकर !!!</span></b></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-48611686083739972262011-02-22T08:31:00.000-08:002011-02-22T08:31:55.087-08:00<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"></span><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-weight: normal; line-height: 19px;"></span></b></div><table cellspacing="5" class="infobox" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(170, 170, 170); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(170, 170, 170); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(170, 170, 170); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; clear: right; color: black; float: right; font-size: 12px; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding-bottom: 0.2em; padding-left: 0.2em; padding-right: 0.2em; padding-top: 0.2em; width: 21em;"><tbody>
<tr><td colspan="2" style="background-color: #ffaf00; color: black; font-size: larger; text-align: center; vertical-align: top;"><b>समर्थ रामदास स्वामी</b></td></tr>
<tr><td colspan="2" style="font-size: 10px; text-align: center; vertical-align: top;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Dasbodh.JPEG" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0645ad; text-decoration: none;"><img alt="Dasbodh.JPEG" height="329" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/7/7e/Dasbodh.JPEG/220px-Dasbodh.JPEG" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="220" /></a><br />
<small>समर्थ रामदासांचे कल्पित चित्र</small></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>मूळ नाव</b></td><td style="vertical-align: top;">नारायण सूर्याजी ठोसर</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>जन्म</b></td><td style="vertical-align: top;">एप्रिल, इ.स. १६०८<br />
जांब, जालना, महाराष्ट्र</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>समाधी / मृत्यू</b></td><td style="vertical-align: top;">इ.स. १६८२<br />
सज्जनगड, सातारा, महाराष्ट्र</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>पंथ / मत</b></td><td style="vertical-align: top;">समर्थ संप्रदाय</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>साहित्यरचना</b></td><td style="vertical-align: top;">दासबोध , मनाचे श्लोक, करुणाष्टके , आत्माराम, अनेक स्फुट रचना</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>भाषा</b></td><td style="vertical-align: top;">मराठी</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>कार्य</b></td><td style="vertical-align: top;">भक्ती-शक्तीचा प्रसार, जनजागृती , समर्थ-संप्रदाय व मठांची स्थापना</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>वडील</b></td><td style="vertical-align: top;">सूर्याजी ठोसर</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>आई</b></td><td style="vertical-align: top;">राणूबाई</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>प्रसिद्ध वचन</b></td><td style="vertical-align: top;">जय जय रघुवीर समर्थ</td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><b>तीर्थक्षेत्रे</b></td><td style="vertical-align: top;">सज्जनगड, शिवथर घळ</td></tr>
</tbody></table><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b><b><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-size: large;">समर्थ रामदास</span></b></b></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b><b><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-size: large;"><br />
</span></b></b></div><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><b>समर्थ रामदास</b> (एप्रिल, इ.स. १६०८, जांब, महाराष्ट्र - इ.स. १६८२, सज्जनगड, महाराष्ट्र) हे महाराष्ट्रातील महान संत, कवी व समर्थ संप्रदायाचे उद्गाते होते. रामाला व हनुमंताला उपास्य मानणार्या समर्थ रामदासांनी परमार्थ, स्वधर्मनिष्ठा, राष्ट्रप्रेम यांच्या प्रसारार्थ महाराष्ट्रात प्रबोधन व संघटन केले. ते संत तुकारामांचे समकालीन होते. हिंदवी स्वराज्य स्थापन करणा~या शिवाजी महाराजांनी अनेक साधू-संतांचे उपदेश घेतले असे म्हटले जात असले तरी समर्थ रामदास व शिवाजी महाराज यांचे गुरु-शिष्य नाते वेगळेच मानावे लागेल.</div><a name='more'></a><br />
<h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="editsection" style="float: right; margin-left: 5px;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
</span></span><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.A8"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">जीवन</span></span></h2><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AC.E0.A4.BE.E0.A4.B2.E0.A4.AA.E0.A4.A3"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">बालपण</span></span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">श्री समर्थ रामदासस्वामी यांचा जन्म जांब या गावी (जि. जालना) शके १५३० (सन १६०८) मध्ये रामनवमीच्या दिवशी म्हणजे चैत्र शुध्द नवमीस, रामजन्माच्याच शुभमुहुर्तावर, म्हणजे माध्याह्नी झाला. ठोसरांचे घराणे सूर्योपासक होते. नारायण सात वर्षाचा असतांनाच वडील सूर्याजिपंतांचे निधन झाले. घरची सांपत्तिक स्थिती चांगली होती. पण नारायण लहानपणापासूनच विरक्त होते. इतरांहून वेगळे होता. अतिशय बुध्दिमान,निश्चयी तसेच खोडकरही होता. हाती घेतलेले काम तडीस न्यावयाचे असा त्याचा बाणा होता. याच्या बाळपणाची एक गोष्ट प्रसिध्द आहे. एकदां हा लपून बसला, कांही केल्या सापडेना. अखेर एका फडताळांत सांपडला. "काय करीत होतास" असे विचारल्यावर "आई, चिंता करितो विश्वाची" असे उत्तर याने दिले होते..</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">अशा या विलक्षण मुलाला संसारांत अडकविले, तर तो ताळ्यावर येइल या कल्पनेने १२ व्या वर्षी याचे लग्न ठरविण्यात आले. लग्न-समारंभात पुरोहितांनी "सावधान" हा शब्द उच्चारतांच तो एकून, नेसलेले एक अंगावरील पांघरलेले दुसरे, अशा दोन वस्त्रानिशी हा मंडपातून पळाला. लोकांनी पाठलाग केला. पण याने तांतडी करून गांवाबाहेरची नदी गांठली आणि नदीच्या खोल डोहांत उडी मारली.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.A4.E0.A4.AA.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.9A.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE_.E0.A4.86.E0.A4.A3.E0.A4.BF_.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.A7.E0.A4.A8.E0.A4.BE"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
तपश्चर्या आणि साधना</span></span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुढे तेथून पायी चालत चालत पंचवटीस येऊन याने रामाचे दर्शन घेतले, आणि टाकळीस दीर्घ तपश्चर्या केली. सूर्योदयापासून माध्याह्नापर्यंत नदीच्या डोहांत छातीइतक्या पाण्यांत उभे राहून गायत्री पुरश्चरण केले. रामनामाचे १२ कोटी वेळा नामस्मरण करून अवतार कार्याला आरंभ केला. साक्षात प्रभू श्रीराम हेच त्यांचे सद्गुरू झाले. १२ वर्षाच्या तीव्र तपश्चर्येनंतर यांना आत्म-साक्षात्कार झाला. त्यावेळी समर्थांचे वय २४ वर्षाचे होते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">पुढील १२ वर्षे समर्थांनी तीर्थयात्रा केली. सारा हिंदुस्थान पायांखाली घातला. प्रत्येक ठिकाणच्या लोक-स्थितीचे सूक्ष्म निरीक्षण केले. भारत-भ्रमण करीत असतां पंजाबांत शीखांचे सहावे गुरू हरगोविंद यांच्याशी समर्थांची भेट झाली होती. समाजाच्या दुर्धर स्थितीसंबंधी दोघांची चर्चा/बातचीतही झाली होती. 'समान-शिले-व्यसनेषु सख्यम्' या न्यायाने दोघांत सख्य झाले होते. याच वेळी प्रचलित सर्व शास्त्रांचा अभ्यासही केला, आणि वयाच्या ३६ व्या वर्षी ते महाराष्ट्रात परत आले.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.A8.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AF"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
जीवनकार्य</span></span></h3><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">आत्म-साक्षात्कार झाल्यानंतर प्रथमत: सामान्य लोकांनाही पारमार्थिक मार्गास लावावे, अशी इच्छा त्यांना साहजिकच झाली. पण पुढील १२ वर्षाच्या प्रवासांत त्यांनी जे पाहीले, जे भयंकर विदारक अनुभव घेतले, त्याने त्यांच्या चरित्र्यास एक वेगळीच कलाटणी मिळाली. त्या काळी भारतांतील जनता कमालीच्या हीन, दीन, त्रस्त आणि अपमानित अवस्थेत काळ कंठीत होती. यावनी सत्तेच्या अमानुष जुलुमाखाली भरडली जात होती. लोकांची मालमत्ता, बायका-मुले, आया-बहिणी, देव, धर्म, संस्कृती, कांहीच सुरक्षित नव्हते. जनतेची ही ह्र्दय-द्रायक अवस्था पाहून समर्थ अत्यंत अस्वस्थ झाले, उद्विग्न झाले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सर्वस्वी निसत्व आणि दुर्बल झालेल्या आपल्या समाजास परमार्थाचा उपदेश हानिकारकच ठरण्याचा संभव आहे, समाजाला प्रथम संघटित आणि शक्ति-संपन्न बनविले पाहीजे, समाजाचा लुप्त झालेला आत्म-विश्वास पुन: जागृत केला पाहिजे, अशी त्यांची खात्री झाली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मसूरास रामनवमीचा उत्सव करून समर्थांनी आपल्या लोकोध्दाराच्या कार्याला पाया घातला. शके १५७० मध्ये त्यांनी चाफळास राम-मंदिराची स्थापना केली. निरनिराळ्या गांवी अकरा मारूतींच्या मंदिराची स्थापना केली. ‘मराठा तितुका मेळवावा। महाराष्ट्र धर्म वाढवावा।’ यासाठी त्यांनी काया झिजविली. हरिकथा निरूपण, राजकारण; सावधपण व साक्षेप या तत्त्वांच्या आधारे कार्य करणारा ‘रामदासी’ संप्रदाय त्यांनी निर्माण केला. या माध्यमातून संघटना बांधत, त्यांनी कार्य सिद्ध करण्याचा प्रयत्न केला. त्यानुसार लोक-संग्राहाचा अचाट उद्योग त्यांनी मांडला.<br />
समर्थ रामदासांच्या ‘जय जय रघुवीर समर्थ’ या गर्जनेने मरगळलेला महाराष्ट्र जागा झाला. दर्या-खोर्यातून; डोंगर कपारीतून एकच नाद घुमला. सह्याद्रीच नव्हे तर गंगा-यमुना आणि कावेरीची खोरीही या घोषणेने दणाणून टाकली. आसेतुहिमाचल मठ-महंत निर्माण करून, नि:स्पृह नेतृत्व समाजात निर्माण करून त्यांनी राष्ट्र उभारणीच्या कार्याला पूरक असे कार्य साधले. धर्मसत्ता व राजसत्ता यांचा अपूर्व समन्वय साधून सशक्त तरुणांची मने राष्ट्रवादाने भारून टाकली. प्रभू श्रीरामचंद्र, आदिशक्ती तुळजाभवानी आणि शक्ती उपासनेसाठी मारुतीराया या तीन देवतांचा जागर त्यांनी समाजात मांडला. अक्षरश: शेकडो मारूती मंदिरांची स्थापना त्यांनी केली. स्वत: डोंगरदर्यात, घळीत राहून समाजाचे व देशाच्या कल्याणाचेच चिंतन केले. समाजातील प्रत्येक घटकाला, अनेक अनाथ, निराधार बालकांना, स्त्रियांना सन्मार्गाचा, आत्मोद्धाराचा मार्ग दाखविला. प्रपंच आणि परमार्थ नेटका करण्यासाठी विवेकसंपन्न व्हा, असा उपदेश केला. आनंदवनभुवनाचे स्वप्न पाहिले.हिंदुस्थान बलसंपन्न व्हावा यासाठीच क्षात्रतेज व ब्राह्मतेज जागविले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">‘सामर्थ्य आहे चळवळीचे, जो जो करील तयाचे। परंतु, तेथे अधिष्ठान पाहिजे। भगवंताचे।’ या त्यांच्याच सूत्रानूसार भगवंताचे अधिष्ठान असलेली चळवळ निर्माण करण्याचा त्यांनी प्रयत्न केला. छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या लोकोत्तर कार्याचे महत्त्व लक्षात घेऊन स्वराज्य बलशाली व्हावे म्हणून समाजसंघटन करून राष्ट्रउभारणीच्या कार्याला मोलाची मदत केली. सहिष्णू व जयिष्णू धर्माचा समन्वय साधून रामराज्याचा मंत्र जागविला.शिवाजीमहाराज आग्य्राहून सुटुन महाराष्ट्रांत परत आले, तेव्हां त्या जोखमीच्या परतीच्या प्रवासांत या मठांचा त्यांना उपयोग झाला होता.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">विविध विषयांतून लीलया समाजप्रबोधन करणार्या समर्थांचे हे सर्व करीत असताना मुख्य उद्दिष्ट होते हिंदवी स्वराज्य! त्यासाठीच त्यांनी देशात हलकल्लोळ माजवला. शिवछत्रपतींच्या हिंदवी स्वराज्याच्या निर्मितीचा पाया भक्कम करण्याचे काम समर्थांमुळे सोपे झाले आणि या महाराष्ट्राच्या भुवनी आनंदवन उदयास आले.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सातारा, चाफळ, सज्जनगड या परिसरात समर्थांचे वास्तव्य अधिक काळ होते. समर्थ स्थापित राम मंदिर, अकरा मारूतींची मंदिरे याच परिसरात आहेत. ती पुढीलप्रमाणे: (१) दास मारुती,चाफळ (राम मंदिरासमोर) (२) वीर मारुती, चाफळ (राम मंदिरामागे) (३) खडीचा मारुती, शिंगणवाडी, चाफळ (डोंगरावर) (४) प्रताप मारुती, माजगांव, चाफळ (५) उंब्रज मारुती (ता. कराड) (६)शहापूर मारुती (उंब्रज जवळ) (७) मसुर मारुती (ता. कराड) (८)बहे-बोरगांव (क्रुष्णामाई) मारुती (जि. सांगली) (९) शिराळा मारुती (बत्तीस शिराळा, जि. सांगली) (१०) मनपाडळे मारुती (जि.कोल्हापूर) (११) पारगांव मारुती (जि.कोल्हापूर).</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">दासबोधाचे लेखन त्यांनी रायगडाजवळील शिवथरघळीत बसून केले. चाफळ परिसरात समर्थांची व छत्रपती शिवाजी महाराजांची भेट झाल्याचे उल्लेख इतिहासात आढळतात. परमार्थ, अध्यात्म,श्रीराम व श्रीहनुमान भक्ती आणि संपूर्ण समाजाचा ‘नेटका प्रपंच’ या सर्वच बाबतीत स्वत: अत्युच्च स्थान गाठून समाजाला मार्गदर्शन करणार्या (आजही मार्गदर्शक ठरणार्या) समर्थांनी शके १५७१ च्या वैशाखांत समर्थांनी शिवाजीमहाराजांना अनुग्रह दिला. महाराजांच्याच विनंतीवरून त्यांनी पुढे सज्जनगडावर वास्तव्य केले. शके १६०२ (सन १६८०) मध्ये शिवाजीमहाराज कैलासवासी झाल्यानंतर पुढच्याच वर्षी माघ वद्य नवमी शके १६०३ (सन १६८१) समर्थांनीही सज्जनगडावर देह ठेवला. हीच दासनवमी होय.</div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B5.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.95.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.AE.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B5"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
व्यक्तिमत्व</span></span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">मध्यम उंची, मजबूत बांधा, गौर वर्ण, तेजस्वी कांति, कपाळावर लहानसे टेंगुळ, असे समर्थांचे स्वरूप होते. कमरेस लंगोटी, किंवा कधी कफनी, पायांत खडावा. लांब दाढी, जटा, गळ्यांत जपायची माळ, यज्ञोपवीत, हातांत कुबडी, कांखेस झोळी, अशा थाटांत समर्थांची रूबाबदार आणि दुस-यावर छाप पाडणारी मूर्ति संचार करीत असे. समर्थ अतिशय चपळ होते. ते भरभर चालत. एका ठिकाणी फारसे रहात नसत. स्नान-संध्या एके ठिकाणी, भोजन दुसरे ठिकाणी. तर विश्रांती तिसरीकडे असा त्यांचा खाक्या होता. ते मितभाषी आणि शिस्तीचे होते. त्यांना मनुष्याची उत्तम पारख होती. ते स्वत:उद्योगी असल्यामुळे आळशी मनुष्य त्यांना आवडत नसे. आळशी मनुष्यास ते करंटा म्हणत. त्यांना लोक-स्थितीचे उत्तम ज्ञान होत, अनेक भाषा अवगत होत्या. मराठी, संस्कृत, हिंदी व उर्दू यांवर त्यांचे प्रभुत्व होते. त्यांच्या मठाधिपतींच्या नियमित गुप्त बैठकी होत असत. अशा बैठकांसाठी ठिकठिकाणी गुप्त गुहा, विवरे त्यांनी शोधून ठेवली होती.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">बहुतेक संतांना मानवी गुरू आहेत. समर्थांना मानवी गुरू नाही. स्वतः श्रीरामाने त्यांना राममंत्राचा अनुग्रह दिला अशी श्रद्धा आहे. ते स्वयं-प्रज्ञ होते. आपल्या आयुष्याचे ध्येय त्यांनी स्वत:च ठरविले, आणि ते साध्य करण्यासाठी मार्गही स्वत:च शोधला. समाजाविषयी अपार तळमळ, करूणा, हीच त्यांची प्रेरणा होती. धर्म-संस्थापना हेच त्यांचे कार्य होते.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">“शुकासारिखे पूर्ण वैराग्य ज्याचे। वसिष्ठापरि ज्ञान योगेश्र्वराचे। कवि वाल्मिकासारिखा मान्य ऐसा। नमस्कार माझा सद्गुरू रामदासा।।”</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">हा त्याच्याबद्द्लचा श्लोक सार्थच आहे.</div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.AF_.E0.A4.B5_.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.A8.E0.A4.BF.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AE.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A5.80"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
साहित्य व काव्यनिर्मिती</span></span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समाजाविषयीच्या अपार तळमळीतून समर्थांनी विपुल वाङमय निर्मिति केली. रोखठोक विचार, साधी सरळ भाषा आणि स्पष्ट निर्भीड मांडणी ही त्यांची वैशिष्टये होती. दासबोध, मनाचे श्लोक,करुणाष्टके, भीमरूपी स्तोत्र, 'सुखकर्ता दुखहर्ता वार्ता विघ्नाची' ही गणपतीची आरती, 'लवथवती विक्राळ ब्रम्हांडी माळा' ही शंकराची आरती, कांही पदे इत्यादि त्यांच्या कृति प्रसिध्द आहेत. `श्रीमत् ग्रंथराज दासबोध’ या पारमार्थिक ग्रंथाची रचना शिवथरघळ (महाडजवळील) येथे केली.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">या शिवाय, दासबोध, रामायणांतील किष्किंधा, सुंदर व युध्द ही कांडे, कित्येक अभंग, आरत्या, भूपाळ्या, पदे, <a href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8B%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0645ad; text-decoration: none;" title="स्तोत्र">स्तोत्रे</a>, राज-धर्म, क्षात्र-धर्म, शिवाजीमहाराज, संभाजीमहाराज यांस पत्रे, आपल्या शिष्यांना मार्गदर्शन, मठ आणि त्यांतील उत्सव यांसंबंधी मार्गदर्शन, आत्माराम, अन्वय-व्यतिरेक, वैराग्य-शतक, ज्ञान-शतक, उपदेश-शतक, षडरिपु-विवेक इत्यादि विपुल लेखन समर्थांनी केले आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समर्थांची शिकवण कशी व्यावहारिक शहाणपणाची, सावधानतेची, आत्म-विश्वास उत्पन्न करणारी, रोखठोक आणि राजकारणी स्वरूपाचीही होती, हे त्यांच्या पुढील कांही वचनांवरून दिसून येइल.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समर्थ म्हणतात -</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१. आधी संसार करावा नेटका | मग घ्यावें परमार्थ-विवेका ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">२. मराठा तितुका मेळवावा | आपुला महारष्ट्रधर्म वाढवावा ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">३. जो दुस-यावरी विश्वासला | त्याचा कार्यभाग बुडाला ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">४. आहे तितुकें जतन करावे | पुढें आणिक मिळवावें ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">५. धटासी आणावा धट | उत्धटासी पाहिजे उत्धट | खटनटासी खटनट | अगत्य करी" ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">६. धर्मासाठी मरावें | मरोनी अवघ्यांसी मारावें | मारितां मारितां घ्यांवें | राज्य आपुलें ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">७. केल्याने होते आहे रे आधी केलेंचि पाहिजें ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">८. आधी केलें | मग सांगितलें ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">९. सामर्थ्य आहे चळवळेचें | जो जो करील तयाचें | परंतु तेथे भगवंताचें | आधिष्ठान पाहिजे ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">१०. देव मस्तकीं धरावा | अवघा हलकल्लोळ करावा | मुलुख बडवा कां बडवावा | धर्मसंस्थापनेसाठी ||</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">एका दृष्टीने समर्थांच्या शिकवणुकीचे सार केवळ दोन शव्दांत सांगतां येते - प्रयत्न व सावधानता.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समर्थांनी राष्ट्रउभारणीसाठी जसे बहुमोल मार्गदर्शन केले तसेच लोकशिक्षण, प्रपंच, परमार्थ, विवेक या गोष्टींवरही भर दिला कारण यातूनच राष्ट्र उभे राहते, स्वराज्य स्थापन होते. लोकांनी साक्षर व्हावे यासाठी त्यांनी लिहिण्याची , वाचण्याची मोहीम काढली. आपल्या वचनात ते म्हणतात- ‘दिसा माजी काही तरी ते लिहावे, प्रसंगी अखंडित वाचीत जावे’ त्याचबरोबर त्यांनी असेही सांगितले - जे जे आपणासि ठावे। ते ते इतरांसि शिकवावे। शहाणे करून सोडावे सकळ जन।।</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">प्रपंच सोडून जर परमार्थ केला, तर केवळ आत्मोन्नती होईल परंतु प्रपंच करून परमार्थ केला, तर राष्ट्रोन्नती होईल म्हणून ते म्हणतात की - प्रपंची जे सावधन। तोचि परमार्थ करील जाण। प्रपंची जो अप्रमाण। तो परमार्थी खोटा।। समर्थांनी साहित्य, कला, आरोग्य, जीवनशैली, निसर्ग, बांधकाम, उद्योग या विषयांवरही लिहिले आहे. जीवनाचे कोणतेही अंग समर्थांनी सोडलेले नाही. सर्वच क्षेत्रांत उच्च ध्येय गाठण्यासाठी, यश मिळवण्यासाठी काय करावे, याचे तपशीलवार मार्गदर्शन समर्थ करतात. परळी येथे मठस्थापना करताना मठाच्या परिसरात बाग करण्यात येत होती त्या वेळी त्यांनी बागेवरती एक अखंड प्रकरणच लिहीले. तसेच सामानगडावर किल्ले बांधताना लिहिलेल्या ‘कारखाने’ या प्रकरणाच्या पहिल्या समासात विटा कशा कराव्यात, बांधकाम या प्रकरणात मजुरांना कशी , किती कामे द्यावीत यासारखी सर्व माहिती त्यांनी दिली आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">याशिवाय गाणे कसे असावे हे सांगताना समर्थ लिहितात, बाळके श्वापदे पक्षी। लोभती वेधती मनी। चित्त निश्चिंत होतही। धन्य ते गायनी कळा।। मराठी (प्राकृत) भाषेचा अभिमानही समर्थ व्यक्त करतात. समर्थ लिहितात,</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">‘येक म्हणजी मर्हाठी काय। हे तो भल्यासी ऐको नये। ती मूर्ख नेणती सोय। अर्थान्वयाची।। लोहाची मांदूस केली। नाना रत्ने साठविली। ती अभाग्याने त्यागिली। लोखंड म्हणोनी। तैसी भाषा प्राकृत।।’</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">असे अनेक विषय त्यांच्या साहित्यात आहेत. समर्थांची मराठी भाषा ही मोजक्याच पण ठसठशीत शब्दांत सर्व काही सांगणारी भाषा आहे. समृद्ध शब्दरचना, मराठी शब्दांची वैभवशाली उधळण, तर्कशुद्ध विचारांची रेखीव, नेटकी मांडणी आणि माणसाच्या जीवनाचे, अगदी छोट्या-छोट्या व्यवहारांचे सूक्ष्म निरीक्षण (अन् त्याचे प्रकटीकरण) ही समर्थांच्या साहित्याची आणखी काही वैशिष्ट्ये. विशिष्ट लय, गेयता हीदेखील त्यांच्या साहित्याची वैशिष्ट्ये होत. समर्थांची काव्यरचना आणि तिचे साहित्यगुण हा स्वतंत्र अभ्यासाचाच विषय आहे.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AC.E0.A5.8B.E0.A4.A7.E0.A4.BE.E0.A4.AE.E0.A5.83.E0.A4.A4"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
बोधामृत</span></span></h3><ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: url(data:image/png; list-style-type: square; margin-bottom: 0px; margin-left: 1.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">मनाचे श्लोक- एकूण २०५ मनाचे श्लोक आहेत.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">दासबोध</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">छत्रपती शिवाजी महाराजांना लिहिलेले पत्र</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">मारुति स्तोत्र</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">करुणाष्टके</li>
</ul><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.AE.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.A5.E0.A4.B8.E0.A4.82.E0.A4.AA.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.A6.E0.A4.BE.E0.A4.AF"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
समर्थसंप्रदाय</span></span></h2><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">समर्थसंप्रदाय हा महाराष्ट्रातील एक अत्यंत महत्त्वाचा संप्रदाय. समर्थ रामदास स्वामी यांनी तो शिवकालात स्थापन केला. संत रामदास स्वामींप्रमाणेच या संप्रदायाच्या संतकवींनी व संतकवयित्रींनी विपुल लेखन केलं आहे. या संप्रदायाची हस्तलिखितं मुख्यत्वेकरून धुळ्याच्या समर्थ वाग्देवता मंदिरात उपलब्ध होतात. ती मिळविण्यासाठी समर्थ भक्त शंकरराव देव यांनी अपार परिश्रम केले. त्यामुळे हा मौलिक संग्रह आजवर टिकून राहिला.</div><h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: initial; border-bottom-style: none; border-bottom-width: initial; color: black; font-weight: bold; margin-bottom: 0.3em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.B6.E0.A4.BF.E0.A4.B7.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.AE.E0.A4.82.E0.A4.A1.E0.A4.B3"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
शिष्यमंडळ</span></span></h3><ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: url(data:image/png; list-style-type: square; margin-bottom: 0px; margin-left: 1.5em; margin-right: 0px; margin-top: 0.3em; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><li style="margin-bottom: 0.1em;">कल्याण स्वामी.</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">उध्दव स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">भीम स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">दिनकर स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">केशव स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">हणमंत स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">रघुनाथ स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">रंगनाथ स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">भोळाराम</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">वेणा बाई</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">आक्का बाई</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">दिवाकर स्वामी</li>
<li style="margin-bottom: 0.1em;">गिरिधर स्वामी</li>
</ul><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
</span><div><br />
</div><span class="mw-headline" id=".E0.A4.AC.E0.A4.BE.E0.A4.B9.E0.A5.8D.E0.A4.AF_.E0.A4.A6.E0.A5.81.E0.A4.B5.E0.A5.87" style="font-size: 19px;"></span></h2></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-89833706720208174992011-02-22T08:09:00.000-08:002011-02-22T08:12:10.597-08:00महाबळेश्वर (सातारा जिल्ह्यातील हे थंड हवेचे ठिकाण)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 16px;"></span></div><h1 class="firstHeading" id="firstHeading" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 1.6em; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; padding-bottom: 0px; padding-top: 0px; width: auto;"><span class="Apple-style-span" style="color: magenta;">महाबळेश्वर</span></h1><div><span class="Apple-style-span" style="color: magenta;"><br />
</span></div><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">सातारा जिल्ह्यातील हे थंड हवेचे ठिकाण महाराष्ट्रात खूपच प्रसिद्ध आहे. ब्रिटीश काळापासून महाबळेश्वराला लाभलेला उत्कृष्ट हिलस्टेशन हा लौकिक आजही कायम आहे. </div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"> <span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="" /> </span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="" /> </span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"></span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><br />
</span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 24px;">समुद्रसपाटीपासुन १३७२ मीटर उंचीवर पश्चिम घाटांच्या रांगेत वसलेले महाबळेश्वर हे थंड हवेचे व सहलीचे निसर्गरम्य ठिकाण आहे. हे . हे ठिकाण महाराष्ट्र राज्याच्या सातारा जिल्ह्यात आहे.</span></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"></span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQOUnjAeJjGK3NzCefE5JLAxZubK1GkpUe-bqEInxRHxmqQwH0y-g" /> </span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSC-WTePmGn5ddpNUVN73lteCT7EevvelVXFwOVPtkNZZ_ncIc-" /></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
<br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">येथील महाबळेश्वराचे देऊळ यादव राजा सिंघनदेव याने तेराव्या शतकात बांधले. अफझल खानच्या तंबूवरील कापून आणलेले सोन्याचे कळस शिवाजी महाराजांनी या महाबळेश्वर मंदिरास अर्पण केले होते.सह्याद्रीच्या पठारावर वसलेल्या या ठिकाणी चांगली घनदाट वनश्री आहे. महाबळेश्वर येथील महाबळेश्वर मंदिर, लागून असलेले जावळीचे खोरे आणि प्रतापगड या सर्व स्थळांना शिवरायांच्या नावाचा व कर्तृत्वाचा ऐतिहासिक संदर्भ आहे.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"></span></div><div><br />
</div><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><img height="200" src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTIC3ufezTZ61ygYBTaq7PnNAY2bQdHVfXppRW0EL-1_UT0_7B8PA" width="149" /> <span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS_4MRBmnlvoK1si-lu0SC1VCdKS6oKCM1dhGyZWMAAoP0_ZTSSRg" /> </span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img height="132" src="http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSg-jJLBWTD6QWBkOxcg14mZRE4eG93zX15HxEcOsmxbY9zfKJJEw" width="200" /></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">महाबळेश्वरला पावसाचे प्रमाण खूप असून पावसाळयात हा परिसर जलमय असतो. येथील सदाबहार निसर्गसौंदर्य, खंडाळा-लोणावळा किंवा माथेरान प्रमाणे या ठिकाणी असलेले पॉइंर्टस् खूप आकर्षक आहेत. विल्सन पॉइंर्ट, आर्थर सीट पॉइंर्ट, लॉडनिग पॉइंर्ट हे त्यापैकी प्रसिद्ध डोंगरकडे होत.</div><div><br />
</div><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQ5RSg9uwZ3m-Ggg6GebSVkG3U-L7io14Xx9NRi9cbYJdB9oExbmzhdM-Q" /></span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"> </span><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"><img height="128" src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQsyzEkP4NmuG6TLUXVmjaa7Hm2THh-L_VSEVyIsy79Xe1ggl7-" width="200" /> </span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: normal;"></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">महाबळेश्वराच्या मंदिरात येथुन कृष्णा, वेण्णा, कोयना, सावित्री व गोवित्री या पाच नद्या उगम पावतात. येथे पंचगंगेचे देऊळ आहे. सावित्री ही नदी पश्चिमवाहिनी आहे तर बाकीच्या चार नद्या पूर्ववाहिन्या आहेत. वेण्णा तलाव म्हणजे तर पर्यटकांचे मोठे आकर्षण होय. वाघाचं पाणी या नावाचा मोठा जलाशय येथे आहे. येथे वाघ पाणी पिण्यासाठी येतात असा समज आहे.</div><br />
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><img src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRfw2rT3nVTtTaOIhHm7qFlT4kajIPMdzFxaw8-niOx5l0ydw1O" /> <img height="133" src="http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRcVZXrxgKEeU499Hrhuy0f4kiqF1M7GyCdTbm2vO1r7rvM2MwU" width="200" /> <img height="133" src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSblqt7KwfTBAnbo0BeZXL4tcaB4c5n7jabJTZ3FapkKoaS8NZFyQ" width="200" /></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;">येथील स्टॅनबेरीज, रासबेरीज, जांभळं, लाल रंगाची मुळे प्रसिद्ध आहेत. महाबळेश्वरचा मध तर खूपच चविष्ट आणि प्रसिद्ध आहे. गुलकंदही येथे मोठ्या प्रमाणावर मिळतो.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR_KdLsZaThOJF1aMZq9nkZog3e95sxCRA3HS0Bzn1aw5SirJX8" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><span class="Apple-style-span" style="-webkit-text-decorations-in-effect: none; color: black;"></span></a><a href="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSRqrQsQEE8-DAshRrH4haBymREQ-qqgP9kn1bLmKj24EjuRL8Pxw" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSRqrQsQEE8-DAshRrH4haBymREQ-qqgP9kn1bLmKj24EjuRL8Pxw" /></a><span class="Apple-style-span" style="-webkit-text-decorations-in-effect: none; color: black;"><span class="Apple-style-span" style="-webkit-text-decorations-in-effect: none; color: black;"><img height="138" src="http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTUG0AwLBKQrgPd6NmHJldyAFUiCge21jd1GFwFA71a7Ww14dCiNA" width="200" /></span></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><br />
</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em; text-align: left;">एकदा नक्की भेट दया.</div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em; text-align: left;">धन्यवाद.</div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-24908790001116802292011-02-22T06:45:00.000-08:002011-02-22T07:18:51.083-08:00अजिंक्यतारा ( हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><br />
</b></span></span></div><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b> </b></span></span></div><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b> </b></span></span></div><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b> अजिंक्यतारा </b></span></span></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><br />
</b></span></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"><b><img height="265" src="http://www.shivchhatrapati.com/gallery_det.php?id=150" width="400" /> </b></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"><b><br />
</b></span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"><b>अजिंक्यतारा</b> हा भारताच्या महाराष्ट्र राज्यातील एक किल्ला आहे.</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"><br />
अजिंक्यतारा हा किल्ला <b>सातारचा किल्ला</b> म्हणून देखील ओळखला जातो.हा किल्ला महाराष्ट्रातील सातारा जिल्ह्यतील आहे. सातारा शहराच्या अगदी जवळ आहे. प्रतापगडापासून फुटणार्या बामणोली रांगेवर अजिंक्यतारा उभारलेला आहे. अजिंक्यतार्याची उंची साधारणत: ३०० मीटर असून ती दक्षिणोत्तर विस्तार ६०० मीटरआहे.</span><br />
<a name='more'></a><br />
<a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:Ajinkyatara.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; clear: left; color: #0645ad; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-decoration: none;"><img alt="Ajinkyatara.jpg" height="150" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Ajinkyatara.jpg/200px-Ajinkyatara.jpg" style="border-bottom-style: none; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="200" /></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span><br />
<table cellspacing="2" class="infobox" style="background-color: #f9f9f9; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; border-left-color: rgb(170, 170, 170); border-left-style: solid; border-left-width: 1px; border-right-color: rgb(170, 170, 170); border-right-style: solid; border-right-width: 1px; border-top-color: rgb(170, 170, 170); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; clear: right; color: black; float: right; font-size: 12px; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding-bottom: 0.2em; padding-left: 0.2em; padding-right: 0.2em; padding-top: 0.2em; width: 21em;"><tbody>
<tr><td colspan="2" style="background-color: lavender; font-weight: bold; text-align: center; vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">अजिंक्यतारा</span></td></tr>
<tr><td colspan="2" style="text-align: center; vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"><br />
<small>सातारा गावातून दिसणारा अजिंक्यतारा</small></span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">नाव</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">अजिंक्यतारा</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">उंची</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">३०० मीटर</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">प्रकार</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">गिरिदुर्ग</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">चढाईची श्रेणी</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">सोपी</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">ठिकाण</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">सातारा, महाराष्ट्र</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">जवळचे गाव</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">सातारा</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">डोंगररांग</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">सातारा ,बामणोली</span></td></tr>
<tr><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">सध्याची अवस्था</span></td><td style="vertical-align: top;"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;">व्यवस्थित<br />
</span></td></tr>
</tbody></table><br />
<div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"><br />
</span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"></span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-size: 19px; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="mw-headline" id=".E0.A4.95.E0.A4.B8.E0.A5.87_.E0.A4.9C.E0.A4.BE.E0.A4.B2_.3F"> </span><span class="Apple-style-span" style="font-size: large;"> कसे जाल ?</span></h2><br />
<div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;">अजिंक्यतारा किल्ला सातारा शहरातच असल्याने शहरातून अनेक वाटांनी गडावर जाता येते. सातारा एस.टी.स्थानकावरून अदालत वाड्यामार्गे जाणारी कोणतीही गाडी पकडावी आणि अदालत वाड्यापाशी उतरावे. सातारा ते राजवाडा अशी बससेवा दर १०-१५ मिनिटाला उपलब्ध आहे. ’राजवाडा’ बस स्थानकापासून अदालत वाड्यापर्यंत चालत येण्यास १० मिनिटे लागतात. अदालत वाड्याच्या बाजूने असलेल्या वाटेने आपण गडावर जाणार्या गाडी रस्त्याला लागतो व त्या रस्त्याने १ कि.मी. चालत गेल्यावर आपण गडाच्या दरवाज्यापाशी पोहचतो. अजिंक्यतारा किल्ल्यावर जाण्यासाठी थेट गाडी रस्तासुद्धा आहे. कोणत्याही मार्गाने गड गाठण्यास साधारण </span><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;">तास लागतो.</span></div><div style="text-align: center;"><a class="image" href="http://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0:%E0%A4%B8%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%97%E0%A4%A1_%E0%A4%B5_%E0%A4%85%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE_%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE.jpg" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; clear: left; color: #0645ad; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-decoration: underline;"><img alt="" class="thumbimage" height="163" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/mr/thumb/4/4a/%E0%A4%B8%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%97%E0%A4%A1_%E0%A4%B5_%E0%A4%85%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE_%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE.jpg/220px-%E0%A4%B8%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%97%E0%A4%A1_%E0%A4%B5_%E0%A4%85%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE_%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE.jpg" style="border-bottom-style: solid; border-color: initial; border-left-color: rgb(204, 204, 204); border-left-style: solid; border-right-color: rgb(204, 204, 204); border-right-style: solid; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: solid; border-width: initial; vertical-align: middle;" width="220" /></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; line-height: 19px;"></span></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 15px;"><br />
</span></span><br />
<div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><br />
<div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b>इतिहास </b></span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><br />
</b></span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-weight: normal;">सातारचा किल्ला (अजिंक्यतारा) म्हणजे मराठ्यांची चौथी राजधानी. पहिली राजगड मग रायगड, जिंजी आणि चौथी अजिंक्यतारा. सातार्याचा किल्ला हा शिलाहार वंशातल्या दुसर्या भोजराजाने इ.स. ११९० मध्ये बांधला. पुढे हा किल्ला बहामनी सत्तेकडे आणि मग विजापूरच्या आदिलशहाकडे गेला. इ.स.१५८० मध्ये पहिल्या आदिलशहाची पत्नी चांदबिबी येथे कैदेत होती. शिवाजीच्या राज्याचा विस्तार होत असतांना २७ जुलै १६७३ मध्ये हा किल्ला शिवाजी महाराजांच्या हाती आला. या किल्ल्यावर शिवरायांना अंगी ज्वर आल्याने दोन महिने विश्रांती घ्यावी लागली. शिवाजीमहाराजांच्या मृत्यूनंतर १६८२ मध्ये औरंगजेब महाराष्ट्रात शिरला. इ.स. १६९९ मध्ये औरंगजेबाने सातार्याच्या दुर्गाला वेढा घातला. त्यावेळी गडावरचा किल्लेदार प्रयागजी प्रभू होते. १३ एप्रिल १७०० च्या पहाटे मोगलांनी सुरुंग लावण्यासाठी दोन भुयारे खणली आणि बत्ती देताच क्षणभरातच मंगळाईचा बुरूज आकाशात भिरकावला गेला. तटावरील काही मराठे दगावले तेवढ्यातच दुसरा स्फोट झाला. मोठा तट पुढे घुसणार्या मोगलांवर ढासळला व दीड हजार मोगल सैन्य मारले गेले. किल्ल्यावरील सर्व दाणागोटा व दारूगोळा संपला आणि २१ एप्रिल रोजी किल्ला सुभानजीने जिंकून घेतला. किल्ल्यावर मोगली निशाण फडकण्यास तब्बल साडेचार महिने लागले. किल्ल्याचे नामकरण <b>आझमतारा</b> झाले .ताराराणीच्या सैन्याने पुन्हा किल्ला जिंकला व त्याचे नामातंर <b>अजिंक्यतारा</b> केले., पण पुन्हा किल्ला मोगलांच्या स्वाधीन झाला. मात्र १७०८ मध्ये शाहूने फितवून किल्ला घेतला आणि स्वत:स राज्याभिषेक करून घेतला. पुढे पेशव्यांकडे हा किल्ला गेला. दुसर्या शाहूच्या निधनानंतर किल्ला ११ फेब्रुवारी १८१८ मध्ये इग्रजांकडे गेला.</span></b></span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-weight: normal;"><br />
</span></b></span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-weight: normal;"></span></b></span></span></div><h2 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: initial; background-image: none; background-origin: initial; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; color: black; font-weight: normal; margin-bottom: 0.6em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; overflow-x: hidden; overflow-y: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em; width: auto;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><b><span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A1.E0.A4.BE.E0.A4.B5.E0.A4.B0.E0.A5.80.E0.A4.B2_.E0.A4.AA.E0.A4.B9.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A4.BE.E0.A4.B0.E0.A4.96.E0.A5.80_.E0.A4.A0.E0.A4.BF.E0.A4.95.E0.A4.BE.E0.A4.A3.E0.A5.87"><span class="Apple-style-span" style="font-size: small;"> </span><span class="Apple-style-span" style="font-size: large;"> गडावरील पहाण्यासारखी ठिकाणे</span></span></b></span></h2><br />
<div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;">सातार्यातून ज्या मार्गाने आपण गडावर प्रवेश करतो त्यामार्गावर दोन दरवाजे आहेत. आजही या दोन दरवाजांपैकी पहिला दरवाजा सुस्थितीत आहे. दरवाजाचे दोन्ही बुरूज आज अस्तित्वात आहेत. दरवाजातून आत शिरल्यावर उजवीकडे हनुमानाचे मंदिर आहे. हे मंदिर राहण्यास उत्तम आहे. मात्र गडावर पाण्याची सोय नाही. डावीकडे सरळ रस्त्याने पुढे गेल्यावर वाटेत महादेवाचे मंदिर लागते. समोर प्रसारभारती केंद्राचे कार्यालय व मागे प्रसारभारती केंद्राचे दोन टॉवर आहेत. पुढे गेल्यावर एक डावीकडे जाणारी वाट दिसते व 'मंगळादेवी मंदिराकडे' असे तिथे लिहिलेले आढळते. या वाटेत ताराबाई यांचा निवास असलेला पण आता ढासळलेला राजवाडा आणि कोठार आहे. वाटेच्या शेवटी मंगळादेवीचे मदिर लागते. मंदिराच्या समोरच मंगळाईचा बुरूज आहे. मंदिराच्या आवारात अनेक शिल्पे आढळतात. या वाटेने थेट तटबंदीच्या साह्याने पुढे जाणे म्हणजे गडाला प्रदक्षिणा घालण्यासारखेच आहे. गडाच्या उत्तरेलादेखील दोन दरवाजे आहेत. ते तटबंदीवरून प्रदक्षिणा मारतांना नजरेस पडतात. या दरवाजात येणारी वाट सातारा-कराड हमरस्त्यावरून येते. दरवाजापाशी पाण्याचे तीन तलाव आहेत. उन्हाळ्यात एकातही पाणी नसते. गडाला प्रदक्षिणा घालून आल्यामार्गाने खाली उतरावे लागते. किल्ल्यावरून समोरच यवतेश्वराचे पठार, चंदनवंदन किल्ले, कल्याणगड, जरंडा आणि सज्जनगड हा परिसर दिसतो.<br />
तसेच दक्षिण दिशेला निनाम(पाङळी) हे गाव आहे. या गावात एक पुरातन (इ.स.१६३०) मधील कोल्हापुरच्या(रत्नागिरिवाङी)जोतिबाचे देऊळ आहे. तसेच गावालगत ङोंगर आहे. तेथे पांडवगळ नावाचे एक पुराणकालीन प्रेक्षणीय स्थळ आहे व या गावाच्या पशिम दिशेला तलाव आहे.</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"><br />
</span></span></div><div style="text-align: center;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 19px;"></span></span></div><div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0.4em;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: sans-serif;">संपूर्ण गड बघण्यासाठी साधारणतः दीड तास लागतो.</span></div></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9072435448405854397.post-86304649612228165312011-02-22T00:44:00.000-08:002011-02-22T00:46:55.110-08:00जाणता राजा ( 'शिवाजी महाराज' )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><div style="text-align: left;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: large;"><span class="Apple-style-span" style="line-height: 32px;"><b><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; font-weight: normal; line-height: 15px;"></span></b></span></span></div><h5 id="subject_8014" style="margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; margin-right: 0px; margin-top: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; padding-top: 0px;"><span class="Apple-style-span" style="color: red; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: large;"><b>जाणता राजा</b></span></h5><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-nj6NXb0m2nc/TWN24seAj4I/AAAAAAAAAEE/aNJesZgCkNE/s1600/MAHARAJ%252801%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-nj6NXb0m2nc/TWN24seAj4I/AAAAAAAAAEE/aNJesZgCkNE/s320/MAHARAJ%252801%2529.jpg" width="245" /></a></div><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; line-height: 17px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; line-height: 17px;"><br />
</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; line-height: 17px;">हे हिंदू नृसिंह प्रभो शिवाजीराजा</span><br />
<span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; line-height: 17px;">ही ओळ आपण ज्या नरसिंहाला उद्देशून म्हणतो ते म्हणजे 'शिवाजी महाराज'.<br />
<br />
शिवाजी महाराज महाराष्ट्राचे 'युगपुरुष' होते. महाराष्ट्रात स्वातंत्र्याची ज्योत पेटवून हिंदवी स्वराज्याची स्थापना करणारे शिवाजी महाराज आपल्या सर्वांनाच परिचयाचे आहेत. आपल्या भारतभूमीला नेहमीच अभिमान वाटावा, असे ते भारताचे दैवत होते</span><br />
<a name='more'></a><span class="Apple-style-span" style="font-family: Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif; line-height: 17px;">.<br />
<br />
या महापुरुषाचा जन्म १९ फेब्रुवारी १६३० मध्ये शिवनेरी गडावर झाला आणि शिवनेरीवर नवा सूर्यच उगवला. त्यांच्या वडिलांचे नाव शहाजीराजे भोसले आणि आईचे नाव जिजाबाई होते. लहानपणापासूनच जिजाबाईंनी त्यांच्या मनात हिंदवी स्वराज्याचे स्वप्न रुजविले.<br />
<br />
बालपणी जिजाऊ शिवाजी महाराजांना शूर वीरपुरुषांच्या व संतांच्या गोष्टी सांगत. शिवरायांचे गुरु म्हणजे दादोजी कोंडदेव. त्यांनी लहानग्या शिवबास लष्करी शिक्षण दिले. तलवार चालविणे, दांडपट्टा खेळणे, भालाफेका, घोड्यावर रपेट यांसारख्या सर्व शिक्षणात शिवबा तरबेज होते. मराठी माणसांत पराक्रम असूनही तो गुलामगिरीत का राहतो, असा विचार त्यांच्या मनात घोळत असे.<br />
<br />
त्यांनी लहानपणापासूनच मावळे गोळा करून त्यांचे नेतृत्व केले. जसजसे त्यांचे शिक्षण पूर्ण होऊ लागले, तसतसे त्यांनी एकापाठोपाठ एक किल्ले जिंकून स्वराज्याचा श्ाीगणेशा केला. त्यांनी रायगड, प्रतापगड, विशालगड, पन्हाळा असे गड जिंकले. त्यांना सहकार्य करण्यासाठी त्यांच्यासोबत बाजीप्रभू देशपांडे, तानाजी मालुसरे, पासलकर यांसारखे शूरसैनिक होते. त्यांनी स्वराज्यासाठी आपला प्राण पणाला लावला. अफझलखानाला ठार मारले. तर शाहिस्तेखानाला सळो की पळो करून सोडले. औरंगजेबाने तुरूंगात टाकताच अतिशय चलाखीने व सावधपणाने आपली सुटका करून घेतली. शिवारायांजवळ प्रचंड धाडस, गनिमीकावा, आत्मविश्वास, प्रसंगावधान असल्यामुळे प्रत्येकवेळी त्यांचा विजय झाला.<br />
<br />
शिवाजी महाराजांना अन्यायाविरूद्ध खूप चिड होती. ते जातीभेद, धर्म मानत नसत. गुणी व शूर माणसांची त्यांना पारख होती. शिवरायांनी तांब्याची 'शिवराई' आणि सोन्याचा 'होम' अशी नाणीही प्रचारात आणली. 'गोब्राह्माण प्रतिपालक राजा' अशी त्यांची ख्याती होती. शिवाजी महाराजांनी हिंदवी स्वराज्य स्थापन करून आदर्श 'राज्य कसे असावे' व आदर्श राजा कसा असावा, हे दाखवून दिले. शिवारायांनी आपल्या आज्ञापत्रात झाडांची काळजी घेण्याबाात सांगितले आहे. विनाकारण वृक्षतोड करू नये, असे त्यांनी बजावले आहे. आज आपण हेच एकमेकांना सांगतो आहोत. झाडं जगली तरच आपण जगणार आहोत, ही गोष्ट महाराजांनी ४०० वर्षांपूवीर् ओळखली होती. या एकाच गोष्टीवरून ते दष्टे पुरुष होते हे दिसून येते. आज आपण दहशदवाद, पाणीटंचाई, महागाई, जातीय दंगली या अनेक समस्यांना तोंड देत आहोत. शिवराय आज असते तर या सगळ्या समस्या नक्कीच सुटल्या असत्या. या महापुरुषाचा मृत्यू १६८० मध्ये झाला. या थोरपुरुषाला माझा प्रणाम.</span></div>Sunil Biramanehttp://www.blogger.com/profile/07907534732342556105noreply@blogger.com2